Republika Krym
| Republika Krym rusky Республика Крым ukrajinsky Республіка Крим krymskotat. Roman Qoş (Qırım Cumhuriyeti) | |
|---|---|
 Třída Karla Marxe v Simferopolu | |
| Hymna: Гимн Автономной Республики Крым | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Simferopol |
| Souřadnice | 44°56′53″ s. š., 34°6′15″ v. d. |
| Rozloha | 26 081 km² |
| Nejvyšší bod | Roman-koš (1545 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 896 393 (2022) |
| Hustota zalidnění | 72,7 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, ukrajinština, krymská tatarština |
| Národnostní složení | Rusové, Ukrajinci, Krymští Tataři |
| Náboženství | pravoslaví, islám |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Vznik | 18. března 2014 |
| předseda vlády | Sergej Aksjonov[2] |
| předseda parlamentu | Vladimir Konstantinov |
| Měna | Ruský rubl, Ukrajinská hřivna |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +7 365 (nahrazuje +380 65) |
| Označení vozidel | 82, 777 a 77 |
| Internetová doména | crimea.gov.ru |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Republika Krym či Krymská republika (rusky Республика Крым; ukrajinsky Республіка Крим; krymskou tatarštinou Къырым Джумхуриети) je z pohledu mezinárodního práva sporná republika Ruské federace rozkládající se na větší části Krymského poloostrova, který si nárokuje Ukrajina jako Autonomní republiku Krym. Hlavním městem republiky je Simferopol. Zbytek poloostrova zabírá stejně sporné ruské federální město Sevastopol. Spolu s ním tvořila Republika Krym v přechodném období 2014-2016 Krymský federální okruh, v současnosti jsou oba subjekty součástí Jižního federálního okruhu.
Změny v dosavadní ukrajinské vládě a svržení prezidenta Viktora Janukovyče dne 22. února 2014 a nastoupení prozatímní Jaceňukovy vlády vedly k tomu, že Autonomní republika Krym nechtěla uznat novou ukrajinskou administrativu[3] a bez prodlení požádala o připojení k Ruské federaci.[4] Na Krymu se poté objevili ozbrojenci bez státních insignií s moderní vojenskou technikou a proruští ozbrojení separatisté, kteří obsadili orgány Autonomní republiky Krym a dosadili do nich nové proruské vedení. To volalo po ruské pomoci a na mezinárodním poli se strhla diplomatická bitva o Krym. Rusko mělo na Krymu také početné legálně přítomné jednotky vojenského námořnictva, letectva a pozemního vojska (v té době asi 11 000 mužů) na základnách pronajatých Ukrajinou v rámci mezistátní smlouvy, jejíž platnost byla v roce 2010 prodloužena až do roku 2042. Pod dohledem ozbrojenců proběhlo referendum. Následně parlament Autonomní republiky Krym a městská rada Sevastopolu vyhlásily nezávislý stát Republika Krym a dne 18. března 2014 byla tato území oficiálně přijata jako federální subjekty - Republika Krym a Federální město Sevastopol - do Ruské federace. Většina ostatních států však tuto anexi neuznává a považuje Krym nadále za součást Ukrajiny.
V průběhu historie byl Krym součástí Krymského chanátu, Ruského impéria, Ruské federace v rámci Sovětského svazu; od roku 1954 pak Ukrajinské sovětské socialistické republiky (od roku 1991 jako Krymská autonomní sovětská socialistická republika). Po vyhlášení Ukrajiny jako nezávislého státu zůstala tato krymská republika její součástí jako Autonomní republika Krym s poměrně rozsáhlými pravomocemi.
Historie
Během Krymské krize v roce 2014 přijala Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym a rada města Sevastopolu deklaraci nezávislosti. Tato deklarace výslovně zmiňovala precedent uznání nezávislosti Kosova. Následně 16. března proběhlo referendum o připojení k Rusku. Poté, co velká většina voličů připojení k Rusku schválila, krymský parlament 17. března vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt.[5] Krym by měl podle této deklarace do měsíce od vyhlášení přejít z ukrajinské hřivny na rubl a také do konce března přejít na moskevský čas.[6] Ještě týž den ruský prezident Putin podepsal dekret uznávající Republiku Krym jako nezávislý a svrchovaný stát.[7][8] V úterý 18. března pak podepsali Putin, krymský premiér Sergej Aksjonov, starosta Sevastopolu Alexej Čalyj a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov dohodu o připojení Krymu k Ruské federaci.[9] Dohodu následujícího dne schválil ruský ústavní soud jako legální, hlasování o ratifikaci státní dumou proběhlo dne 20. března s pozitivním výsledkem.[10][11] Prezident Putin poté 21. března anexi definitivně stvrdil svým podpisem.[12]
Památky a letoviska
Díky své exotičnosti, příjemnému podnebí, panenské přírodě a množství kulturních památek mnoha epoch byl zejména jižní Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledáván vyššími ruskými společenskými vrstvami, včetně carské rodiny. Za sovětské éry byl Krym vyhlášenou rekreační oblastí pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra na pobřeží patřila a patří Jevpatorija, Jalta, Alupka, Alušta, Artěk, Gurzuf, Sudak a nejvýchodněji ležící Feodosija.
Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, byzantské pevnosti, jeskynní kláštery a města, tatarské vesnice, mešity a paláce (v Bachčisaraji Chánův palác s Fontánou slz, opěvovanou Puškinem).
Obyvatelstvo
V krymské republice žijí přibližně 2 miliony obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština.[zdroj?] Toto národnostní složení se formovalo po genocidě Krymských Tatarů Sovětským svazem v 1944.[13][14][15] Mezi méně početné menšiny patří například Řekové.
Panorama
Mezinárodní status
Status Republiky Krym je sporný, jelikož Rusko a některé další státy krymské referendum, vyhlášení nezávislosti autonomní republiky a jejich následné začlenění do Ruské federace uznaly, ovšem většina jiných národů tyto akce neuznávají.
Dne 27. března 2014 Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci o potvrzení Ukrajinské územní celistvosti a označující ruskou anexi Krymu za nelegální. Hlasování skončilo s výsledky 100 pro, 11 proti, 58 členů se zdrželo hlasování a 24 chybělo.[16]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Krymský premiér požádal Putina o pomoc, Ukrajina zvýšila pohotovost armády [online]. ceskatelevize.cz, 2014-03-01 [cit. 2014-03-01]. Dostupné online.
- ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/329380-prorusky-premier-na-krymu-odmitl-jednat.html
- ↑ http://www.lidovky.cz/krym-vyhlasil-nezavislost-a-zada-o-pripojeni-k-rusku-ukrajina-mobilizuje-1ra-/zpravy-svet.aspx?c=A140317_101014_ln_zahranici_msl
- ↑ MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Krym vyhlásil nezávislou republiku a požádal o připojení k Rusku. idnes.cz [online]. 17.3.2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Ukraine crisis: EU and US impose sanctions over Crimea [online]. BBC.com, 2014-03-17 [cit. 2014-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Подписан Указ о признании Республики Крым
- ↑ http://rt.com/news/russia-recognize-crimea-independence-410/
- ↑ Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty [online]. BBC.com, 2014-03-18 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pro-Russians storm Ukraine Sevastopol naval base in Crimea [online]. BBC.com, 2014-03-19 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia's lower house votes to bring Crimea into Russia
- ↑ Krym je definitivně ruský, Putin anexi stvrdil svým podpisem. idnes.cz [online]. 2014-03-21 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online.
- ↑ https://www.opendemocracy.net/od-russia/eleanor-knott/book-review-brian-glyn-williams-crimean-tatars-from-soviet-genocide-to-putin
- ↑ http://spravy.pravda.sk/svet/clanok/318074-krymski-tatari-si-smutok-nedali-vziat/
- ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York: Oxford University Press, 1986. (anglicky)
- ↑ Valné shromáždění OSN označilo anexi Krymu za nelegální
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Republika Krym na Wikimedia Commons 
Kategorie Krym ve Wikizprávách
