Jiří Plachý starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Plachý starší

Jiří Plachý (foto před rokem 1945)
Narození 29. července 1899
Železný Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. prosince 1952 (ve věku 53 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Manžel(ka) Dr. Jitka Gollerová
Děti syn Jiří Plachý mladší
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Plachý starší (29. července 1899 v Železném Brodě[1], Rakousko-Uhersko2. prosince 1952 v Praze) byl český herec, režisér a divadelní pedagog, otec herce Jiřího Plachého mladšího a bratr herce Vojtěcha Plachého–Tůmy.

Mládí, studium[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z úřednické rodiny. Otec Josef byl podúředníkem c. a k.  okresních soudů, matka Marie (roz. Tůmová) v domácnosti. Měl čtyři sourozence, staršího Josefa a mladší Lidku, Vojtu a Karla [2]. Po obecné škole v Pardubičkách vystudoval strojní průmyslovku (1918) a poté pracoval jako konstruktér u firmy Hübner a Opitz v jejich továrně na mlýnské stroje v Pardubicích. Měl v úmyslu studovat strojní inženýrství na ČVUT v Praze, nicméně už od studentských let hrál a režíroval ochotnicky divadlo v pardubickém "Studentském divadelním sdružení".

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Docházel také do pardubické hudební školy, kde se učil zpěvu, hře na klavír a na housle. V roce 1922 [3] se nejprve krátce stal hereckým elévem Národního divadla a zde se seznámil poprvé s režijní činností Karla Hugo Hilara. Od července 1922 se pak stal na pozvání režiséra Jana Bora řadovým činoherním hercem smíchovského Švandova divadla. V sezóně 1927/1928 zahájila činnost Plachého vlastní divadelní společnost "Česká komorní scéna". Po dvou letech však soubor v důsledku hospodářské krize na konci 20. let ukončil svoji činnost. Plachého angažoval následně Jan Bor do Divadla na Vinohradech. Od roku 1929 až do roku 1948 tedy Plachý hrál a režíroval (režisérem byl jmenován v roce 1937 [4]) v Divadle na Vinohradech. Od roku 1948 až do své smrti v roce 1952 působil v pražském Národním divadle.

Jednalo se o výborného herce s vynikající mimikou, výborným hlasovým projevem i osobitým intelektuálně laděným hereckým stylem, který byl také úspěšným rozhlasovým i dabingovým hercem. Od prosince 1935 vyučoval herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, od října 1949 působil jako lektor herectví i na pražské DAMU. K jeho žákům patřili např. Vítězslav Vejražka, Václav Voska, František Hanus, Josef Pehr, Dana Medřická a Irena Kačírková [5].

Film[editovat | editovat zdroj]

Ve filmu vytvořil řadu celkem 40 rolí, některé z nich jsou dodnes velice známé, patrně nejznámější je jeho role magistra Edvarda Kelleyho ve filmu Císařův pekař – Pekařův císař, za nejhodnotnější je považována jeho vůbec poslední role ve snímku Měsíc nad řekou.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1934 se oženil s Dr. Jitkou Gollerovou, dcerou Felixe Gollera, člena správního výboru Divadla na Vinohradech a místopředsedy Spojeného družstva Národního divadla [6]. V září 1946 se jim narodil syn Jiří Plachý mladší, který se stal také hercem, působí od r. 1970 v pražském Vinohradském divadle.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 získala Státní bezpečnost od bývalého spolupracovníka nacistické zpravodajské služby (SD) záznam ve věci jednání o propuštění Plachého bratra plk. Josefa Plachého, důstojníka čs.armády, který byl za války zatčen gestapem a hrozila mu smrt. Vyjednávání tehdy vedlo k tomu, že nebyl souzen stanným soudem, ale poslán do koncentračního tábora. [7]

Toto svědectví se později stalo záminkou k výslechům StB a nátlaku na Jiřího Plachého s hrozbou odebrání jeho tehdy pětiletého syna. Vše skončilo Plachého tragickou smrtí pod okny jeho bytu v Chrudimské ulici č. 5 na Vinohradech dne 2. prosince 1952. Smrt byla označena za sebevraždu. Přesné okolnosti konce jeho života však nebyly zcela objasněny. [8] [9]

Citát[editovat | editovat zdroj]

Je nesporné, že Jiří Plachý byl jednou z nejvýznamnějších, ale i nejsložitějších osobností našeho divadla a dodnes na něho vzpomínám s velkou úctou. Jako na člověka i jako na umělce.
— František Filipovský[10]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 6
  3. Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 15
  4. Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 19071937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 63
  5. Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 45
  6. Antonín Dvořák: Jiří Plachý, Orbis, Praha, 1964, str. 38–9
  7. Klára Novotná: Žula–rula–svor: Jiří Plachý, In:Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol.: Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 88–90, ISBN 978-80-7437-109-7.
  8. Klára Novotná: Vinohradská cesta Jiřího Plachého, In:Divadelní měsíčník, Divadlo na Vinohradech, 2016/V–leden, str. 2, vyd. Divadlo na Vinohradech, Praha, 2016.
  9. Klára Novotná: Žula–rula–svor: Jiří Plachý, In:Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a kol.: Sláva a bída herectví, KANT, Praha, 2013, str. 98–99, ISBN 978-80-7437-109-7.
  10. Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 326

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]