Bedřich Jahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Bedřich Jahn
Dr. Bedřich Jahn (foto před rokem 1930)
Dr. Bedřich Jahn (foto před rokem 1930)
Narození 8. března 1876
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. dubna 1942 (ve věku 66 let)
Poděbrady
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Jahn (8. března 1876, Praha[1]12. dubna 1942, Poděbrady) byl český advokát a divadelní ředitel.

Rodina, osobní život[editovat | editovat zdroj]

Byl nejstarším synem pražského advokáta, vinohradského starousedlíka JUDr. Bedřicha Jahna[2] (18461917) a Isabelly Voglové (18561919). Jeho otec byl členem městské rady a ředitelem Vinohradské záložny. Až do své smrti v roce 1917 vykonával otec funkci intendanta Městského divadla na Král. Vinohradech. Díky svému otci se znal a přátelil s mnoha uměleckými osobnostmi, např. F. A. Šubrtem, Václavem Štechem, Josefem Wenigem, Jindřichem Mošnou, Vendelínem Budilem, Hanou Kvapilovou, manželi Benoniovými, Marií Laudovou, Josefem Šmahou, manžely Bittnerovými, Jakubem Seifertem a zvláště s K.H.Hilarem a také měl možnost zhlédnout v Divadle na Vinohradech všechny premiéry i řadu dalších představení.[3]

Jeden z předků Bedřicha Jahna, Jan Quirin Jahn (17391796) byl autorem první opony pražského Nostitzova divadla.[4]

Bedřich Jahn vystudoval práva a převzal po otci advokátní kancelář. Byl také presidentem disciplinární rady pro advokáty. V roce 1913 se oženil s Julií Kučerovou, herečkou (18891963), která působila v Divadle na Vinohradech v létech 19081915 [5], se kterou měla syny Bedřicha a Jiřího. [6] Jahn ovládal několik jazyků – němčinu, francouzštinu, italštinu a angličtinu. Často navštěvoval divadla v zahraničí (divadelní hry v Salzburgu, Vídeň, Paříž, Milán, Řím, Berlín, Mnichov, Lipsko, Drážďany, Hamburg, Londýn, divadelní festival v Moskvě v roce 1936, aj.) aby viděl zahraniční tvorbu a seznámil s cizími autory a umělci (osobně se znal např. s Luigim Pirandellem, Armandem Salacrouem, Charlesem Vildracem aj .).[7][8] Jahn se pohyboval v kruzích literátů a umělců, byl členem Dramatického svazu, na počátku každé sezóny zval k sobě do bytu vedoucí pracovníky a celý umělecký soubor divadla a také významné osobnosti kulturního světa a autory.[7]

Působení v Městských divadel pražských[editovat | editovat zdroj]

Nástup do divadla[editovat | editovat zdroj]

Jahn byl členem a funkcionářem Spojeného družstva Národního divadla, spravujícího Městská divadla pražská.[9] V letech 19181924 vykonával v družstvu funkci revizora účtů, od roku 1925 byl členem správního výboru, v roce 1931 se stal jednatelem a v roce 1933 místopředsedou. K.H.Hilar vyslovil jako první názor, že by se Jahn měl stát v budoucnu ředitelem Městských divadel.[10] Od 8. dubna 1935 vystřídal odstupujícího Dr. Františka Fuksu ve funkci ředitele Městských divadel pražských (Městské divadlo na Král. Vinohradech a Komorní divadlo).

Repertoár divadel za Dr.Jahna[editovat | editovat zdroj]

Po nástupu na ředitelské křeslo zavedl v Komorním divadle takzvaný Literární cyklus, což byla řada umělecky náročnějších her a představení, čímž sledoval zkvalitnění repertoáru divadla[11] a omezil konverzační repertoár scény. Literární cyklus obsahoval v každé sezóně pět až sedm her. Tento čin povznesl Komorní divadlo v očích kritiky a zbavil je příhany bulvární scény.[9]

Za období působení Dr. Jahna bylo uvedeno v obou divadlech (Městské na Král. Vinohradech a Komorní) celkem 169 premiér, zahrnujících 175 her, z toho 11 her pro děti. Českých her bylo 71 (46 na Vinohradech, 25 v Komorním). Z toho 37 her bylo uvedeno na scéně poprvé.[12]

Soubor divadel za Dr. Jahna[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oporu ve své činnosti při hledání nové cesty pro divadlo našel Jahn v B.Stejkalovi, Fr.Salzerovi, Fr.Langerovi a F.Tetauerovi.[13]

Herecký soubor divadla byl za doby jeho působení doplněn např. o Natašu Gollovou, Svatopluka Beneše, Miloše Nedbala, Václava Vosku, Annu Letenskou a Jiřinu Štěpničkovou, od sezóny 1936/1937 jako stálého hosta. Režisérská práce byla svěřena především Bohuši Stejskalovi (vrchní režisér od roku 1936, později i umělecký šéf) a Františku Salzerovi (vrchní režisér od r. 1939). Dalšími režiséry byli i Jan Bor, který rezignoval v roce 1936 na funkci uměleckého šéfa[14] a Gabriel Hart a Jan Port, který režíroval zvláště hry pro děti. Od sezóny 1937/1938 byli režiséry jmenováni i herci Jiří Plachý a Antonín Kandert. Dramaturgem divadla byl dr. Frank Tetauer, uměleckým poradcem pak František Langer. Šéfem výpravy byl Josef Wenig (zemřel 1939). S divadlem externě spolupracovali v uvedené době také výtvarníci František Zelenka, Jan Zrzavý, František Kysela, Vlastislav Hofman, Antonín Heythum, Lev Šimák, František Tröster, Jan Zázvorka, Zdeněk Tůma a další.[15]

Odchod z divadla[editovat | editovat zdroj]

Jahn působil v Městských divadel pražských až do roku 1940, kdy byl po útocích fašistického tisku, vyslyšených provozovatelem divadla – pražskou radnicí a primátorem dr. Klapkou[16] – donucen dne 9. února 1940 odstoupit[17] a byl nahrazen generálním zplnomocněncem pražské radnice JUDr. Vladimírem Říhou.[18][19]

Za působení Dr. Jahna v Městských divadlech pražských bylo na památku režiséra K.H.Hilara dne 22. října 1939 odhaleno ve foyeru Divadla na Vinohradech bronzové poprsí tohoto umělce od sochaře Břetislava Bendy.

V roce 1942 zemřel JUDr. Bedřich Jahn při léčebném pobytu v Poděbradech náhle na infarkt.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Kdybych měl někam zařadit dr. Jahna, tak mezi tiché pozorovatele. Divadlo měl upřímně rád. Jako ředitel také brzy prokázal cit pro divadelní provoz i umění. Když jsme měli po úspěšné premiéře, potom úplně zářil.
— František Kovářík[20]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1917 Divadla za Koňskou a Žitnou branou (vyd. Spolek pro městské záležitosti vinohradské)
  • 1940 Pět let ředitelem Městských divadel pražských (vyd. Melantrich)
  • Různé odborné články v časopisech Právník, Hospodářská politika, aj.

Z repertoáru divadla v letech 1935–1940[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo[editovat | editovat zdroj]

Komorní divadlo[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti české kultury o Dr. Bedřichu Jahnovi[editovat | editovat zdroj]

Svatopluk Beneš

  • Ředitel Jahn byl velmi činorodý. Nespoléhal jen na dramaturga, ale sám ovlivňoval utváření repertoáru. Jakmile se v cizině objevila nějaká pozoruhodná hra, nelenil a jel se na ni podívat. Usiloval o upevnění poměrů divadla, o spravedlivé ocenění členů souboru a především o to, aby si Městská divadla pražská vydobyla zpět pověst tak vynikající, jakou měla za Hilara.[21]
  • Jedním z jeho prvních požadavků bylo okamžité usměrnění činnosti Komorního divadla. Jako novinku zavedl Literární cyklus, jehož hry inscenovali režiséři Salzer a Stejskal. S Medou Valentovou nebyla obnovena smlouva a jeho přičiněním stanula na vinohradské scéně Jiřina Štěpničková.[21]

Vladimír Hlavatý

  • Dr. Bedřich Jahn byl noblesní člověk aristokratického zjevu a strašně miloval divadlo. Hlavní dramaturgii si vedl sám. Nebylo mu zatěžko jezdit do Francie, francouzštinu myslím dokonale ovládal, aby hledal zajímavé dramatické texty, třeba i prvotiny. Jezdil i na Východ, odkud chtěl přivést i nějaké sovětské kusy. Pořídil si placatou čepici a jel s partou prominentních divadelníků do Moskvy. Myslím, že to byl Werich, který, když se na něho podíval, řekl: "Pane doktore, myslíte, že vás budou považovat za bolševika...?" Jahn ale z Moskvy přivezl slavnou Kornejčukovu hru Zkáza eskadry, kterou jsme pak na Vinohradech hráli...[22]
  • Dr. Jahn pořádal – jako novinku – takzvané salóny...Byli zde přítomni všichni pražští kritici, kteří měli čas, a výkvět režisérstva a herectva obou hlavních pražských divadel. Tento cerkl pořádal dr. Jahn tak dvakrát do roka.[22]

Edmond Konrád

  • Ve chvíli plného rozkvětu uměleckého i hospodářského a uprostřed sezony prožívají Městská divadla pražská náhlý, těžký otřes. Ředitel dr.Jahn se vzdal své funkce. O příčinách této resignace není jasno. Buďtež jakékoliv, mezi divadelníky budí hlubokou lítost. Úspěchy, kterých se Městská divadla dočkala pod klidným a pevným vedením Jahnovým, patří k nejlepším jejich dobám. [23]

A. M. Píša

  • Pro bezpředmětné útoky na umělecky i hmotně úspěšnou činnost Městských divadel vzdal se jejich dosavadní ředitel dr. Jahn své funkce...Sluší se k tomu podotknouti, že odstupující ředitel se zasloužil o Městská divadla, která za svého působení povznesl z předchozího úpadku a která i poslední dobou vykazují vzestup po stránce repertoární i reprodukční, zatím co zároveň činohra Národního divadla se ocitá v Prozatímním divadle v obojím směru na patrném sestupu. [24]

Jindřich Vodák

  • Ředitelem byl dr. Jahn representačním a divadlu vřele oddaným, zcela zamilovaným do divadelních věcí a šťastným každou známkou rozkvětu...Je vzácností mezi řediteli, jak on pro srovnávání a rozhled chodíval také do jiných divadel než do svého, jak často a často zajížděl do zahraničních divadel pro sbírání repertoáru, jak uměl z vlastních svých nálezů přispívat k jeho modernosti a přitažlivosti...Divadlo mělo v něm stálou vzpruhu, stálou pobídku, nadšence a znalce, který už svou přítomností pobízel síly ke vzepětí. [25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Bedřicha Jahna st. *1846
  3. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 5,7
  4. Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1936, Městské divadlo na Král.Vinohradech, Praha, 1936, str. 26
  5. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  6. Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd.  Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 200
  7. a b V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 56
  8. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 7
  9. a b V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 55
  10. Redakční rada: Ročenka Kruhu solistů Městských divadel pražských 1936, Městské divadlo na Král.Vinohradech, Praha, 1936, str. 7
  11. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 213
  12. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 46
  13. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 14
  14. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 15–6, 19, 34
  15. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 48
  16. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 15, 56
  17. Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 57-60
  18. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 15
  19. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 57, ISBN 978-80-239-9604-3
  20. František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 212
  21. a b Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 28, ISBN 80-7023-118-1
  22. a b >Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 133
  23. Dr.E.Konrád, Lidové noviny 10.2.1940 In: Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 60
  24. Dr.A.Píša, Národní Práce, 9. února 1940, In: Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 60
  25. Jindřich Vodák, České Slovo, 13. února 1940, In: Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 60-61

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

ředitelé Divadla na Vinohradech
Předchůdce:
František Fuksa
19351940
Bedřich Jahn
Nástupce:
Vladimír Říha