Messier 23
| Messier 23 | |
|---|---|
 M23 na amatérském snímku. Autor: Thomas Jäger | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | III1m[1] |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 20. června 1764 |
| Rektascenze | 17h 57m 4s[2] |
| Deklinace | -18°59′6″[2] |
| Souhvězdí | Střelec (lat. Sgr) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 6,03[3] a 5,5[3] |
| Úhlová velikost | 29'[4] |
| Vzdálenost | 628 pc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 8 ly |
| Metalicita [Fe/H] | −0,04 |
| Odhadované stáří | 300 milionů let[4] |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 23 |
| New General Catalogue | NGC 6494 |
| Collinderův katalog | Collinder 356 |
| Melottův katalog | Melotte 184 |
| Jiná označení | M23, NGC 6494,[2] Cr 356,[5] Mel 184,[6] OCL 30[1] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messier M23 (také M23 nebo NGC 6494) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce vzdálená od Země přibližně 2 050 světelných let.[4] Objevil ji Charles Messier 20. června 1764.[7]
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
M23 se na obloze nachází přibližně 4,5° severozápadně od hvězdy Polis (μ Sgr) a leží v bohatém hvězdném poli, protože tímto směrem leží velká hvězdná oblaka Mléčné dráhy. Je viditelná i pomocí triedru 10x50, ale jednotlivé hvězdy se s jeho pomocí rozliší pouze obtížně. Dalekohled o průměru 114 mm ovšem ukáže různé hvězdy od 10. magnitudy. Dalekohled o průměru 150 mm hvězdokupu úplně rozloží na stovku hvězd a okrajové oblasti hvězdokupy v něm vypadají velice nepravidelně.[8]
Poblíž hvězdokupy se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 9° západně leží kulová hvězdokupa Messier 9, 4° jihovýchodně leží otevřená hvězdokupa M21 s mlhovinou Trifid, 6° jihovýchodně mlhovina Laguna a 4° východně hvězdné mračno ve Střelci.
M23 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět přímo v zenitu.[9] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.
Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupu M23 objevil Charles Messier 20. června 1764[7] a zařadil ji do svého slavného katalogu s tímto popisem: "Hvězdokupa blízko hvězdy 65 Hadonoše. Průměr 15'." John Herschel ji pozoroval na mysu Dobré naděje a popsal ji jako hvězdokupu tvořenou stovkou hvězd od deváté do třinácté magnitudy. Admirál Smyth viděl, že jsou její hvězdy velmi rozptýlené a že je protažená od jihozápadu na severovýchod.[8]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti kolem 2 050 ly od Země[4] a její skutečný průměr tak je 15 až 20 ly.[8][7]
Hvězdokupa obsahuje kolem 150 potvrzených členů,[10] z nichž nejžhavější hvězdy jsou spektrálního typu B9 a nejjasnější mají magnitudu 9,2.[8][7] Její stáří se odhaduje na asi 300 milionů let.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M23 (astronomia) na italské Wikipedii.
- ↑ a b SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6494 [online]. [cit. 2017-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-19. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 23 [online]. [cit. 2017-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD.
- ↑ a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-08-15]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky)
- ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-08-14]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
- ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-15]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
- ↑ a b c d SEDS Messier Objects Database: Messier 23 [online]. [cit. 2017-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
- ↑ Deklinace 19° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 71° od jižního nebeského pólu. Jižně od 71° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 71° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
- ↑ SVOLOPOULOS, S. N. A photographic survey of galactic clusters NGC 6531, 6546, 6469, 6544, 7127, 7128. S. 758. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. 1953 [cit. 2017-08-15]. Roč. 113, s. 758. Dostupné online. Bibcode 1953MNRAS.113..758S. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 23 na Wikimedia Commons - Simbad – Messier 23
- Atlas of the Universe: seznam otevřených hvězdokup
