Malá opereta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malá opereta
Dům U hasičů (Malá opereta), asi 1929
Dům U hasičů (Malá opereta), asi 1929
Základní informace
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
MístoPraha
Zaměřeníopereta
NástupceDivadlo Spejbla a Hurvínka
Budova
Otevření1930
Osobnosti
ŘeditelMirko Bukovský
Další informace
AdresaPraha 2, Římská 45
Uliceulice Římská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá opereta bylo divadlo s operetním repertoárem, které působilo v pražské Římské ulici 45 (v sále dnešního Divadla U Hasičů) v letech 1930–1936.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve třicátých letech 20. století bylo v Praze několik divadel, které provozovaly operety. Jednalo se o Vinohradskou zpěvohru, smíchovskou Arénu a holešovickou Uranii. V roce 1929 k nim přibyla Velká opereta.[1] I v této situaci v roce 1930 se pokusil tenorista Miroslav Bukovský o založení další operetní scény, která však vytrvala pouze šest let.

Do vzniku Malé operety[editovat | editovat zdroj]

Divadelní sál vzniknul v podzemí spolkového Hasičského domu, který postavila Česká zemská hasičská jednota v Praze v letech 1927–1929. Hlavními architekty byli Tomáš Pražák (1890–1947) a Pavel Moravec (1891–1971), stavbu provedla firma Aloise Krofty (1888–1958). Stavba byla kolaudována 24. 6. 1929.[2]

V sále nejprve působilo Varieté bio[3].

Zahájení činnosti[editovat | editovat zdroj]

Prvním ředitelem Velké operety se stal tenorista Mirko Bukovský (1893–1976).[4] Nově vzniklé divadlo si kladlo za cíl uvádět přednostně díla tuzemských autorů.

Provoz Malé operety byl zahájen v sobotu 27. září 1930 premiérou operety Léto prchlo v dál maďarského skladatele Lajose Lajtaje. Vznik divadla byl přijat kritikou v zásadě vlídně, i když k první premiéře vyslovovali kritici výhrady. Nové divadlo se však mělo potýkat s intrikami konkurenčních vinohradských divadel (Vinohradská zpěvohra a Městské divadlo na Královských Vinohradech), které způsobily, že divadelní koncese nebyla Mirko Bukovskému k datu zahájení udělena a soubor odehrál několik představení svépomocí.[5] Podle zprávy z tisku mělo divadlo ještě pět minut před zahájením představení administrativní problémy (údajně pro chybějící železnou oponu, i když divadlo bylo vybaveno moderním protipožárním zařízením).[6][7]

Pravidelná každodenní představení zahájila Malá opereta až 25. prosince 1930, reprízováním operety Léto prchlo v dál.[8]

Zánik Malé operety[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Bukovský ukončil svou činnost v Malé operetě v květnu 1935. Po něm převzal divadlo herec Vojtěch (Vojta) Merten (1895–1945, vl. jm. Vojtěch Bartůšek). Ten uvedl operety Vlastislava Antonína Viplera Jen ty a já, Eduarda Ingriše Holubník[p 1] a Píseň lásky od E. Kašpara, J. Chlumeckého a F. Mrázka. Poslední představení Malé operety se konalo 31. března 1936.[9][7]

Po zániku Malé operety[editovat | editovat zdroj]

Po zániku Malé operety hrálo v sále Kino Tatra. Od října 1945 do roku 1995 zde vystupovalo Divadlo Spejbla a Hurvínka, nyní Divadlo U hasičů.

Osobnosti Malé operety[editovat | editovat zdroj]

Přední herci a zpěváci[editovat | editovat zdroj]

Hlavním představitelem byl v sezóně 1932/33 brněnský tenorista Valentin Šindler (1885–1957), který vystupoval v rozhlasem zpopularizované roli Stréčka Křópala z Břochovan.

Dalšími představiteli, kteří v Malé operetě vystupovali, byli např.: Truda Grosslichtová, Ilona Hodačová (1905–??), Helena Monczáková (1882–1958), Valja Petrová (1900–1976), Ella Šárková (1906–1991), Vladimír Klemens (1905–1982), Josef Kubík (1877–1949), František (Fanda) Mrázek (1903–1970), Vojta Merten (1895–1945), Jindřich Láznička (1901–1970). [7]


Další osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Režiséry Malé operety byli R. Kautský, J. L. Novák, A. Přerovský a Jaroslav Sadílek (1906–1943, popraven za okupace).

Dirigenty byli mj. Eduard Ingriš (1905–1991) a Ladislav Macák.[7]

Repertoár Malé operety[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 1932–1933 dominovaly hry, ve kterých vystupoval Stréček Křopal z Břochovan představovaný Valentinem Šindlerem ve hrách Křópal biletářem s hudbou Roberta Stolze (1880–1975) či Křópal poslancem a Křópal detektivem s hudbou Přemysla Payera (1898–??). Nejúspěšnější byla Hanácká krev Mirko Bukovského, která se dočkala více, než padesáti repríz a hrála se do počátku roku 1932.

Další složkou repertoáru byly lidové operety s hudbou Vlastislava Antonína Viplera jako Masér pro dámy, Setník z Kopníku, Hřích paní Liany či Na Svatém kopečku (v roce 1934 zfilmoval režisér Miroslav Cikán). Nejúspěšnější inscenací byla kromě Hanácké krve opereta Brandejští dragouni Jaroslava Jankovce, uvedená roku 1934.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Autorství hudby dle dobového tisku. Divadelní encyklopedie uvádí jako autora Vlastislava Antonína Viplera.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nové divadlo v Praze. Velká opereta zahájí v listopadu. Národní listy. 30. 10. 1929, s. 1. Dostupné online. 
  2. Databáze divadel: Divadlo U Hasičů
  3. Film. Národní listy. 22. 11. 1929, s. 10. Dostupné online. 
  4. Český hudební slovník, Klára Kolofíková: Bukovský, Mirko
  5. Malá opereta nebyla povolena. Národní politika. 3. 10. 1930, s. 4. Dostupné online. 
  6. Z kulturního života/Divadlo Malá opereta. Národní listy. 30. 9. 1930, s. 2. Dostupné online. 
  7. a b c d HERMAN, Josef. Malá opereta. In: Česká divadelní encyklopedie. [s.l.]: Kabinet pro studium českého divadla, 2000. Dostupné online.
  8. Divadlo/Malá opereta. Národní politika. 23. 12. 1930, s. 7. Dostupné online. 
  9. Divadla/Malá opereta. Lidové noviny. 31. 3. 1936, s. 8. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • [1] - heslo Divadlo U hasičů v databázi TACE