Messier 18
| Messier 18 | |
|---|---|
 Messier 18 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Třída | II3pn[1] |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 3. června 1764 |
| Rektascenze | 18h 19m 58s[2] |
| Deklinace | -17°6′6″[2] |
| Souhvězdí | Střelec (lat. Sgr) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 7,24[3] a 6,9[3] |
| Úhlová velikost | 5'[4] |
| Vzdálenost | 1 296 pc |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní magnituda (V) | -4,0 |
| Odhadované stáří | 17 milionů let[4] |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 18 |
| New General Catalogue | NGC 6613 |
| Collinderův katalog | Collinder 376 |
| Jiná označení | M18, NGC 6613 ,[2] Cr 376,[5] OCL 40[2] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messier 18 (také M18 nebo NGC 6613) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Střelce. Od Země je vzdálená 4 230 ly.[4] Objevil ji Charles Messier 3. června 1764.[6]
Pozorování
[editovat | editovat zdroj]
Hvězdokupa leží přibližně 4° severně od hvězdy Polis (μ Sgr) a leží v bohatém hvězdném poli, protože tímto směrem leží velká hvězdná oblaka Mléčné dráhy. Poněkud obtížně je viditelná i pomocí triedru 10x50, ale ten v ní neukáže žádné hvězdy, takže vypadá mlhavě. Dalekohled o průměru 120 až 150 mm ji zcela rozloží na jednotlivé hvězdy a její mlhavý vzhled se tím ztratí. Její hvězdy jsou 8. až 12. magnitudy a mají bělavý odstín.[7]
Poblíž hvězdokupy se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 1° severně leží mlhovina Omega a 3,5° severně Orlí mlhovina, 1,5° jihozápadně leží hvězdné mračno ve Střelci a 3° jihovýchodně otevřená hvězdokupa M25.
M18 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto je velmi těžko pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět přímo v zenitu.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.
Historie pozorování
[editovat | editovat zdroj]Hvězdokupu M18 objevil Charles Messier 3. června 1764[6] a popsal ji takto: "Hvězdokupa s malými hvězdami, kousek pod M17; obklopená jemnou mlhovinou. Poněkud slabší než M16. V dalekohledu o délce 3,5 stopy vypadá jako mlhovina, ale ve větším dalekohledu není vidět nic jiného než hvězdy. Průměr 5'." John Herschel ji popsal jako málo zhuštěnou hvězdokupu chudou na hvězdy.[7]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]M18 obsahuje především hvězdy spektrálního typu B3, což naznačuje, že je velmi mladá - její stáří se odhaduje na 17 milionů let.[4] Její nejjasnější hvězdy jsou přibližně 9. magnitudy.[7]
Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 4 230 ly,[4] takže při uvažovaném zdánlivém průměru 9' je její skutečný průměr přibližně 17 ly.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku M18 (astronomia) na italské Wikipedii.
- ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6613 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-07. (anglicky)
- ↑ a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for M 18 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database.
- ↑ a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-08-16]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky)
- ↑ COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-08-16]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky)
- ↑ a b SEDS Messier Objects Database: Messier 18 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
- ↑ Deklinace 17° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 73° od jižního nebeského pólu. Jižně od 73° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 73° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 18 na Wikimedia Commons - Simbad – Messier 18
- Atlas of the Universe: seznam otevřených hvězdokup
