Indoktrinace
Indoktrinace (z lat. doctrina, nauka) znamená úsilí zaměřené k slepému a odevzdanému přijetí určité doktríny, názorů či postojů, které nepřipouští diskusi ani kritiku. Někdy je provázeno nátlakem nebo hrozbami.[1]
Obsah |
[editovat] Význam
Na rozdíl od nezbytně autoritativního předávání například mateřského jazyka nebo pravidel chování dětem v průběhu jejich socializace je indoktrinace pejorativní označení pro podobně autoritativní či manipulativní ovlivňování dospělých, často v zájmu nějaké mocné skupiny. Zjevná indoktrinace pod nátlakem je typická pro totalitní ideologie a režimy, může však mít i méně nápadné podoby společenského nebo mediálního tlaku, propagandy či reklamy. Může využívat jednostranných informací nebo i podvědomých psychologických mechanismů, aby tak obešla vědomou kritiku ze strany indoktrinovaných. Mocným prostředkem indoktrinace je také působení davu, například při masových manifestacích a podobně.
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- M. Petrusek (vyd.), Velký sociologický slovník I. Praha:Karolinum 1996. Heslo Indoktrinace, str. 423.
[editovat] Reference
V tomto článku jsou použity překlady textů z článků Indoctrination na anglické Wikipedii a Indoktrination na německé Wikipedii.
- ↑ M. Petrusek (vyd.), Velký sociologický slovník I. str. 423.