Impakt faktor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Impakt faktor (též impact factor, IF) ve scientometrii představuje průměrný počet citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu. Impakt faktor je každý rok znovu vyhodnocován americkým Institutem pro vědecké informace (ISI) pro rozsáhlý soubor vybraných vědeckých časopisů a publikován ve Zprávě o časopisecké citovanosti. Impakt faktor má velký vliv na způsob vědecké práce a její hodnocení. Užívání impakt faktoru představuje významný ukazatel kvantity a významný prostředek pro určení kvality publikací. Instituce impakt faktoru bývá zneužívána kvůli nízkému povědomí v závislosti na ideologickém a právním vývoji společnosti. Důraz na význam impakt faktoru směrem od západu do východních, a to zejména do postkomunistických zemí klesá jednak právě pro nízkou míru informovanosti a jednak pro tendenční zneužívání tohoto prostředku.[zdroj?] Roku 2013 se Akademie věd ČR připojila k Sanfranciské deklaraci (z roku 2012), která IF, který měl původně sloužit k knihovnickému hodnocení časopisů, nedoporučuje nevhodně používat na hodnocení výzkumu.[1]

Způsob výpočtu[editovat | editovat zdroj]

Impakt faktor se vypočítá na základě citovanosti všech prací v daném časopisu v průběhu dvou let. Například citační faktor časopisu pro rok 2005 se dá zjistit následovně:

  • A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005
  • B = kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem
  • 2005 impakt faktor daného časopisu = A/B

Do jmenovatele tohoto zlomku se však nezapočítávají "speciální" články jako novinky, komentáře nebo opravy (errata).[zdroj?]

Meze platnosti[editovat | editovat zdroj]

Impakt faktor tedy označuje jen průměrný počet citací, kterého v daném období docílil průměrně citovaný článek v daném časopise. Tento údaj tedy v žádném případě nehovoří o tom, že daný konkrétní článek v daném časopise skutečně takové citovanosti dosáhl. Spíše opak bývá pravidlem, neboť statistické rozložení citací bývá vysoce asymetrické a většinu citací tvořívá malá část článků daného časopisu. Původním účelem impakt faktoru také nebylo měřit kvalitu článků ani časopisů (a sám jejich tvůrce Eugene Garfield před takovýmto zneužíváním impakt faktorů varoval), nýbrž poskytnout statistický nástroj k určitému porovnávání citačních frekvencí. Za významně citovaný lze považovat takový článek, jehož citační frekvence je výrazně nad průměrem daného časopisu.[2]

Obory se zvyklostmi tzv. "měkké vědy" s velkým množstvím badatelů, vyšším počtem spoluautorů, velkým počtem obvykle uváděných citací a krátkým citačním poločasem mívají i řádově vyšší IF, než obory s opačnými vědeckými charakteristikami. Např. mnohé oblasti molekulární biologie nebo experimentální medicíny mají velmi vysoké hodnoty IF (např. 5-15), zatímco mnohé oblasti matematiky, teoretické informatiky nebo teoretické fyziky mají přirozený IF mnohem nižší (např. 0,5-1).[zdroj?] Častými propagátory užívání IF bývají proto zejména zástupci oborů s přirozeně vysokým IF, zatímco v oblastech jako matematika, informatika či společenské vědy je užívání IF mnohem okrajovější i spornější. Výjimek je však mnoho. Zcela zvláštní případ představují vědecké časopisy s převládajícím populárně-vědním charakterem (Nature, Science) a tudíž extrémním IF.

Před mechanickým porovnáváním hodnot IF coby "měřítka vědecké kvality" v různých oblastech vědy je zapotřebí v každém případě důrazně varovat, zejména není-li prováděno scientometricky kompetentními vědci samotnými a s přihlédnutím k řadě dalších okolností.[3] Analýzy ukazují, že uplatňování IF coby měřítka "kvality" pro jednotlivé články, vědce nebo instituce postrádá vědecký základ.[4] Problematika impact faktoru, jeho historie i současnosti, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Práce dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.[5]

Příklady impakt faktorů[editovat | editovat zdroj]

Ze seznamu impakt faktorů vědeckých časopisů specializovaných či relevantních pro geovědy:

  • Nature 30,98 k roku 2003[6]
  • Science 29,16 k roku 2003[6]
  • Journal of Geophysical Research 2,992[zdroj?]
  • Geophysical Journal International 1,636[zdroj?]
  • Studia Geophysica et Geodaetica 1,123 k roku 2010 (vydáváno AV ČR) [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://data.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/130603-sanfranciska-vyzva.html - Akademie věd ČR se připojuje k Sanfranciské deklaraci hodnocení výzkumu
  2. Garfield E. "The Impact Factor and Using It Correctly. Der Unfallchirurg 48 (1998), p. 413
  3. Exner O. Scientometrie, citační analýza, impact factor - pohled krajně kritický. Chem. listy 87 (1993), 719-728
  4. Opthof, T.: Sense and nonsense about the impact factor. CARDIOVASCULAR RESEARCH, 33 (1): 1-7 JAN 1997
  5. Archambault, E. and Lariviere, V.: History of the journal impact factor: Contingencies and consequences SCIENTOMETRICS, 79 (3): 635-649 JUN 2009
  6. a b Journals Ranked by Impact: Multidisciplinary Sciences [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Studia Geophysica et Geodaetica [online]. Springer, [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]