Washington, D.C.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Washington, D.C.
Horní řada (zleva): Healy Hall na Georgetown University, americký Kapitol; uprostřed: Washingtonův monument; spodní řada: Frederick Douglass National Historic Site, Afroamerický památník občanské války
Horní řada (zleva): Healy Hall na Georgetown University, americký Kapitol; uprostřed: Washingtonův monument; spodní řada: Frederick Douglass National Historic Site, Afroamerický památník občanské války
Washington, D.C. – znak
znak
Washington, D.C. – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška0–125 m n. m.
Časové pásmoUTC−5/−4 (letní čas)
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Washington D.C.
Washington D.C.
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha177 km²
Počet obyvatel681 170
Hustota zalidnění3 848,4 obyv./km²
Správa
StarostaMuriel Bowser
Vznik1790
Oficiální webdc.gov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Washington, D.C. je hlavní město Spojených států amerických, sídlo prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu. Zaujímá celé území federálního distriktu District of Columbia (zkráceně D.C.), nacházejícího se na východě Spojených států, v Jihoatlantské oblasti jižního regionu USA. Na severu a východě hraničí s Marylandem, přirozenou jihozápadní hranici s Virginií tvoří řeka Potomac. Založeno bylo roku 1790, jeho jméno vzniklo jako pocta prvnímu prezidentovi USA Georgi Washingtonovi. Hlavním městem Spojených států je od roku 1800, předtím mělo obdobné postavení osm jiných měst. V roce 2010 byl Washington 24. nejlidnatějším městem USA.

Na území Washingtonu nestojí žádné mrakodrapy, které jsou v jiných městech USA typické. To je zapříčiněno nařízením, které zakazuje stavbu vyšších objektů než je Washingtonův monument. Převládají zde budovy veřejných institucí a budovy administrativní. Zástavba výškovými budovami začíná až za řekou Potomac ve virginském Arlingtonu. Nejvýznamnějšími budovami ve Washingtonu jsou Bílý dům, úřední sídlo prezidenta USA, Kapitol, sídlo Kongresu, a budova Nejvyššího soudu.

Muriel Bowser, primátorka Washingtonu od roku 2015 (za Demokratickou stranu)


Etymologie

Všeobecně známé je, že Washington, D.C. nese své jméno podle prvního prezidenta George Washingtona, který také vybral jeho umístění. Méně známý je význam zkratky D.C. neboli District of Columbia. „District“ označuje oblast okresu, na kterém mělo být a bylo podle ústavy Spojených států vybudováno nové hlavní město Unie. „Columbia“ je dobové poetické označení pro vznikající Spojené státy americké. District of Columbia tedy znamená Oblast Spojených států amerických.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Washingtonu, D.C..

Do 17. století sídlil na území Washingtonu indiánský kmen Algonkingů. Od konce 17. století zde vznikaly první osady přistěhovalců. Roku 1749 bylo založeno blízké město Alexandria v tehdejší britské kolonii (a pozdějším unijním státě) Virginii.

V roce 1790 vybral George Washington toto místo pro stavbu budoucího hlavního města. Vláda se sem přesunula v roce 1800, krátce poté, co byl dokončen Kapitol. Za druhé Britsko-americké války byl 24. srpna 1814 Washington těžce poničen.

město ale Během americké občanské války bylo město proti jednotkám jižanských Konfederovaných států amerických ubráněno. Pět dnů po konci války, 14. dubna 1865, byl při slavnostním představení ve Fordově divadle ve Washingtonu zavražděn prezident Abraham Lincoln.

V roce 1976 zahájilo provoz washingtonské metro.

Zajímavosti

Demografie

Mapa rasového složení ve Washingtonu, D.C., sčítání 2010 . Každý bod představuje 25 lidí: Běloši, Afroameričané, Asiaté, Hispánci nebo Jiní (žlutá)

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 601 723 obyvatel. Bílí Američané tvořili 38,5 % obyvatelstva, Afroameričané 50,7 %, Asijští Američané 3,5 %, Američtí indiáni 0,3 %, Pacifičtí ostrované 0,1 %, jiná rasa 4,1 % a dvě a více ras 2,9 %. Obyvatelé hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 9,1 % obyvatelstva. Většina bělošských obyvatel je britského původu, zatímco většina Hispánců má své kořeny v Salvadoru. 83,42 % obyvatel mluví doma pouze anglicky a 9,18 % španělsky. Co se týče náboženství, 72 % populace hlavního města USA je křesťanského vyznání, následovaní buddhisty (4 %), muslimy (2 %) a židy (1 %).

Nejvíce obyvatel měl Washington D.C. v roce 1950, kdy měl něco málo přes 800 tisíc obyvatel, poté se v rámci bílého útěku začali běloši stěhovat na předměstí. Washington D.C. si v 90. letech 20. století vysloužil nelichotivou přezdívku "murder capital" neboli „vražedné hlavní město“, protože měl jeden z nejvyšších počtů vražd v poměru na obyvatele v USA, z nichž velká většina byla spáchána černochy. I dnes je většina zločinu koncentrována do několika málo černošských čtvrtí. Od 90. let se nicméně situace postupně zlepšuje, probíhá gentrifikace a do města se stěhují běloši.

Celá metropolitní oblast, zasahující i do států Maryland a Virginia, má 5,8 milionu obyvatel. Nalézají se v ní sídliště (mnohdy se statusem Census-designated place) jako Bethesda a North Bethesda a větší počet tzv. residential areas, tedy oblastí pro bydlení zámožných vrstev obyvatelstva.

Doprava

Související informace naleznete také v článku Metro ve Washingtonu.

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje společnost Washington Metro. Páteřní systém tvoří pět linek metra (Metrorail). To je doplněno autobusovými linkami.

Hlavní nádraží – Union Station je nedaleko Kapitolu. Operují zde Amtrak (dálkové spoje), MARC (příměstské spoje – směr Maryland) a VRE (příměstské spoje – směr Virginie).

Co se týče letecké dopravy, Washington, D.C. je napojeno na tři letiště: Ronald Reagan Washington National Airport, Washington Dulles International Airport a Baltimore–Washington International Airport (BWI). Dále se kolem samotného města nachází speciální vzdušný prostor nazvaný P56, který má tzv. identifikační zónu o poloměru 50 mil, uvnitř ní chráněnou zónu (zapovězenou pro všechny civilní letouny) o poloměru 17 mil okolo Washingtonova monumentu a vnitřní chráněnou zónu o poloměru 3 míle kolem Kapitolu. Tento vzdušný prostor brání stíhačky na základně Andrews, cca 10 mil jižně od města.

Partnerská města

Odkazy

Reference


Externí odkazy