Karelská republika

Karelská republika Республика Карелия Karjalan Tazavalla
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Petrozavodsk
Rozloha:	172 400 km²
Časové pásmo:	UTC+4
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	697 521
Hustota zalidnění:	4,05 ob./km²
Jazyk:	ruština (úřední), karelština
Národnostní složení:	Rusové, Karelové, Bělorusové, Ukrajinci, Finové
Náboženství:	pravoslaví, luteránství
správa regionu
Nadřazený celek:	Rusko Rusko
Druh celku:	Republika Ruské federace
Podřízené celky:	15 rajónů, 13 měst
prezident	Alexandr Chudilajněn
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2:	RU-KR

Karelská republika (karelsky Karjalan Tazavalla, rusky Республика Карелия) je republika na severozápadě Ruska. Byla vyhlášena 25. července 1923 v rámci RSFSR. Má rozlohu 172 400 km². Má 697 521 obyvatel (2006). Hlavním městem je Petrozavodsk. V současné době zahrnuje většinu historického území Karelie (zbytek náleží Finsku a Leningradské oblasti). Na jejím území se nenacházejí téměř žádné hory, ale zato mnoho jezer.

Geografie

Poloha

Karélie je severská země, její severní hranicí probíhá severní polární kruh. Republika hraničí se čtyřmi oblastmi Ruska (Murmanskou oblastí na severu, Archangelskou oblastí na východě, Vologdskou oblastí na jihovýchodě a Leningradskou oblastí na jihu) a na západě se pěti provinciemi Finska (od jihu k severu postupně Jižní Karélií, Severní Karélií, Kainuu, Severní Pohjanmaou a Laponskem). Její břehy omývá na severovýchodě Bílé moře, na jihovýchodě Oněžské jezero a na jihu Ladožské jezero.

Klima

Klima se vyznačuje rysy klimatu kontinentálního i přímořského. Zima je relativně mírná ale dlouhá a léto je chladné. Relativní vlhkost vzduchu je vysoká a změny teplot nejsou velké. Průměrná teplota v červenci 14 až 16 °С a v lednu -9 až -13 °С. Průměrné množství srážek za rok je 600 mm na jihozápadě a 400 až 500 mm na severu. Většina jich spadne v létě.

Reliéf

Republika se nachází ve východní části Baltského štítu. Její území představuje kopcovitou rovinu s jasně vyjádřenými stopami vlivu ledovce (morénové valy, charakteristické kruhové (kamy) a podlouhlé (ozy) kopce a jezerní kotliny). Nejvyšší místa jsou na západě a severozápadě hřbetu Mansalkja (nadmořská výška do 578 m) a Západokarelská vysočina (do 417 m). Nejvýznamnější nížiny jsou u moře a jezer (Přibělomorská, Oloněcká, Vodlinská). Pobřeží Bílého moře (Pomorský a Karelský břeh) se vyznačuje velkým množstvím zálivů a zátok.

Nerosty

V republice se nacházejí naleziště různých stavebních materiálů (žula, diabas, křemenec, dolomity, mramor), dále pegmatit, železná ruda, železité křemence (Kostomukšskogo) a titanomagnetity (Pudožgorskogo) a slídy.

Karelský les

Vodní zdroje

Karélie je kraj jezer, řek a bažin. Řeky patří k úmoří Bílého a Baltského moře. Nejsou dlouhé, ale mají velké průtoky a jsou na nich peřeje a vodopády. Největší jsou Kem, Vyg, Kereť ústící do Bílého moře a Vodla, Suna a Šuja ústící do Oněžského jezera. Řeky se využívají jako zdroje hydroenergie a pro splavování dřeva. Splavné jsou pouze dolní toky největších řek. Jezera tvoří 18 % území republiky. Nejvíce jich je na severu. Největší jsou Ladožské a Oněžské a dále pak Vygozero, Topozero, Pjaozero a Segozero. Jezera jsou často spojená průtoky.

Půdy a flóra

Základní typy půd jsou podzolové, bažinato-podzolové a bažinaté. Karélie je bohatá na lesy (borovice, smrky, karelské břízy, olše, osiky). Zabírají polovinu rozlohy republiky. Bažiny zabírají 18 % území.

Fauna

Zastoupení živočichů je rozmanité. Žijí zde sněžní zajíci, bobři, ondatry (aklimatizované), hnědí medvědi, sobi a losi. Velký průmyslový význam mají mořské i sladkovodní ryby (navagy, sledi, tresky, platýsi, lososi, pstruzi) a tuleni. Na území republiky se nachází rezervace Kivač.

Historie

Karelské kostely na poloostrově Kiži

Karélie byla osídlena již v dobách okolo 1. tisíciletí. Ve 12. století oblast obsadila Novgorodská republika, nakonec se dostala pod vliv Moskvy v polovině 15. století. V 17. století se stala častým terčem útoků Švédů, kteří ukusovali z jejího území, to se však po čase zase ustálilo do původního stavu – Karélie se vrátila Rusku. V posledních dobách carského Ruska se v zemi rozvíjela výroba dřeva a železa. Po říjnové revoluci vznikla Karelská pracovní komuna (8. června 1920) a ta byla přeměněna na Karelskou ASSR (25. července 1923), ale po zimní válce, v níž k ní byla přičleněna část Finské Karélie, byla reorganizována jako samostatná, šestnáctá sovětská republika (31. března 1940) pod názvem Karelofinská SSR. Roku 1956 (16. července) byl statut země opět změněn na ASSR. Současného postavení používá oblast od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

Obyvatelstvo

Petrozavodsk

Většina současných obyvatel Karélie jsou Rusové (76,6 %, 2002); původní obyvatelé, Karelové, tvoří 9,2 % (ještě okolo roku 1900 to bylo 40 %). Následují Bělorusové (5,3 %), Ukrajinci (2,7 %), Finové (2%) a Vepsové (0,7 %). Většina obyvatel vyznává ortodoxní křesťanství. Karélie je proslulá dřevěnými kostely s cibulovitými báněmi.

Ekonomika

Výroba je založena na těžbě dřeva a surovin, zemědělství není kvůli severní poloze oblasti vůbec možné. V Karélii, a hlavně v Petrozavodsku je zastoupeno velké množství dřevozpracujících podniků a také papíren.

Města

Sídla s počtem obyvatel nad 5000, odhad k 1. lednu 2007

Město	Počet obyvatel v tis.	Město	Počet obyvatel v tis.
Petrozavodsk	266,3	Suojarvi	11,0
Kondopoga	33,9	Nadvoicy	10,5
Segeža	33,0	Pudož	10,0
Kostomukša	30,0	Oloněc	9,5
Sortavala	19,8	Lachdenpochja	8,3
Medvežjegorsk	16,0	Louchi	5,4
Kem	13,7	Kalevala	5,4
Pitkjaranta	12,9	Pinduši	5,1
Belomorsk	12,1

Odkazy

Literatura

• (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Карелия“.