Daniel Špinar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Daniel Špinar
Narození 7. července 1979 (39 let)
Československo Praha, Československo
Vzdělání DAMU
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Povolání

Režisér

Umělecký ředitel Činohry Národního divadla
Titul MgA
Web http://www.danielspinar.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Daniel Špinar (* 7. července 1979, Praha) je český divadelní režisér, od září 2015 umělecký ředitel Činohry Národního divadla.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Nejprve vystudoval herectví činoherního divadla na pražské DAMU (1998–2004), kde absolvoval rolí Tima ve hře Marka Ravenhilla Polaroidy. Následně pokračoval studiem režie činoherního divadla na téže škole (2003–2008), jež zakončil inscenací vlastní dramatizace Dostojevského Bratrů Karamazových v Divadle DISK.

V roce 2002 založil a po tři roky vedl Divadlo Valmet. Během studií se zúčastnil několika zahraničních hereckých a režijních workshopů, např. Letní kurs herecké metody Jacquese Lecoqa ve Španělsku (2003) či Intenzivního kursu studia a inscenování antického dramatu v Epidauru (2005).

Po studiu, v letech 2008–2010 působil jako kmenový režisér Divadla na Vinohradech, kde zinscenoval Vojcka Georga Büchnera (2009), za nějž obdržel Cenu Alfréda Radoka a Cenu Josefa Balvína, a Schillerovu Marii Stuartovnu (2010).

Poté spolupracoval s mnoha pražskými i mimopražskými divadly jako režisér na volné noze, a vytvořil na tři desítky titulů, např. pro Švandovo divadlo na Smíchově (Heda Gablerová, Hamlet), Divadlo Reduta Brno (Valmont, Anna Karenina, Kabaret Kafka – Cena Josefa Balvína), Divadlo F. X. Šaldy Liberec (Figarova svatba, Lakomec), Divadlo Petra Bezruče Ostrava (Britney goes to heaven, Táňa-Táňa, Můj romantický příběh), A studio Rubín (Kauza Salome, Kauza Médeia, Kauza Maryša, Dresscode: Amis a Amil, Zakázané uvolnění), Klicperovo divadlo v Hradci Králové (Zimní pohádka, Maškaráda, Morgiana, Žebrácká opera)[1], Městské divadlo Kladno (Portugálie, Racek, Miláček, Marie Antoinetta) a další.

Než se stal jeho kmenovým režisérem, spolupracoval s Národním divadlem hned několikrát. Podílel se na projektu Bouda Bondy s inscenací Návštěva expertů (2007), dále zde režíroval Anglickou milenku Marguarete Durassové (2007, Divadlo Kolowrat), Být či nebýt Nicka Whitbyho (2010, Stavovské divadlo).

Na začátku sezony 2014/2015 nastoupil do stálého angažmá Národního divadla jako kmenový režisér Činohry.[1] Od té doby na první české scéně režíroval Ze života hmyzu (2014, Národní divadlo), Othello, benátský mouřenín (2014, Stavovské divadlo), operu Z mrtvého domu (2015, Národní divadlo), Zemětřesení v Londýně (2015, Nová scéna), Spolu/Sami (2015, Nová scéna) a Manon Lescaut (2016, Národní divadlo). Jeho nejnovějším režisérským počinem je inscenace Sen čarovné noci Williama Shakespeara (2016, Národní divadlo) a připravuje se na premiéru Čechovových Tří sester (8. a 9. září 2016 ve Stavovském divadle).

Koncem roku 2014 zvítězil s koncepcí Nová krev ve výběrovém řízení na post Uměleckého ředitele Činohry Národního divadla v Praze, kde vystřídal Michala Dočekala.[1][2] Do své funkce nastoupil v září 2015.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Cena časopisu REFLEX na festivalu Zlomvaz

Divácká cena festivalu Zlomvaz

  • 2006 Divácká cena za inscenaci Homo '06

Ceny Evalda Schorma

Cena Alfréda Radoka

  • 2009 Spolu s Petrem Kolečkem byl nominován za hru Kauza Salome (A studio Rubín) v kategorii „Hra roku“ 2009.

Cena Josefa Balvína

Cena Alfréda Radoka

  • 2010 Za hru KAUZA MÉDEIA (A studio Rubín) byl nominován v kategorii "Nejlepší poprvé uvedená česká hra"

Cena Alfréda Radoka

Cena Diva

Cena festivalu České divadlo

  • 2011 druhá inscenace roku (Racek, Městské divadlo Kladno)

Cena Diva

Cena Josefa Balvína

Cena Marka Ravenhilla

Cena Grand festivalu smíchu

Inscenace roku 2015 dle ankety Divadelních novin

  • 2016 Druhé a třetí místo v anketě o inscenaci roku (2. místo Z mrtvého domu, Národní divadlo; 3. místo Othello, benátský mouřenín, Národní divadlo)

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je otevřený gay. Pochází z rodiny adventistů sedmého dne, oba jeho dědové byli funkcionáři této církve a sám Špinar do ní do svých 18 let pravidelně docházel. V té době procházel coming-outem.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ČTK; redakce kultury. Činohru Národního divadla povede Špinar, šéfem baletu bude Barankiewicz. iHNed.cz [online]. Rev. 2014-12-21 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online. 
  2. a b BEDNÁŘOVÁ, Veronika. Jsem gay. No a co? Říká nový šéf činohry Národního divadla Daniel Špinar. Reflex.cz [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]