Vlastislav Hofman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlastislav Hofman

Vlastislav Hofman , asi 1928
Narození 6. února 1884
Jičín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. srpna 1964 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Povolání architekt a malíř
Ocenění zasloužilý umělec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastislav Hofman (6. února 1884, Jičín28. srpna 1964, Praha) byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, malíř, grafik, designér a scénograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT v Praze v letech 19021907 u prof.J.Schulze, krajinářské kreslení u J.Kouly a figurální kresbu u A.Liebschera. Od roku 1918 byl členem skupiny "Tvrdošíjní", kterou dále tvořili malíři J. Čapek, V. Špála, J. Zrzavý, R. Kremlička a O. Marvánek.

Šlo o představitele kubistické architektury. Jako zaměstnanec pražského Stavebního úřadu se spolu s Vladimírem Zákrejskem podílel na záchraně pražských bastionů v katastru Hradčan.

Projektoval například Jiráskův a Štefánikův most, lávky na Slovanský a Židovský (dnes Dětský) ostrov, Ďáblický hřbitov nebo krematorium v Moravské Ostravě.

Kromě architektury se zabýval především jevištní výpravou. Za svůj život vytvořil přes 400 výprav, z toho přes 200 pro Národní divadlo v Praze, další pak pro Divadlo na Vinohradech a Státní divadlo v Brně. Ke svým scénám navrhoval i kostýmy a masky. Spolupracoval s významnými režiséry, mj. s Karlem Hugem Hilarem, Karlem Dostalem, Janem Borem, Jiřím Frejkou, Alešem Podhorským, v opeře pak s Ferdinandem Pujmanem a J.Munclingerem.

Získal mezinárodní uznání i v zahraničí, např. v roce 1925 v Paříži na Světové výstavě, v roce 1937 opět v Paříži na Mezinárodní výstavě technického umění a v roce 1940 v Milánu na Mezinárodní výstavě scénografie.

Již od roku 1913 publikoval články o divadelní scénografii a rovněž kritiky v časopisech Volné směry, Umělecký měsíčník, Jeviště, apod.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Podívejte se! To je! Co? Pane! Říkám mu "nebař". Právě jsem ho objevil. Nějaký Hofman! To nebe! Co? To je drama, pane!
— Karel Hugo Hilar[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vybraná scénická provedení[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bohuš Stejskal: Cesta k divadlu, In: Jan Grmela: Za oponou, vyd.  Jos. R. Vilímek, Praha, 1944, str. 174

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 85, 112, 237–8, 252–3, 334
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 73, 102, 107, 111–2, 117, 133, 138, 144–5, 155, 186, 302
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 192–5, 244, 248–9, 260, 315, 342, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 28, 131
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 79, 82, 163, 499, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 446, ISBN 80-204-0493-7
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 23, 37–42, 48
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 65, 75, 92, 119, 120, 131, 134, 157, 169
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 15, 18, 24–5, 27, 30, 34, 41, 112, 117–8, 144, 146, 148, 150–1, 195, 244–5, 248, 251–3, 255, 340, 360, 367, 371, 465–6, 506, 508, 588–9, 592, 596, 598, 600–2, 609, 610, 616, 623, 625, 628, 640–1, 643, 645–7, 650–2, 657–9, 664
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 152–4
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 122, 156, 167, 172, 179–181, 184, 198, 218–9, 225, 236, 316, 346, 355, 394
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 185–6, 193, 229–231, 239–242, 244, 246–7, 249, 251, 253, 257–8
  • Mahulena Nešlehová; Jiří Hilmera; Rostislav Švácha. In Mahulena Nešlehová. Vlastislav Hofman. Praha : Společnost Vlastislava Hofmana ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, 2005. ISBN 80-903549-1-2.
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 86, 254
  • Miroslav Rutte: Deset let divadelní práce Vlastislava Hofmana, In: Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 19281929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 122–3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]