Scientometrie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Scientometrie je vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp. V kontroverzním, zúženém a nevědeckém smyslu je scientometrie chápaná jako nástroj pro "objektivnější" hodnocení vědecké výkonnosti jednotlivců či hodnocení "kvality" vědeckého výzkumu jako celku.

Za zakladatele scientometrie je považován Eugene Garfield,[1] který si v 50. letech 20. století při vytváření expertních systémů založeních na indexovaných vědeckých informacích a citacích povšiml, že takto indexovaná data mohou sloužit ke sledování evoluce vědy samotné. Posléze pak stanul u základů jedné z nejrozsáhlejších scientometrických a citačních databází současnosti, ISI Web of Science. V současné době existuje celá řada obřích databází, které mohou sloužit jako zdroj scientometrických dat, např. ISI Web of Knowledge,[2] Scopus,[3] PubMed,[4] u nás částečně ASEP, RIV ad.

V rámci scientometrie byla od té doby vyvinuta celá řada statistických nástrojů pro výpočet kvantitativních aspektů vědeckých publikací – např. různé typy indexů (citační ohlas, impakt faktor, Hirschův index, atp.) – které měří některé kvantitativní aspekty práce jednotlivců, týmů, vědeckých oborů či dokonce zemí (některé z indexů se též vztahují k ekonomickým ukazatelům). Sám Garfield ovšem důrazně varoval před užíváním scientometrických dat mimo jejich definiční oblast [5], zejména pak před záměnou kvantitativních údajů za kvalitativní. Žádný z indexů také není vhodný pro všechny obory vědecké činnosti a nevypovídá nutně o kvalitě vědecké práce.[6] Věda je velmi složitě strukturovaná a je proto prakticky nemožné mechanicky porovnávat (i zdánlivě blízké) vědecké oblasti mezi sebou. Ještě obtížnější je pak porovnání a vážení různých typů vědeckých výsledků. Libovolné dané scientometrické hodnocení navíc zpětně silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází např. k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti mimo střední proud, atp. Historie vědy navíc jasně dokumentuje, že nečekané a kvalitativně nové objevy nelze mechanicky (scientometricky) předpovědět prakticky vůbec. Některé scientometrické indexy tak mohou být užitečnou pomůckou v rukou vědce či scientometrického experta, představují však vážné nebezpečí i snadné zneužití v administrativním prostředí při politicko-ekonomickém nátlaku. Extrémní, kontroverzní a jinde nevyzkoušená forma ad hoc scientometrie, aplikované na vědu v ČR, byla v červnu 2009 schválena vládou ČR, což vyvolalo ostré protesty domácí i světové vědecké komunity.[7] [8] Mechanické užití citační analýzy podrobila důkladné a z odborného hlediska zcela zdrcující kritice zpráva trojice mezinárodních organizací, Mezinárodní unie matematiků (IMU), Institutu matematické statistiky (IMS) a Mezinárodní rady pro průmyslovou a aplikovanou matematiku (ICIAM).[9] Problematika tzv. impakt faktoru (IF), jeho historie i současné užívání, byla nejnověji (červen 2009) podrobena analýze ve specializovaném odborném časopisu Scientometrics. Tato práce kanadských badatelů ukazuje, že všechny stavební kameny IF byly a jsou konstruovány značně libovolně nebo k jiným účelům, než k jakým jsou užívány. Analýza dospívá k drtivému závěru, že výsledkem je chybná metoda, navíc široce otevřená manipulacím ze strany editorů časopisů a velmi náchylná ke zneužití dalšími nekritickými uživateli.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.garfield.library.upenn.edu/
  2. http://www.isiwebofknowledge.com/
  3. http://www.scopus.com/
  4. http://www.pubmed.org/
  5. Garfield E. "The Impact Factor and Using it Correctly". Letters to the Editor. Der Unfallchirurg 48 (1998), 2, p. 413
  6. Exner O. "Scientometrie, citační analýza, impact factor - pohled krajně kritický". Chem. listy 87 (1993), pp. 719-728
  7. "Věda se u nás bude hodnotit stejně jako v Kocourkově". http://zpravy.idnes.cz/veda-se-u-nas-bude-hodnotit-stejne-jako-v-kocourkove-fh4-/kavarna.asp?c=A090625_151926_kavarna_bos
  8. Akademie v ohrožení http://press.avcr.cz/
  9. Zlatuška J. "O vraždu vědy tu skutečně jde." http://ohrozeni.avcr.cz/miranda2/export/sites/ohrozeni.avcr.cz/cs/files/AVCR_rozpocet_JZlatuska_polemika_premierFischer_Pravo.pdf
  10. Archambault, E. and Lariviere, V.: History of the journal impact factor: Contingencies and consequences SCIENTOMETRICS, 79 (3): 635-649 JUN 2009

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]