Přeskočit na obsah

Divadlo na Vinohradech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Divadlo na Vinohradech
Průčelí divadla
Průčelí divadla
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha
Typ divadlaprofesionální divadlo
Zaměřeníčinohra
Vznik1907
ScényVelká scéna
Studiová scéna
ZkratkaDnV
ZřizovatelHlavní město Praha
Budova
Stylnovorenesance, secese
ArchitektAlois Čenský
Doba výstavby1905–1907
Otevření24. listopadu 1907
Kód památky40226/1-1317 (PkMISSezObrWD)
Divadla sídlící v této budově
Národní divadlo, činohra
1944
Osobnosti
ŘeditelTomáš Töpfer
Umělecký šéfJuraj Deák
DramaturgJan Vedral
RežisériJuraj Deák
Radovan Lipus
Šimon Dominik
Barbora Mašková
Pavel Khek
Martin Čičvák
Další informace
Souřadnice
AdresaDivadlo na Vinohradech
náměstí Míru 1450/7
Vinohrady
120 00  Praha 2
Ulicenáměstí Míru
Oficiální webhttps://www.divadlonavinohradech.com/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z balkónu divadla při divadelním představení Český román

Divadlo na Vinohradech je jedna z hlavních uměleckých scén v Praze a největší ryze činoherní divadlo v Česku. Budova divadla převážně ve stylu novorenesance se secesními prvky z roku 1907 se nachází na náměstí Míru v městské části Praha 2 na Vinohradech (součást Městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice), pokladna a obchodní oddělení potom v přilehlé Ibsenově ulici.

Divadlo má právní formu příspěvkové organizace, jejím formálním zřizovatelem je hlavní město Praha. V čele divadla stojí ředitel, kterým je od roku 2012 herec, režisér a senátor Tomáš Töpfer (v divadle hrál již v letech 1987–1998). Post uměleckého šéfa zastává Juraj Deák, šéfdramaturgem je Jan Vedral (předtím působil v divadle jako dramaturg a šéfdramaturg v letech 1985–1990 a 1994–1998).

Umělecký program si dává za cíl v návaznosti na dlouhou tradici uvádět inscenace velké činohry, která stojí na interpretaci hodnotných dramatických textů a na hereckém umění. Repertoár divadla čítá na 20 žánrově rozmanitých inscenací, každou sezonu se uskuteční okolo 6 premiér. Umělecký soubor tvoří zhruba 40 členů, kolem 25 umělců vystupuje pohostinsky.

Inscenace jsou uváděny v hlavní budově na Velké scéně s kapacitou 621 míst a Studiové scéně (bývalá Zkušebna) s kapacitou 60 míst. Hry Studiové scény tvoří od roku 2012 cyklus Česká a slovenská komorní hra. Některé hry mohou diváci zhlédnout mimo historickou budovu (v současnosti hra Terezka v kostele sv. Šimona a Judy, v minulosti inscenace Kdokoli v Pražské křižovatce). Obvyklé začátky představení jsou v 19 hodin, u odpoledních představení pak ve 14 hodin.

Vedle volného prodeje vstupenek nabízí divadlo sezonní abonmá, uplatnit lze dárkové poukazy a permanentky. Členský program pro diváky funguje jako Klub přátel Divadla na Vinohradech. Divadlo spravuje vlastní umělecký archiv, který poskytuje badatelské služby.

Divadlo na Vinohradech vydává stejnojmenný divadelní měsíčník s periodicitou 10 čísel za rok, který vychází jako příloha Hospodářských novin.

Po konci sezony 2024/2025 je v plánu celková rekonstrukce budovy divadla.[1]

Budova divadla byla postavena v letech 19051907 staviteli Janem Majerem a Josefem Veselým podle návrhu architekta Aloise Čenského. Původní návrh budovy byl připraven v novorenesančním stylu, ale ještě během projektování byl architektem obohacen o secesní prvky.

Alegorické postavy na pylonech nad středovým průčelím budovy mají název Statečnost (anděl se vztyčeným mečem) a Pravda (anděl se zrcadlem); jejich autorem je Milan Havlíček.

Divadlo na Vinohradech

Divadlo bylo slavnostně otevřeno 24. listopadu 1907. Prvním představením byla hra Jaroslava Vrchlického Godiva v režii F. A. Šuberta s výpravou Josefa Weniga. Kromě činohry působil v divadle zpočátku i operní a operetní soubor, a to do roku 1919.

Městské divadlo na Královských Vinohradech, to bylo tenkrát, pane, nějaké divadlo! Hned po Národním ze všech nejznámější a nejrenomovanější. A díky Hilarových hercům a režiím možná tehdy i přitažlivější než Národní.
— František Kovářík[2]

Historické názvy divadla

[editovat | editovat zdroj]
  • Městské divadlo Královských Vinohradů, 1907–1922
  • Městské divadlo na Královských Vinohradech, 1922–1941, 1943, 1945–1950
  • Městské komorní divadlo 1929–1945, 1946–50
  • Městské divadlo Na poříčí 1941–1945
  • Divadlo J. K. Tyla 1944
  • Městské lidové divadlo v Karlíně 1945
  • Divadlo československé armády 1950–1954, 1960–1966
  • Ústřední divadlo československé armády 1954–1960
  • Divadlo na Vinohradech od 1966

Ředitelé

[editovat | editovat zdroj]

Režiséři

[editovat | editovat zdroj]

K významným režisérům meziválečného období patřil např. Jaroslav Kvapil,[3] působící ve Vinohradském divadle v letech 19211928. Za jeho působení pracoval v divadle jako dramaturg Karel Čapek (v letech 19211923).

K dalším významným režisérům v historii Vinohradského divadla patřili (v abecedním pořadí) např.:[4]

Repertoár

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam inscenací Divadla na Vinohradech.

Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete

[editovat | editovat zdroj]

Shakespearova komedie plná lásky a veselí v režii Juraje Deáka. Předpremiéra v červnu 2024, premiéra 6. 11. 2024.

Marek Holý Orsino, vévoda Ilýrie
Viktor Javořík Malvolio, Oliviin správce
František Beleš Pan Tobiáš Brock, Oliviin bratranec
Erik Zabrucký Pan André Chabrus
Jiří Panzner Fabian, Oliviin sloužící
Petr Matyáš Cibulka Šašek August, Oliviin sloužící
Jiří Šesták Antonio, námořní kapitán, přítel Sebastiana
Dominick Benedikt Sebastian, bratr Violy
David Steigerwald Kapitán, přítel Violy – Kněz – Strážný
Aneta Krejčíková Olivie, bohatá hraběnka
Elizabeth Kateřina McIntosh Viola, sestra Sebastiana
Sára Rychlíková Marie, Oliviina komorná

Lyrické drama Lenky Lagronové o životě svaté Terezie z Lisieux v režii Radovana Lipuse. Předpremiéry v květnu a červnu 2024, premiéra 25. 10. 2024, uváděno ve spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK v Kostele sv. Šimona a Judy Na Františku.

Karolína Knězů Terezka
Naďa Konvalinková Matka představená
Vendulka Křížová Vincenta
Barbora Poláchová Magdalena
Šárka Krausová Anežka, sestra Terezky
Tomáš Dastlík Tatínek Terezky a Anežky
Alexandra Tomanová Maminka Terezky a Anežky

Hra Dennise Kellyho o násilí ve městech v režii Barbory Maškové. Premiéra 19. 4. 2024, uváděno ve spolupráci s OLDstars na studiové scéně.

Viktor Javořík Liam
Jana Kotrbatá Helen, sestra Liama
Jan Battěk Danny, manžel Helen
Své role ale mají tři mladí herci pevně v rukách. Takže koho by samotný text nezaujal, může se kochat třemi vyčerpávajícími a bezchybnými výkony.
— Tomáš Šťástka, MF Dnes, 75 %[5]

Srpen v zemi indiánů

[editovat | editovat zdroj]

Oceňované drama Tracyho Lettse o setkání rodiny Westonů v režii Petra Svojtky. Premiéra 22. 3. 2024, uváděno na velké scéně.

Rázlová předvádí takřka zapomenuté umění celistvého hereckého uchopení postavy, od masky a kostýmu přes pohybovou stránku až po vrstevnatou práci s jevištní mluvou, sahající od klopotného zápolení o poskládání alespoň trochu srozumitelné věty až po brilantně přednesenou obžalobu členů rodiny. Je to jedinečný výkon, jakých není v českém divadle mnoho k vidění.
— Radmila Hrdinová, Právo, 90 %[6]
Inscenace je to silná a stojí za vidění nejen pro příběh, v němž každý divák pozná něco ze svého života, ale především díky působivým hereckým výkonům, v čele s Reginou Rázlovou.
— Jana Soprová, Divadelní noviny[7]
Svatopluk Skopal Beverly Weston
Regina Rázlová Violet Westonová, manželka Beverlyho
Andrea Elsnerová Barbara Fordhamová, dcera Beverlyho a Violet
Daniel Bambas Bill Fordham, manžel Barbary
Lucie Pokorná / Zuzana Matušková Jean Fordhamová, dcera Barbary a Billa
Zuzana Vejvodová Ivy Westonová, dcera Beverlyho a Violet
Markéta Děrgelová Karen Westonová, dcera Beverlyho a Violet
Eva Režnarová Mattie Fae Aikenová, sestra Violet
Igor Bareš Charlie Aiken, manžel Mattie Fae
Ondřej Kraus Malý Charles Aiken, syn Mattie Fae a Charlieho
Antonie Talacková Johnna Monevata
Tomáš Dastlík Šerif Deon Gilbeau
Kryštof Rímský Steve Heidebrecht, snoubenec Karen

Komedie o pronásledování a umučení dr. Šaldy

[editovat | editovat zdroj]

Pikantní groteska z divadelního prostředí Karla Steigerwalda v režii Šimona Dominika. Premiéra 26. 1. 2024, uváděno na studiové scéně.

Marek Holý Nývlt – Šalda
Jana Kotrbatá Mexbauerová, manželka Šaldy
Vendulka Křížová Mladá herečka – Nápověda
Zdeněk Palusga Bard

Nepijte tu vodu

[editovat | editovat zdroj]

Komedie Woodyho Allena o tom, jak se rodina Hollanderů ukryje na velvyslanectví, které dočasně řídí velvyslancův syn Axel, v režii Juraje Deáka. Premiéra 15. 12. 2023, uváděno na velké scéně.

Jan Krafka Velvyslanec Magee – Kuchař – Baškirský sultán
Viktor Javořík Axel, syn Mageeho
Otakar Brousek mladší Kilroy, tajemník velvyslanectví
Petr Matyáš Cibulka Burns
Václav Vydra Walter Hollander, americký turista
Andrea Černá Marion, manželka Waltera
Sára Rychlíková / Elizabeth Kateřina McIntosh Susan, dcera Waltera a Marion
Tomáš Pavelka Páter Drobny
Stanislav Moskvin Kruglov

Slavná Molièrova komedie o skrblivém Harpagonovi, jehož láska k penězům brání v lásce jeho dětem, v režii Pavla Kheka. Premiéra 20. 10. 2023, uváděno na velké scéně.

Na jevišti této velké pražské scény se nyní slavná role stala velkou příležitostí pro Aleše Procházku. Ten se jí chopil se vší vervou, jakou by zkušený, jevištěm i dabingem ošlehaný herec na vrcholu sil měl oplývat a oplývá. Procházkovi v titulní roli patří celý sál a diváci se mohou vysloveně těšit na slavný monolog okradeného Harpagona.
— Tomáš Šťástka, MF Dnes, 70 %[8]


Aleš Procházka Harpagon
Aleš Petráš Kleant
Ondřej Kraus Valér
Jana Kotrbatá Eliška
Šárka Krausová / Sabina Rojková Mariana
Tereza Bebarová Frosina
Kryštof Rímský Mistr Jakub
Jiří Roskot Štika
Jan Krafka Komisař
Václav Svoboda Anselm
Jan Battěk Mistr Šimon

Bach & synové

[editovat | editovat zdroj]

Současné drama Niny Raine o životě Johanna Sebastiana Bacha v režii Juraje Deáka. Česká premiéra hry 16. 5. 2023 za účasti autorky, uváděno na velké scéně.

Výborným tahem je už obsazení hostujícího Radka Holuba do role Johanna Sebastiana Bacha. Ten je v jeho podání samolibý, hysterický, sršící energií, ale zároveň zábavný a charismatický. Drápe kolem sebe jako vzteklý křeček, své syny i ženy uráží, ale stejně tak zraňuje i sám sebe. Je natolik naplněn hudbou, že mu v duši už nezbývá mnoho prostoru pro druhé.
— Radmila Hrdinová, Právo, 70 %[9]
Radek Holub Johann Sebastian Bach
Zuzana Vejvodová Maria Barbara Bachová, manželka Johanna Sebastiana
Aneta Krejčíková Anna Magdalena Wilckeová, pozdější druhá manželka Johanna Sebastiana
Marek Lambora Karl Filip Emanuel Bach, syn Johanna Sebastiana a Marie Barbary
Ondřej Brousek Vilém Friedemann Bach, syn Johanna Sebastiana a Marie Barbary
Theodor Schaefer / Viktor Sekanina / Oliver Vyskočil Johann Gottfried Bernhard Bach, syn Johanna Sebastiana a Marie Barbary
Vendulka Křížová Katharina, sestra Marie Barbary
Václav Svoboda Bedřich Veliký

Danny Smiřický

[editovat | editovat zdroj]

Scénický entrtejment Jana Vedrala z díla Josefa Škvoreckého v režii Radovana Lipuse. Premiéra 27. 1. 2023, uváděno na velké scéně. Po Sňatcích z rozumu a Českém románu završuje volnou trilogii vývoje moderní české společnosti.

Vinohradská trilogie z dějin české společnosti 19. a 20. století (Sňatky z rozumu, Český román, Danny Smiřický) je v kontextu současné dramatické i divadelní produkce opravdu výjimečný projekt. Stejně jako přínos více méně téhož inscenačního týmu všech tří inscenací v čele s režisérem Radovanem Lipusem, který má pro velká jevištní plátna s morálním poselstvím mimořádné nadání a dokáže z nich vytvořit emotivní divadelní zážitek. Danny Smiřický rozhodně stojí na vrcholu této pyramidy.
— Radmila Hrdinová, Právo, 90 %[10]
Ale i vedle toho se u diváka možná dostaví ještě další efekt, který souvisí s celkovým étosem Škvoreckého díla a života. Silně ho pocítí zvláště ten, pro koho je Škvoreckého dílo drahé a zasahuje ho u srdce až do stavu blízkého ztotožnění. Připomene si možná zážitek, který zprostředkovával Škvorecký jako málokterý spisovatel. Zážitek, že člověk má právo, možná povinnost, věřit své zkušenosti, která se vytváří na základě otevřené mysli a poctivosti duše.
— Jiří Peňás, Echo24[11]
Svatopluk Skopal Senior
Tomáš Pavelka Danny
Aleš Petráš Errol
Petr Matyáš Cibulka Daníček
Karolína Knězů Naďa
Jindřiška Hanušová / Sára Rychlíková Marie
Sára Rychlíková / Elizabeth Kateřina McIntosh Irena
Ondřej Kraus Přemek
Jan Šťastný Vachoušek
Marek Holý Uippelt
Pavel Rímský Skočdopole
Jiří Maryško Uher
Viktor Javořík Vrchcoláb
Stanislav Moskvin Arašidov
David Steigerwald Franta
Jiří Roskot Lexa – Hejl – První disident
Dominick Benedikt Harýk – Nabal – Druhý disident
Tomáš Dastlík Benno – Očenáš – Třetí disident
Barbora Poláchová Lucie
Petr Kostka Jaroslav Seifert – Páter Huňák
Carmen Mayerová Kolaborantka – Burdychová
Andrea Elsnerová Kanadská badatelka – Kritička – Mladá autorka – Disidentka
Otakar Brousek mladší Doktor Labský – Milan – První tajemník – Irenin manžel
Jiří Šesták Funkcionář – Kolaborant – Zřízenec
Zdeněk Palusga Akademik – Vohnout – Ministr

Past na myši

[editovat | editovat zdroj]

Detektivka Agathy Christie v režii Jana Buriana. Premiéra 15. 10. 2022, uváděno na velké scéně.

Aneta Krejčíková Mollie Ralstonová
Ondřej Kraus Giles Ralston
Petr Matyáš Cibulka Christopher Wren
Sára Rychlíková / Jana Kotrbatá Slečna Casewellová
Regina Rázlová Paní Boyleová
Aleš Procházka Major Metcalf
Otakar Brousek mladší Pan Paravicini
Viktor Javořík Detektiv seržant Trotter

Dům Bernardy Alby

[editovat | editovat zdroj]

Drama Federica Garcíi Lorcy v režii Juraje Deáka. Živý hudební doprovod skupiny RAZAM Ivy Marešové. Premiéra 20. 5. 2022, uváděno na velké scéně. Hra se ve Vinohradském divadle hrála poprvé v roce 1946 pod titulem Dům doni Bernardy. V režii Gabriela Harta se v titulní roli představila Anna Iblová.

Tereza Bebarová Bernarda
Regina Rázlová Poncia
Zuzana Vejvodová Magdalena, Bernardina dcera
Andrea Elsnerová Angustias, Bernardina dcera
Sára Rychlíková / Barbora Poláchová Amélie, Bernardina dcera
Sabina Rojková Martirio, Bernardina dcera
Jana Kotrbatá / Kristýna Jedličková Adéla, Bernardina dcera
Ludmila Molínová / Naďa Konvalinková Marie Josefa, Bernardina matka
Vendulka Křížová Prudencia
Andrea Černá Služka

Obchodník s deštěm

[editovat | editovat zdroj]

Romantická komedie N. Richarda Nashe v režii Juraje Deáka. Premiéra 1. 9. 2021, uváděno na velké scéně. Hru uvedlo divadlo poprvé v roce 1984 v režii Františka Štěpánka, Billa Starbucka hrál Svatopluk Skopal. V inscenaci Martina Stropnického z roku 2008 obsadil titulní roli Filip Blažek.

Igor Bareš H. C. Curry, rančer
Zuzana Vejvodová Líza, dcera H. C. Curryho
Marek Adamczyk / Aleš Petráš Noe, nejstarší syn H. C. Curryho
Jiří Roskot Jim, mladší syn H. C. Curryho
Jan Krafka Šerif Thomas
Tomáš Pavelka Fil, zástupce Šerifa Thomase
Marek Lambora Bill Starbuck

Balada pro banditu

[editovat | editovat zdroj]

Muzikál Milana Uhdeho a Miloše Štědroně inspirovaný Olbrachtovým románem o Nikolu Šuhajovi v režii Juraje Deáka. Živý hudební doprovod skupiny RAZAM Ivy Marešové. Premiéra 2. 10. 2020, uváděno na velké scéně.

Tereza Císařová / Michaela Tomešová Eržika
Marek Lambora Nikola
Tomáš Pavelka Velitel četníků
Igor Bareš Mageri
Kryštof Rímský Derbak
Iva Marešová Morana
Markéta Děrgelová Eva
Zuzana Vejvodová Mara
Andrea Elsnerová Derbaková
Viktor Javořík Oreb Danko
Dominick Benedikt Uhrin
Jan Krafka Drač, Ežičin otec
Ondřej Kraus Andrej, Eržičin bratr
Zdeněk Palusga Bouda
Daniel Bambas Kubeš
Jiří Roskot Jura, Šuhajův bratr
David Steigerwald Laco Totín
Andrea Černá / Sabina Rojková / Šárka Krausová / Barbora Poláchová Ženy
Václav Šamárek / Jan Battěk Četníci a vesničané

Motýl na anténě – Audience

[editovat | editovat zdroj]

Dvě jednoaktovky Václava Havla v režii Šimona Dominika. Premiéra 29. 11. 2019, uváděno na studiové scéně.

Maryškův Sládek je skvostnou pohybově-hereckou etudou, která si nic nezadá s Polívkovým doktorem Burkem nebo slavnými ekvilibristickými kreacemi Ference Futuristy. Vlaje po scéně v neuvěřitelných pózách, nicméně při vší té místy až drastické komice je jeho Sládek i lidsky dojemná, do tragigroteskní polohy krásně vygradovaná postava.
— Radmila Hrdinová, Právo, 90 %[12]
Na Vinohradech se ovšem v Audienci povedlo rozehrát absurditu všedního dne do klaunské grotesky. Pivní humor se tak proměnil v lehký slovní ping-pong kombinovaný s pohybovou klaunerií. K tomu dokonalé využití dvojdveřové scény, portrét "Bohdalky" v podobě "fotomontáže" ležícího sexy těla s přilepenou hlavou herečky vystřiženou z časopisu a naprostá absence čehokoli, do čeho by se dalo "ulít" nežádané pivo.
— Jana Soprová, Divadelní noviny[13]

Obsazení Motýl na anténě

[editovat | editovat zdroj]
Marek Holý Jeník
Jana Kotrbatá Marie
Tereza Bebarová Tchyně
Jiří Maryško Pan Bašta

Obsazení Audience

[editovat | editovat zdroj]
Jiří Maryško Sládek
Marek Holý Vaněk

Za dveřmi

[editovat | editovat zdroj]

Komorní hra Barbory Hančilové o životě několika generací rodiny v jednom domě v režii Barbory Maškové. Inscenace získala nominaci na Cenu divadelní kritiky za nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku za rok 2019. Česká premiéra hry 31. 5. 2019, uváděno na studiové scéně.

Jana Kotrbatá Anna
Pavel Rímský Josef
Ondřej Kraus Slávek
Daniel Bambas David
Andrea Elsnerová Týna
Tereza Císařová Bětka

Slavná Gogolova komedie o záměně petrohradského úředníka Chlestakova v režii Juraje Deáka. Premiéra 19. 12. 2018, uváděno na velké scéně. Dřívější inscenace titulu pocházejí z let 1924 a 1982 od pohostinských režisérů G. V. Sěrova a Jana Kačera. Role Chlestakova a hejtmana v nich ztvárnili Ludvík Veverka a Jaroslav Vojta-Jurný, Jaromír Hanzlík a Jaroslav Moučka.

Aleš Procházka Anton Antonovič Svoznik-Dmuchanovskij, hejtman
Andrea Černá Anna Andrejevna, manželka Antona Antonoviče
Šárka Krausová Marja Antonovna, dcera Antona Antonoviče
Pavel Nečas Amos Fjodorovič Ljapkin-Ťapkin, okresní soudce
Ondřej Kraus Luka Lukič Chlopov, školní inspektor
Marek Holý Artěmij Filipovič Zemljanika, správce špitálu
Václav Vydra Ivan Kuzmič Špekin, poštmistr
Jiří Maryško Petr Ivanovič Dobčinskij, statkář žijící ve městě
Viktor Javořík Petr Ivanovič Bobčinskij, statkář žijící ve městě
Ondřej Brousek Ivan Alexandrovič Chlestakov, úředník z Petěrburgu
Jan Krafka Osip, sluha Ivana Alexandroviče
Petr Matyáš Cibulka Christian Ivanovič Hübner, okresní lékař
Tomáš Dastlík Štěpán Ivanovič Korobkin
Alice Laksarová Manželka Korobkina
David Steigerwald Štěpán Iljič Uchovertov, náčelník policie – Miška, sluha Antona Antonoviče
Jan Battěk Číšník

Divadelní adaptace filmového scénáře Jana Procházky k filmu Karla Kachyni v režii Šimona Dominika. Premiéra 9. 6. 2017, uváděno na studiové scéně.

Daniel Bambas Ludvík, náměstek ministra
Antonie Talacková Anna, jeho žena
Jiří Maryško Muž, bezejmenný mladý fízl

Komedie George Bernarda Shawa o sázce profesora Higginse, který se chystá proměnit květinářku Lízu Doolittlovou, v režii Juraje Deáka. V rolích profesora Higginse a Lízy Doolittlové účinkují Jan Šťastný a Šárka Krausová. Premiéra 22. 4. 2016, uváděno na velké scéně. Inscenace se současně největším počtem repríz. Titul se v minulosti hrál v Komorním divadle (od roku 1929 součástí Městských divadel pražských), kde od roku 1931 v režii Jana Bora vystupovali Jiří Plachý jako profesor Higgins a Meda Valentová jako Líza Doolittlová.

Šárka Krausová Květinářka Líza
Jan Šťastný Profesor Higgins
Tomáš Töpfer Plukovník Pickering
Svatopluk Skopal Popelář Doolittle
Libuše Švormová Paní Higginsová
Naďa Konvalinková Paní Pearsová
Eva Režnarová Paní Eynsford-Hillová, matka
Jana Kotrbatá / Denisa Pfauserová / Karolína Knězů Eynsford-Hillová, dcera
František Beleš Fredy Eynsford-Hill
Magdalena Malinová / Alice Laksarová Služka – Dívka na ulici – Host na plese
Dominick Benedikt Maďar – Přihlížející pán
Jan Battěk Zvídavý pán – Host na plese

Romeo a Julie

[editovat | editovat zdroj]

Inscenace tragédie Williama Shakespeara v režii Juraje Deáka. V titulních rolích účinkují Marek Lambora a Sabina Rojková. Premiéra se uskutečnila 12. 12. 2015 na velké scéně, jedná se o nejdéle aktuálně uváděné představení vinohradského divadla. V minulosti se inscenace hrála i ve Valdštejnské zahradě. Jde o třetí nastudování hry na vinohradské scéně – v roce 1979 v režii Františka Štěpánka hráli Oldřich Kaiser Romea a Lenka Kodešová Julii, v inscenaci Jana Buriana z roku 1992 se potom ve stejných rolích představili Ivan Trojan a Vendulka Křížová.

Marek Lambora Romeo, Montekův syn
Sabina Rojková Julie, Capuletova dcera
Ondřej Kraus Mercuzio, přítel Romea
Marek Holý Tybald, synovec paní Capuletové
Jiří Roskot Benvolio, přítel Romea
Svatopluk Skopal Capulet
Antonie Talacková Paní Capuletová
Tereza Bebarová Chůva
Otakar Brousek mladší Montek
Eva Režnarová Paní Monteková
Daniel Bambas Paris, mladý šlechtic
Igor Bareš Otec Lorenzo, františkánský mnich
Tomáš Dastlík Chorus
Vojtěch Bartoš Petr, sluha Juliiny chůvy
Tomáš Töpfer Escalus, veronský vévoda
David Steigerwald Abraham, Montekův sluha – Bratr Jan, františkánský mnich

Umělecký soubor

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam členů uměleckého souboru Divadla na Vinohradech.
  1. AKTUÁLNĚ. bulletiny.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 
  2. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Praha, Odeon, 1982, s. 190.
  3. Městské divadlo na Král. Vinohradech. Ročenka „Kruhu solistů“ 1924. Praha: Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1923, s. 86–87, 139–142, 147.
  4. SÍLOVÁ, Zuzana a HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II., Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 192–194. ISBN 978-80-239-9604-3.
  5. ŠŤÁSTKA, Tomáš. Pod střechou Vinohrad bublá komorní drama. MF Dnes. 6. 6. 2024. 
  6. RECENZE: Nikdo není silnější než já, Violet - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-24 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  7. Silné ženy na pokraji zhroucení – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  8. ŠŤÁSTKA, Tomáš. RECENZE: Barevného Lakomce poslali na Vinohradech v ručníku do sauny. iDNES.cz [online]. 2023-11-06 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  9. RECENZE: Mělo by to být jednoduché - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-05-18 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  10. RECENZE: Škvoreckého zbabělci, snílci a hrdinové - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-01-28 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online. 
  11. PEŇÁS, Jiří. Inženýr lidských duší na Vinohradech - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2023-02-03 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  12. RECENZE: Tragigroteskní obraz totality ve vinohradském Studiu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 
  13. Double Havel – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BALVÍN, Josef (ed). Divadlo na Vinohradech 1907–1967. Praha: Divadelní ústav – Divadlo na Vinohradech, 1968.
  • BUCHNER, Alexander. Divadelní fotografie Karla Drbohlava. Praha: Národní muzeum, 1980.
  • BUCHNER, Alexander. První čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech ve fotografii Františka Kutty. Praha: Národní muzeum, 1970.
  • CALÁBEK, Milan – ŠMÍDOVÁ, Irena. "Divadlo na Vinohradech – 75 let. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1982.
  • ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945–1955. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1502-0.
  • Divadlo na Vinohradech. In Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 111–119.
  • HEDVÁBNÝ, Zdeněk (ed.). Divadlo na Vinohradech 1907–1997. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1997.
  • HORÁČEK, Jaroslav. Zvrácené poměry v Městském divadle vinohradském. V Praze: Nákladem Jaroslava Horáčka, 1909. 12 s. Dostupné online. Polemická stať Jaroslava Horáčka reaguje na proměnu poměrů v Městském divadle na Vinohradech po odchodu ředitele F. A. Šuberta, na změny v repertoáru a divadelním souboru.. 
  • JAHN, Bedřich. Pět let ředitelem Městských divadel pražských. Praha: Melantrich, 1940.
  • JUST, Vladimír. Divadlo v totalitním systému: příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1720-8.
  • KRONBAUER, Viktor a kol. Viktor Kronbauer: divadelní fotografie. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2017.
  • LÍBAL, Patrik. Divadlo na Vinohradech. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 177–180.
  • Ročenka Kruhu solistů Městského divadla na Královských Vinohradech. Praha: Kruh solistů Městského divadla na Královských Vinohradech, 1923–1931. Dostupné online
  • Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských. Praha: Kruh solistů Městských divadel pražských, 1931–1940, 1946. Dostupné online
  • MÜLLER, Vladimír (ed.). Padesát let Městských divadel pražských: 1907–1957. Praha: Ústřední národní výbor hlav. města Prahy, 1958.
  • SÍLOVÁ, Zuzana – HRDINOVÁ, Radmila. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl II., Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. ISBN 978-80-239-9604-3.
  • ŠMÍDOVÁ, Irena. "Divadlo na Vinohradech – 80 let. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1987.
  • ŠTECH, Václav. Vinohradský případ: román divadelní skutečnosti: otištěno z Lidových novin. Praha: Nakl. J. Otto, 1922.
  • Umělecká správa divadla. Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech: jubilejní sborník. Praha: Městské divadlo na Král. Vinohradech, 1932.
  • Umělecká správa divadla. Třicetiletí Městského divadla pražského na Král. Vinohradech: jubilejní číslo 24. XI. 1937. Praha: Městská divadla pražská, 1937.
  • VEDRAL, Jan a kol. Vyvětráváme...: Divadlo na Vinohradech za "normalizace". Praha: Pražská scéna – AMU, 2024. ISBN 978-80-88217-12-1.
  • VESELÝ, Antonín. Dramatik František Adolf Šubert. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-3074-8.
  • VOSTRÝ, Jaroslav – SÍLOVÁ, Zuzana – BÁR, Pavel. Divadelním ředitelem 1945–1950: Jiří Frejka na Vinohradech. Praha: KANT, 2016. ISBN 978-80-7437-215-5.
  • VOSTRÝ, Jaroslav – SÍLOVÁ, Zuzana. Režisér a herecký soubor: případ K. H. Hilara. Praha: KANT, 2023. ISBN 978-80-7437-411-1.
  • ZINDELOVÁ, Miluše. "Divadlo na Vinohradech ´92. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1992.
  • ŽÁK, Jiří. Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Díl I., Vinohradský příběh. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007. ISBN 978-80-239-9603-6.
  • ŽÁK, Jiří. Divadlo na Vinohradech 1907–2017: 110 osobností, které tvořily historii divadla. Praha: XYZ, 2017. ISBN 978-80-7505-803-4.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]