Benešov

Benešov
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′54″ s. š., 14°41′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	16 875 (2023)
Rozloha	46,87 km²
Nadmořská výška	368 m n. m.
Počet domů	2 302 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Benešov Masarykovo nám. 100 256 01 Benešov u Prahy epodatelna@benesov-city.cz
Starosta	Petr Hostek (ČSSD)
Oficiální web: www.benesov-city.cz
Benešov
Další údaje
Kód obce	529303
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov (něm. Beneschau) je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov, leží 40 km jihovýchodně od Prahy, v průměrné nadmořské výšce 368 m. Jeho rozloha je 4687 ha a žije zde přibližně 17 tisíc obyvatel.

Historie

Zřícenina kláštera minoritů

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a první osídlení Benešova je na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stávají Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka z Trocnova vypálil klášter, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

Husité klášter nezničili úplně. Benešov se stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad. V roce 1451 se v klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a Eneáše Sylvia zástupce římské kúrie. Jednalo se o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystupuje na sněmu Královna Johanka a tříhodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňuje české panstvo a vyzývá je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího a zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Jednalo se o nejlepší státnický projev té doby. Johanka měla vystoupit podle Palackého i na dalším sněmu v Benešově v roce 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským, takže se královna uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde roku 1475 umírá.

V letech 1541–1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let. Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha – České Budějovice.

Pomník padlým před gymnáziem Benešov.

V sobotu 21. prosince 1918 byl na benešovském nádraží slavnostně uvítán prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk , který se tudy vracel z exilu do Prahy zvláštním vlakem. Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
• 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov
• 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov
• 1949 Pražský kraj, okres Benešov
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

Ve městě Benešov u Prahy (8307 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální úřad měřičský, důchodkový kontrolní úřad, okresní četnické velitelství, 2 katol. kostely, evang. kostel, čsl. kostel, synagoga, Piaristská kolej, státní reál. gymnasium, zemská odborná škola hospodářská, posádkové velitelství, okresní doplňovací velitelství, pěší pluk 48, Městské museum, okresní nemocnice, okresní chorobinec, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad.
• Živnosti a průmysl: obchodní gremium, společenstvo truhlářů, zámečníků atd., živností oděvních, obuvníků, řezníků, hostinských, kovářů, mlynářů, sadařů, živností dopravních, stavebních a různých, továrna na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, továrna na knoflíky Fluss, továrna na kůže Herschmann, 2 lihovary, 5 továren na likéry, továrna na obuv Holzer, Státní pivovar, továrna na poživatiny Sagosa, výroba nábytku Řežábek, 3 cihelny, drůbežárna, jatky, státní žulové a syenitové lomy, 2 mlýny, 3 pekárny, pila, Správa státních lesů a statků.
• Služby (výběr): 11 lékařů, 4 zubní lékaři, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, autodílna, 6 nákladních autodopravců, 6 autodrožek, Česká průmyslová banka, bio Helios, bio Sokol, 4 cukráři, chemická čistírna, 3 fotoateliéry, 2 geometři, 6 hodinářů, 19 hostinců, 3 hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta), kavárna, knihař, 2 lékárny, akademický malíř Šíma, 2 optici, 3 restaurace, rukavičkář, řezbář, Městská spořitelna v Benešově, Okresní záložna hospodářská, Živnostenská záložna v Benešově, Lidová záložna v Benešově, 3 stavitelé, zubní ateliér.

V obci Konopiště (přísl. Chlístov, Pomněnice, Zbožnice, Žabovřesky, 517 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Benešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 hostince, kovář, krejčí, obuvník, 4 rolníci, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Státní hospodářské správy.

Rada a zastupitelstvo

Volby do zastupitelstev obcí 2014
strana				procento hlasů
VPM–NEZ			24,42 %
ČSSD			18,84 %
ANO			15,59 %
ODS			9,26 %
STAN			9,18 %
TOP 09			8,93 %
KSČM			8,79 %
strany, které získaly mandáty v zastupitelstvu.

Komunální volby v roce 2014 v Benešově vyhrála koalice Volby pro město Benešov a hnutí Nezávislí. Se ziskem 24,42 procenta tato koalice získala 7 z 27 mandátů v městském zastupitelstvu. Na druhém místě se umístila Česká strana sociálně demokratická, která s 18,84 procenty hlasů obhájila 6 ze svých 7 tehdejších zastupitelů. Třetí místo obsadilo hnutí ANO. To získalo jako nový subjekt 15,59 procenta hlasů a obsadilo 5 zastupitelských mandátů. Do zastupitelstva se dostaly ještě další strany, konkrétně ODS (3 mandáty), STAN, TOP 09 a KSČM (všechny strany po 2 mandátech). Koalice KDU-ČSL a Zelených se do zastupitelstva nedostala.

Po volbách vznikla na radnici koalice VPM–NEZ, ODS, STAN a TOP 09, která držela 14 zastupitelských mandátů, což je těsná většina. V lednu 2016 byla rada v tajném hlasování 16 hlasy odvolána. Nahradila jí nová menšinová rada ČSSD, ANO s podporou KSČM a TOP 09.

Složení současného zastupitelstva

• VPM–NEZ: Jaroslav Hlavnička, Jan Hrachovský, Ladislav Klavrza, Luboš Machulda, Lada Pavlíčková, Tomáš Podhola, Zdeněk Zahradníček
• ČSSD: Jaroslav Duras, Petr Hostek, Jaroslav Klusoň, Eva Puppová, Blanka Raudová, Milada Rýdlová
• ANO: Jiří Adam, Jakub Hostek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Petr Střelka, Jiří Švadlena
• ODS: Roman Kříž, Jaroslav Roll, Roman Tichovský
• STAN: Luboš Balata, Jana Čechová
• TOP 09: Pavel Dvořák, František Rousek
• KSČM: Michal Budlovský, Ivan Cinka

Složení zastupitelstva (27 mandátů)

Městská rada

• Starosta: Petr Hostek (ČSSD)
• Místostarosta: Jiří Švadlena (ANO)
• Ostatní radní:
  • ČSSD: Jaroslav Klusoň, Blanka Raudová, Eva Puppová
  • ANO: Jiří Adam, Jaroslava Pokorná Jermanová

Volby 2014

	VPM–NEZ	ČSSD	ANO	ODS	STAN	TOP 09	KSČM
Hlasů	32 307	24 932	20 633	12 259	12 152	11 823	11 635
Mandátů	7	6	5	3	2	2	2
Změna	▼ 3	▼ 1	▲ 5	▼ 2	▲ 2	▼ 1	▬
%	24,42%	18,84%	15,59%	9,26%	9,18%	8,93%	8,79%
% změna	▼ 6,31%	▼ 3,49%	▲ 15,59%	▼ 8,88%	▲ 9,18%	▼ 2,56%	▲ 0,35%

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově.

• Kostel sv. Mikuláše – kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z roku 1603 od Jakuba Konváře.
• Zřícenina klášterního kostela minoritů – klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V roce 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice, na ní se nachází vzácný zvon z roku 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v roce 1799. Další zvon je z roku 1595 od Matouše Voříška.
• Piaristická kolej a kostel sv. Anny – kolej byla založena roku 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve roku 1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.
• Zámek Konopiště – pravděpodobně založen koncem 13. století
• Starý židovský hřbitov – založen v 17. století, funkční do roku 1883, po roce 1980 byl téměř zlikvidován, nyní parčík s několika náhrobky
• Pivovar Ferdinand – chráněná kulturní památka z počátku 20. století
• Budova gymnázia – vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905–1907
• Dům Josefa Suka – dům, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel Josef Suk
• Budova nádraží – zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek

• 
  Kostel svatého Mikuláše se zvonicí
• 
  Zámek Konopiště
• 
  Kostel svaté Anny
• 
  Hlavní vchod do Gymnázia Benešov

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 531 domech 7 828 obyvatel, z nichž bylo 3 671 žen. 7 545 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 38 k německé a 25 k židovské. Žilo zde 4 960 římských katolíků, 204 evangelíků, 1 792 příslušníků Církve československé husitské a 299 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 784 domech 8 307 obyvatel. 7 946 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 260 k německé. Žilo zde 5 222 římských katolíků, 294 evangelíků, 2 090 příslušníků Církve československé husitské a 237 židů.

Vývoj počtu obyvatel a domů města Benešov

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	5 345	6 240	7 413	8 450	8 857	9 304	9 820	10 387	9 774	10 769	14 258	15 892	16 323	16 264
Počet domů	453	509	537	588	642	715	999	1 392	1 366	1 510	1 587	1 836	1 952	2 133

Vývoj počtu obyvatel a domů města Benešov bez místních částí

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3 694	4 413	5 589	6 788	7 400	7 828	8 307	9 110	8 651	9 795	13 317	14 994	15 425
Počet domů	297	345	367	422	470	531	784	1 111	1 179	1 292	1 360	1 567	1 654

• 
  Věková struktura obyvatel obce Benešov roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Benešov roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Benešov roku 2011

Doprava

Silniční doprava

Benešovem vedou nebo z něj vycházejí tyto silnice:

• silnice I/3 Mirošovice (dálnice D1) – Benešov – České Budějovice – Rakousko
• silnice II/106 Benešov – Týnec nad Sázavou – Kamenný Přívoz – Štěchovice
• silnice II/110 Benešov – Ostředek – Sázava
• silnice II/112 Benešov – Vlašim – Pelhřimov – Telč – Želetava

Železniční doprava

Nádraží Benešov u Prahy

Autobus MHD linky 1 na konečné v Pomněnicích

Lokomotiva T 435 Hektor u točny benešovského nádraží je součástí sbírky železničních veteránů Posázavského Pacifiku, o.s.

Benešovem prochází IV. tranzitní železniční koridor z Německa do Rakouska. Železniční stanice Benešov u Prahy patří k těm, jejichž název je oproti názvu obce rozšířený. Leží na těchto tratích:

• 220 Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, částečně jednokolejná a částečně dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem a s mezinárodním provozem, součást čtvrtého koridoru, úsek do Veselí nad Lužnicí v provozu od roku 1871
• 221 Praha – Strančice – Benešov, dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem s mezinárodním i frekventovaným regionálním provozem, součást čtvrtého koridoru, v provozu od roku 1871
• 222 Benešov – Vlašim – Trhový Štěpánov, jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha s nepříliš hustým provozem, úsek do Vlašimi v provozu od roku 1895

Rychlíky linky D10 Praha – České Budějovice zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží v roce 2012 činí 42 minut. Osobní vlaky linky S9 do Prahy vyjíždějí z Benešova každých třicet (mimo špičky šedesát) minut a jsou součástí systému pražské příměstské železnice Esko.

Městská autobusová doprava

V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na dvou linkách. Linky zajíždějí i do benešovských částí Pomněnice nebo Mariánovice, jsou však v provozu jen v pracovní dny.

Městská turistická doprava

Od června 2012 je v Benešově zřízena speciální městská turistická doprava. Ta je zajišťována dvouvozovým ekovláčkem. Ekovláček měl původně vyjet již v dubnu 2012, na svou první jízdu se však vydal až 29. června 2012, ovšem i potom se potýkal s problémy. Vláček vyjíždí pětkrát denně v pracovní dny i o víkendu od městského informačního centra. Mezi jeho zastávky patří např. pivovar, gymnázium, vrch Karlov, zajíždí i do Konopiště.

Letecká doprava

Související informace naleznete také v článku Letiště Benešov.

U Benešova se nachází nevelké letiště.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Městem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Humpolec, Jihlava, Jindřichův Hradec, Jistebnice, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Pelhřimov, Praha, Příbram, Sázava, Sedlčany, Tábor, Telč, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vlašim, Votice, Vyšší Brod.

• Železniční doprava – Po trati 221 vede linka S9 (Praha – Benešov u Prahy) v rámci pražského systému Esko. Do Benešova od Prahy po trati 221 jezdilo v pracovních dnech 15 rychlíků a 33 osobních vlaků, o víkendu 12 rychlíků a 28 osobních vlaků. Po trati 220 z Benešova odjíždělo v pracovních dnech 15 rychlíků a 13 osobních vlaků, o víkendu 12 rychlíků a 8 osobních vlaků. Po trati 222 mezi Benešovem a Vlašimí jezdilo v pracovních dnech 15 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků.

Firma SCHREIBER

Průmysl

K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Benešově patří potravinářství a strojírenství.

Významné firmy:

• Schreiber – výroba mléčných výrobků
• Benea – výroba pekařských a cukrářských výrobků
• Baest – výroba jeřábů, nádrží a ocelových konstrukcí
• Mavel – výroba technologických celků s turbínami
• Pinko – výroba zmrzlin
• Ferdinand – pivovar

Členění města

Katastrální území Benešova

Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi:

• Benešov u Prahy (na pravém břehu Konopišťského potoka): centrum a místní části Baba, Bedrč, Boušice, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice a Radíkovice;
• Úročnice (na levém břehu Konopišťského potoka): místní části Úročnice, Buková Lhota a Vidlákova Lhota.

V 80. letech 20. století byly součástí města i nyní samostatné obce Chlístov, Chrášťany a Václavice.

Správní území a demografie

Související informace naleznete také v článcích Okres Benešov a Obvod obce s rozšířenou působností Benešov.

Benešov byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov ale stále existuje a skládá se ze 114 obcí, ORP z 51 obcí.

Gymnázium v Benešově

Integrovaná škola v Benešově

Školství

Mateřské školy:

• MŠ Čtyřlístek
• MŠ U Kohoutka Sedmipírka, MŠ Longenova
• MŠ Karlov
• MŠ Úsměv
• MŠ Berušky

Základní školy:

• ZŠ Dukelská
• ZŠ Jiráskova
• ZŠ Karlov
• ZŠ Konopišťská
• Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov

Střední školy:

• Gymnázium Benešov
• Střední škola cestovního ruchu
• Střední technická a integrovaná škola Černoleská
• Střední ekonomická škola
• Střední zdravotnická škola
• Střední zemědělská škola
• Střední odborné učiliště stavební

Ostatní:

• Praktická škola Konopišťská
• Vyšší odborná zemědělská škola

Muzeum umění

Kultura

V Benešově je v provozu městská knihovna i kino, otevřeno je i Muzeum umění nebo pobočka Muzea Podblanicka, jež se nachází v secesním domě č. p. 74 v Benešově Tento dům postavila v letech 1904–1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili.

V Benešově funguje i městské divadlo nebo kulturní dům Karlov. Od roku 2011 do roku 2012 se zde pořádal hudební festival Sázavafest a v roce 2013 festival Let It Roll.

Zimní stadion v Benešově

Sport

V Benešově funguje několik sportovních klubů:

• HC Lev Benešov – hokejový klub
• SK Benešov – fotbalový klub
• SK Florbal Benešov – florbalový klub
• BC Benešov – basketbalový klub
• TJ Sokol Benešov – volejbalový klub
• SK Šacung Benešov – nohejbalový klub
• SKP judo Benešov – judo
• TSK Salta Benešov – taneční sportovní klub
• Sanchin Dojo Benešov – karate

V Benešově se nachází zimní stadion, rovněž i fotbalové hřiště, sokolovna nebo plavecký stadion.

Turistika

• Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0063 Týnec nad Sázavou – Konopiště, č. 0064 Čerčany – Benešov – Konopiště, č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim, č. 0073 Benešov – Ostředek – Český Šternberk, č. 0076 Konopiště – Bystřice – Votice.

• Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy Chocerady – Kozmice – Benešov – Konopiště – Neveklov, Benešov – Postupice – Louňovice pod Blaníkem, Konopiště – Poříčí nad Sázavou, Konopiště – Líšno, Benešov – Konopiště – Týnec nad Sázavou.

Lidé

Rodáci

• Adam Trajan (1586–1650), český kazatel a spisovatel
• Otakar Novotný (1880–1959), architekt, návrhář, profesor
• Vladimír Haering (1882–1942), vojenský lékař, legionář a odbojář
• Karel Nový (1890–1980), spisovatel a novinář
• Vladimír Antušek (1901–1968), malíř, autor mozaiky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě
• Jan Noha (1908–1966), spisovatel
• Václav Krása (* 1951), poslanec, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
• Vladimír Hirsch (* 1954), hudební skladatel a instrumentalista
• Miroslav Beránek (* 1957), bývalý československý fotbalista
• Kateřina Winterová (* 1976), herečka Národního divadla, zpěvačka Ecstasy of St. Theresa
• Monika Absolonová (* 1976), muzikálová zpěvačka a herečka
• Jitka Bartoničková (* 1985), česká atletka, olympionička
• Aneta Langerová (* 1986), česká zpěvačka

Osobnosti spjaté s Benešovem

• Svatopluk Čech (1846–1908), básník, prozaik, novinář a cestovatel, rodák z Ostředku, čestný občan Benešova
• Karel Vladislav Zap (1812–1871), historik a spisovatel, žil a zemřel v Benešově
• František Veselý (1863–1935), český a československý advokát a politik, starosta Benešova
• Josef Suk starší (1874–1935), hudební skladatel, houslista a pedagog, žil a zemřel v Benešově
• Emil Artur Longen (1885–1936), dramatik, režisér, herec, spisovatel a malíř, studovat benešovské gymnázium, zemřel v Benešově
• Ladislav Šíma (1885–1956), malíř, profesor benešovského gymnázia
• Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel, dramatik, filmový režisér, studoval benešovské gymnázium
• Vladimír Pičman (* 1935), básník, redaktor, překladatel, studoval benešovské gymnázium
• Josef Topol (1935–2015), dramatik, básník, studoval benešovské gymnázium
• Michal Viewegh (* 1962), spisovatel a publicista, studoval benešovské gymnázium

Partnerská města

• Klin, Rusko
• Sainte-Agnès, Alpes-Maritimes, Francie
• Partizánske, Slovensko

Fotogalerie

• 
  Benešovská brána
• 
  Část sídliště na Spořilově
• 
  Náměstí v Benešově
• 
  Kostel sv. Mikuláše
• 
  Sídliště Na Bezděkově

Odkazy

Literatura

• VLASÁK, Antonín Norbert: OKRES BENEŠOV, Nástin statistiko – historický, Praha 1874

Související články

• Okres Benešov
• Seznam kulturních památek v Benešově
• Seznam starostů Benešova

Externí odkazy

• Galerie Benešov na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Benešov ve Wikislovníku
• Benešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Rozklikávací rozpočet na rozpocetobce.cz
• Vybrané statistické údaje za obec Benešov (Český statistický úřad)
• Základní údaje o Benešovu (ministerstvo vnitra)
• Lidová rčení z Benešovska
• Online prenosy ze zasedání zastupitelstva
• Benešov zpravodajství

Portály: Česko | Geografie

Autoritní data	Biblio: 8203dbab-cbe1-404d-8e17-9291f201718e, 94c51686-f893-4fd2-a4a4-0a1e7039cba2, 160d51a4-a74a-49aa-ab22-da5d8bae3a1d NKC: ge134057 GND: 4296013-7 LCCN: n95077249 MBAREA: 482c58cd-a99a-4915-a5ac-75dacfede646 NLI: 987007531148805171 VIAF: 138536066