Umberto Eco

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Umberto Eco
Umberto Eco 04.jpg
Umberto Eco
Narození 5. ledna 1932 (82 let)
Italské království Alessandria, Itálie
Povolání sémiolog, estetik, filosof, spisovatel
Národnost italská
Významná díla Jméno růže, Foucaultovo kyvadlo, Tajemný plamen královny Loany
Manžel/ka Renata Ramge
Podpis Umberto Eco signature.svg
Emblem-web.svg oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons
Wikiquote-logo.svg citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg seznam titulů v katalogu NK ČR

Umberto Eco [éko] (* 5. ledna 1932 Alessandria) je italský sémiolog, estetik, filosof a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Od roku 1971 profesor na katedře sémiotiky na univerzitě v Bologni. Prezident Univerzity San Marino, kde založil International Center for Semiotic and Cognitive Studies.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě začal studovat práva v Turíně, studia práv ale brzy zanechal a začal studovat středověkou filozofii a literaturu. Doktorát v této oblasti získal roku 1954 na základě disertační práce o estetice Tomáše Akvinského.

Po ukončení studia se stal nakladatelským redaktorem. Od roku 1956 se podílel na organizování avantgardy, a tím i na vzniku volného uskupení avantgardních umělců, toto uskupení tvořilo základ pozdější skupiny 63. V roce 1959 začal psát pro Verri, kde vedl část věnovanou avantgardě a v tu dobu se rozvíjejícím lingvistickým experimentům. V roce 1962 se oženil s profesorkou umění, Renatou Ramge.

Roku 1964 se stal lektorem na universitě v Miláně, ale již o rok později začal působit ve Florencii jako profesor vizuální komunikace. Byl také lektorem naučných knih v nakladatelství Bompiani v Miláně, lektorem estetiky, lektorem na fakultě architektury a profesorem sémiotiky na milánské Polytechnice. Roku 1971 se stal profesorem sémiotiky v Bologni. Dnes učí na své mateřské univerzitě v Bologni, je prezidentem Univerzity San Marino a přednáší často na univerzitách v Miláně, Paříži a New Yorku. Žije převážně u San Marina, kde obývá budovy zrušeného opatství.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Umberto Eco se zabývá studiem středověké estetiky a kultury, zabýval se také tzv. recepční estetikou, která se zabývá „vnímatelem“ uměleckého díla, nikoli uměleckým dílem samým. Ve schematu literární komunikace „autor ⇒ text ⇒ čtenář“ prosazuje centrální úlohu textu, čímž navazuje na dědictví literárněvědného strukturalismu.

Zde uvádíme pouze díla přeložená do češtiny. Podrobnější informace naleznete v článku Bibliografie Umberta Eca.

Romány[editovat | editovat zdroj]

Odborné práce[editovat | editovat zdroj]

Pro přehlednost jsou díla rozdělena do tematických celků, nicméně Eco díky své obrovské erudici často různé obory propojuje, je proto třeba toto členění považovat za orientační.

Jsou zde uvedeny pouze díla přeložená do češtiny. Podrobnější informace naleznete v článku Bibliografie Umberta Eca#Nebeltristické texty.
Sémiologie a lingvistika
Literární věda a kultura
Estetika
  • Umění a krása ve středověké estetice (Arte e bellezza nell' estetica medievale též jako Sviluppo dell'estetica medievale, 1959) – přehledný soubor zabývající se středověkými představami intelektuálů o kráse, umění a estetice; shrnuje dějiny estetiky latinského středověku od 6. do 15. století
  • Dějiny krásy (Storia della Bellezza, 2004) – „ilustrovaný esej“ popisující a četným obrazovým materiálem dokumentující proměny představ o kráse od dob starého Řecka až dodnes
  • Dějiny ošklivosti (Storia della Bruttezza, 2007) – „ilustrovaný esej“ navazující na Dějiny krásy; zabývá se podmanivostí ošklivost a tím, co je vlastně opakem krásy
Příručky
  • Jak napsat diplomovou práci (Come si fa una tesi di laurea, 1977) – vyčerpávající popis problematiky spojené s psaním bakalářských, diplomových či disertačních prací; příručka pro studenty

Ocenění prof. Eca[editovat | editovat zdroj]

Čestné doktoráty[editovat | editovat zdroj]

  • 1985 – Doctor Honoris Causa, Katholieke Universiteit Leuven, Belgium
  • 1986 – Doctor Honoris Causa, Odense University, Denmark
  • 1987 – Doctor Honoris Causa, Loyola University, Chicago
  • 1987 – Doctor Honoris Causa, State University of New York
  • 1987 – Doctor Honoris Causa, Royal College of Arts, London
  • 1988 – Doctor Honoris Causa, Brown University
  • 1989 – Doctor Honoris Causa, Université de Paris, Sorbonne Nouvelle
  • 1989 – Doctor Honoris Causa, Université de Liège
  • 1990 – Doctor Honoris Causa, Sofia University, Sofia, Bulgaria
  • 1990 – Doctor Honoris Causa, University of Glasgow
  • 1990 – Doctor Honoris Causa, Unversidad Complutense de Madrid
  • 1992 – Doctor Honoris Causa, University of Kent at Canterbury
  • 1993 – Doctor Honoris Causa, Indiana University
  • 1994 – Doctor Honoris Causa, University of Tel Aviv
  • 1994 – Doctor Honoris Causa, University of Buenos Aires
  • 1995 – Doctor Honoris Causa, University of Athens
  • 1995 – Doctor Honoris Causa, Laurentian University at Sudbury, Ontario
  • 1996 – Doctor Honoris Causa, Academy of Fine Arts, Warsaw
  • 1996 – Doctor Honoris Causa, University of Tartu, Estonia
  • 1997 – Doctor Honoris Causa, Institut d'études politiques de Grenoble
  • 1997 – Doctor Honoris Causa, Universidad de Castilla-La Mancha
  • 1998 – Doctor Honoris Causa, Lomonosov University of Moscow
  • 1998 – Doctor Honoris Causa, Freie Universität, Berlin
  • 2000 – Doctor Honoris Causa, Université du Québec à Montréal, Quebec
  • 2002 – Doctor Honoris Causa, Hebrew University, Jerusalem
  • 2002 – Doctor Honoris Causa, University of Siena, Siena
  • 2007 – Doctor Honoris Causa, University of Ljubljana, Ljubljana, Slovenia
  • 2008 – Doctor Honoris Causa, Uppsala University, Uppsala, Sweden

Státní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

9. ledna 1996

Rytíř Řádu velkého kříže za zásluhy pro Italskou republiku (Cavaliere di Gran Croce Ordine al merito della Repubblica Italiana)

Cavaliere di Gran Croce Ordine al Merito della Repubblica Italiana Eco Prof. Umberto

13.ledna 1997

Zlatá medaile za zásluhy v oblasti kultury a umění (Medaglia d'oro ai benemeriti della cultura e dell'arte)

Medaglia d'oro ai benemeriti della cultura e dell'arte Eco Umberto

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UMBERTO ECO – Pražský hřbitov, Argo 2011

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]