Messier 75

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 75
M75 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M75 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaI[1]
ObjevitelPierre Méchain
Datum objevu27. srpna 1780
Rektascenze20h 6m 4,84s[2]
Deklinace-21°55′20,14″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)8,5[3]
Úhlová velikost6,8'[4]
Vzdálenost0,021 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr65[4] ly
Absolutní magnituda (V)−8,57
Metalicita [Fe/H]−1,29
Odhadované stáří10,0 miliard let[5]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 75
New General CatalogueNGC 6864
Melottův katalogMelotte 228
Jiná označeníM75, NGC 6864, GCl 116,[2] Mel 228[6]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 75 (také M75 nebo NGC 6864) je kulová hvězdokupasouhvězdí Střelcemagnitudou 8,5.[4] Objevil ji Pierre Méchain 27. srpna 1780 a v ten samý rok byla zahrnuta do Messierova katalogu. Hvězdokupa je od Země vzdálená okolo 68 200 ly.[3]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 75 v souhvězdí Střelce.

M75 na obloze leží v oblasti bez jasných hvězd, přitom je ale tato oblast bohatá na hvězdy na pozadí. Při jejím hledání je možné vyjít od hvězdy Dabih (β Capricorni), od které M75 leží 8° jihozápadně. M75 patří mezi nejvíce zhuštěné kulové hvězdokupy; k jejímu nalezení není možné použít malé přístroje, ale například až triedr 11x80 a o rozlišení jednotlivých hvězd je možné se pokoušet až velkými dalekohledy.[7]

M75 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od května do srpna.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Hvězdokupu objevil Pierre Méchain 27. srpna 1780 a v ten samý rok ji Charles Messier zahrnul do svého katalogu mlhovin a hvězdokup s tímto popisem: "mlhovina bez hvězd mezi Střelcem a hlavou Jednorožce." Jednotlivé hvězdy v ní poprvé rozeznal William Herschel v roce 1784, podobně jako v mnoha jiných kulových hvězdokupách.[4][7]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M75 je od Země vzdálena 68 200 světelných let,[3] takže její úhlová velikost 6,8' odpovídá skutečnému průměru přibližně 130 světelných let.[4] Její absolutní magnituda je -8,57 a je tedy přibližně 180 tisíckrát jasnější než Slunce. Její zhuštění dosahuje 1. stupně podle Shapleyho–Sawyerové klasifikace, takže patří mezi nejvíce zhuštěné kulové hvězdokupy.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M75 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6864 [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-07. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 75 [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-09-01]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  4. a b c d e SEDS Messier Objects Database: Messier 75 [online]. [cit. 2017-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. S. 1203–1214. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-09-01]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv 1001.4289. DOI 10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode 2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  6. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-09-01]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  7. a b c MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  8. Deklinace 22° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 68° od jižního nebeského pólu. Jižně od 68° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 68° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]