Daniel Špinar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daniel Špinar
Narození 7. července 1979 (38 let)
Česko Praha, Československo
Vzdělání DAMU
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Povolání

Režisér

Umělecký ředitel Činohry Národního divadla
Titul MgA
Web http://www.danielspinar.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Daniel Špinar (* 7. července 1979, Praha) je český divadelní režisér, od září 2015 umělecký ředitel Činohry Národního divadla.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Nejprve vystudoval herectví činoherního divadla na pražské DAMU (1998-2004), kde absolvoval rolí Tima ve hře Marka Ravenhilla Polaroidy. Následně pokračoval studiem režie činoherního divadla na téže škole (2003-2008), jež zakončil inscenací vlastní dramatizace Dostojevského Bratrů Karamazových v Divadle DISK.

V roce 2002 založil a po tři roky vedl Divadlo Valmet. Během studií se zúčastnil několika zahraničních hereckých a režijních workshopů, např. Letní kurs herecké metody Jacquese Lecoqa ve Španělsku (2003) či Intenzivního kursu studia a inscenování antického dramatu v Epidauru (2005).

Po studiu, v letech 2008–2010 působil jako kmenový režisér Divadla na Vinohradech, kde zinscenoval Vojcka Georga Büchnera (2009), za nějž obdržel Cenu Alfréda Radoka a Cenu Josefa Balvína, a Schillerovu Marii Stuartovnu (2010).

Poté spolupracoval s mnoha pražskými i mimopražskými divadly jako režisér na volné noze, a vytvořil na tři desítky titulů, např. pro Švandovo divadlo na Smíchově (Heda Gablerová, Hamlet), Divadlo Reduta Brno (Valmont, Anna Karenina, Kabaret Kafka – Cena Josefa Balvína), Divadlo F. X. Šaldy Liberec (Figarova svatba, Lakomec), Divadlo Petra Bezruče Ostrava (Britney goes to heaven, Táňa-Táňa, Můj romantický příběh), A studio Rubín (Kauza Salome, Kauza Médeia, Kauza Maryša, Dresscode: Amis a Amil, Zakázané uvolnění), Klicperovo divadlo v Hradci Králové (Zimní pohádka, Maškaráda, Morgiana, Žebrácká opera)[1], Městské divadlo Kladno (Portugálie, Racek, Miláček, Marie Antoinetta) a další.

Než se stal jeho kmenovým režisérem, spolupracoval s Národním divadlem hned několikrát. Podílel se na projektu Bouda Bondy s inscenací Návštěva expertů (2007), dále zde režíroval Anglickou milenku Marguarete Durassové (2007, Divadlo Kolowrat), Být či nebýt Nicka Whitbyho (2010, Stavovské divadlo).

Na začátku sezony 2014/2015 nastoupil do stálého angažmá Národního divadla jako kmenový režisér Činohry.[1] Od té doby na první české scéně režíroval Ze života hmyzu (2014, Národní divadlo), Othello, benátský mouřenín (2014, Stavovské divadlo), operu Z mrtvého domu (2015, Národní divadlo), Zemětřesení v Londýně (2015, Nová scéna), Spolu/Sami (2015, Nová scéna) a Manon Lescaut (2016, Národní divadlo). Jeho nejnovějším režisérským počinem je inscenace Sen čarovné noci Williama Shakespeara (2016, Národní divadlo) a připravuje se na premiéru Čechovových Tří sester (8. a 9. září 2016 ve Stavovském divadle).

Koncem roku 2014 zvítězil s koncepcí Nová krev ve výběrovém řízení na post Uměleckého ředitele Činohry Národního divadla v Praze, kde vystřídal Michala Dočekala.[1][2] Do své funkce nastoupil v září 2015.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Cena časopisu REFLEX na festivalu Zlomvaz

Divácká cena festivalu Zlomvaz

  • 2006 Divácká cena za inscenaci Homo '06

Ceny Evalda Schorma

Cena Alfréda Radoka

  • 2009 Spolu s Petrem Kolečkem byl nominován za hru Kauza Salome (A studio Rubín) v kategorii „Hra roku“ 2009.

Cena Josefa Balvína

Cena Alfréda Radoka

  • 2010 Za hru KAUZA MÉDEIA (A studio Rubín) byl nominován v kategorii "Nejlepší poprvé uvedená česká hra"

Cena Alfréda Radoka

Cena Diva

Cena festivalu České divadlo

  • 2011 druhá inscenace roku (Racek, Městské divadlo Kladno)

Cena Diva

Cena Josefa Balvína

Cena Marka Ravenhilla

Cena Grand festivalu smíchu

Inscenace roku 2015 dle ankety Divadelních novin

  • 2016 Druhé a třetí místo v anketě o inscenaci roku (2. místo Z mrtvého domu, Národní divadlo; 3. místo Othello, benátský mouřenín, Národní divadlo)

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je otevřený gay. Pochází z rodiny adventistů sedmého dne, oba jeho dědové byli funkcionáři této církve a sám Špinar do ní do svých 18 let pravidelně docházel. V té době procházel coming-outem.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ČTK; redakce kultury. Činohru Národního divadla povede Špinar, šéfem baletu bude Barankiewicz. iHNed.cz [online]. 2014-12-20, rev. 2014-12-21 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online.  
  2. a b BEDNÁŘOVÁ, Veronika. Jsem gay. No a co? Říká nový šéf činohry Národního divadla Daniel Špinar. Reflex.cz [online]. 2015-02-11 [cit. 2015-02-11]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]