Divadlo Spejbla a Hurvínka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Divadlo Spejbla a Hurvínka
Nynější sídlo Divadla Spejbla a Hurvínka v Dejvické ulici v Praze-Bubenči
Nynější sídlo Divadla Spejbla a Hurvínka v Dejvické ulici v Praze-Bubenči
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Adresa Divadlo Spejbla a Hurvínka, Dejvická 38, 160 00,
Praha 6 - Dejvice
Založeno 1930
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fasáda Divadla Spejbla a Hurvínka v pražské Dejvické ulici

Divadlo Spejbla a Hurvínka je loutkové divadlo zaměřené především na představení pro děti, v nichž hrají hlavní roli Spejbl, Hurvínek, Mánička, paní Kateřina a pes Žeryk. Bylo založeno v Plzni v roce 1930 Josefem Skupou. Začátkem roku 1944 bylo nacistickými úřady uzavřeno až do konce 2. světové války. Na podzim 1945 divadlo přesídlilo do Prahy, kde působí až dosud.

Historie divadla[editovat | editovat zdroj]

Profesor Josef Skupa působil v Plzni v amatérském Loutkovém divadle Feriálních osad (založeno 1913),přivedl jej tam jeho kamarád Antonín Doležal v době, kdy tam působila loutkoherecká rodina Nováků, kde po čase došlo k rozchodu původně spřátelených ochotníků, neboť nešlo o profesionální scénu. Působila zde jako vodička loutek i Marie Rosůlková, pak členka činohry Městského divadla v Plzni, kde prof. Skupa působil jako šéf scény, což vyměnil za pedagogickou činnost. Vývoj vedl k tomu, že si v roce 1929 prof. Josef Skupa zaregistroval na Obchodní komoře v Plzni vlastní a původní ochrannou známku na své loutky Spejbla a Hurvínka a následně od r. 1930 začal působit ve vlastním zájezdovém Plzeňském divadélku Spejbla a Hurvínka (kde členem souboru byl i Augustýn Nosek, který Skupovi jako překvapení a opožděný dar k jeho narozeninám vyřezal zmenšeninu loutky Spejbla...). Feriální osady ale působily dál až do r.1936 a postavy S+H vystřídal jiný druh humoru a např. postavy James a Plecko, nikdy ale nedošly úspěchu svých předchůdců. Už od počátku se zde hrály hry pro děti i pro dospělé a tuto tradici Divadlo S+H dodržuje dodnes. Pro děti jsou určeny jak příběhy ze současnosti, tak i zcela pohádkové příhody; hry pro dospělé jsou převážně satirické komedie. Původních her uvedlo divadlo do dnešních dnů kolem 250. Kromě jednotlivých her si popularitu získala také jeho pásma krátkých scének a grotesek, prokládaných písněmi.

Manželé Skupovi při představení

Divadlo sídlilo v Plzni, ale Skupa s loutkami často vyjížděl hostovat, takže se divadlo stalo v Československu velmi populární; několikrát Skupa hrál i v zahraničí, i když téměř výhradně česky. V roce 1944 byl Josef Skupa zatčen gestapem a divadlo bylo nuceně uzavřeno. Po skončení 2. světové války se Skupa rozhodl divadlo znovuotevřít, jako podmínka mu a jeho manželce bylo uloženo vstoupit do tehdejší KSČ, kde za "odměnu" byly přiděleny prostory v Hasičském domě na Římské 45 (původní Divadlo Malé operety) a od října 1945 tam scéna působila do roku 1995, kdy dostala výpověď od majitele objektu. Od roku 1995 působí divadlo na adrese Dejvická 38, Praha 6 - Bubeneč (bývalé kino Svornost).

Po Skupově smrti se ředitelem divadla a hlavním loutkohercem stal Miloš Kirschner (19271996), který už za Skupova života alternoval. Rozšířil také Skupovu tradici zájezdů do zahraničí, přičemž se dokázal vždy naučit představení v jazyce hostitelské země, čímž se spejblovské hry staly přístupné pro všechny a divadlo je i dnes v zahraničí nejproslulejší českou loutkovou scénou. Dosud divadlo hrálo v 31 zemích v 18 jazycích.

Po Kirschnerově smrti se ředitelkou divadla stala Kirschnerova žena a interpretka Máničky a paní Kateřiny, Helena Štáchová. Spejbla a Hurvínka převzal Martin Klásek, který už dříve za Kirschnera alternoval.

Spor o autorská práva[editovat | editovat zdroj]

Josef Skupa zemřel bezdětný (se zanecháním závěti z 5.2.1933), a tak jeho autorská práva přešla na jeho manželku Jiřinu. Jejich současným držitelem se stal Městský ústav sociálních služeb v Plzni, který vyvolal soudní spor, v němž se pokusil získat svůj podíl na příjmech divadla kvůli používání Skupových loutek. Ve vleklém soudním sporu (který probíhal v letech 19982007) žalobce neprokázal, že by Skupa vytvořil výtvarné dílo, podle něhož byla loutka provedena. [1][2]

Osobnosti divadla[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Skupa – zakladatel divadla a tvůrce osobností i interpret Spejbla a Hurvínka
  • Jiřina Skupová – interpretka, mj. vodička Hurvínka, po odchodu manžela Josefa Skupy ředitelka divadla
  • Jan Vavřík-Rýz – loutkoherec, autor loutky paní Drbálkové
  • Anna Kreuzmannová, Božena Weleková a Blanka Macková – další bývalé interpretky Máničky
  • Miloš Kirschner – pokračovatel Josefa Skupy, ředitel divadla a interpret Spejbla i Hurvínka
  • Helena Štáchová – ředitelka divadla, interpretka Máničky a paní Kateřiny
  • Martin Klásek – současný interpret Spejbla a Hurvínka
  • Denisa Kirschnerová – dramaturgyně, současná ředitelka divadla a dcera Štáchové a Kirschnera
  • Ota Popp – ředitel divadla po vyhození Jiřiny Skupové, do nástupu Miloše Kirschnera
  • Bohuslav Šulc loutkoherec, dlouholetý vodič Hurvínka
  • Miroslav Vomela loutkoherec, dlouholetý vodič Spejbla

Ředitelé divadla[editovat | editovat zdroj]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Během existence divadla byla řada představení i zvlášť pro tento účel psaných her zaznamenána na zvukové nosiče [3].

  • Spejbl na rybách (SP, Supraphon 1967)
  • Sněhulák jako živý, Zcela nezvyklé Vánoce (SP, Supraphon 1972)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nejvyšší soud: Spejbl a Hurvínek patří Štáchové. Hospodářské noviny. 7. 8. 2007. Dostupné online. 
  2. Štáchová vyhrála spor o Hurvínka Zdroj: https://www.denik.cz/divadlo/hurvinek_stachova20070807.html. deník.cz. 7. 8. 2007. Dostupné online. 
  3. http://hurvinkuv.pinknet.cz/030601.htm Diskografie Spejbla a Hurvínka

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]