Přeskočit na obsah

Messier 110

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z M 110)
Messier 110
Messier 110 na snímku z přehlídky oblohy SDSS
Messier 110 na snímku z přehlídky oblohy SDSS
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typtrpasličí eliptická galaxie
TřídaE5 pec[1]
ObjevitelCharles Messier a Caroline Herschelová
Datum objevu10. srpna 1773
Rektascenze0h 40m 22,1s[1]
Deklinace41°41′7″[1]
SouhvězdíAndromeda (lat. Andromeda)
Zdánlivá magnituda (V)8,92[2], 8,07[2], 15,135 1[3], 6,449[4], 5,865[4] a 5,587[4]
Úhlová velikost19,5' x 11,5'[5]
Vzdálenost2 900 000 ly
Plošná jasnost13,8[5]
Poziční úhel170°[5]
Rudý posuv-0,000804 (-241 km/s)[1]
Kupa galaxiíMístní skupina galaxií
Fyzikální charakteristiky
Poloměr7 500[6] ly
Absolutní magnituda (V)-16,15[7]
Označení v katalozích
Messierův katalogM110
New General CatalogueNGC 205
IRASIRAS 00376+4124
Uppsala General CatalogueUGC 426
Principal Galaxies CataloguePGC 2429
Jiná označeníM110, NGC 205, PGC 2429, UGC 426, MCG 7-2-14[1]
Komentářsatelitní galaxie obíhající kolem Galaxie v Andromedě
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 110 (také M110 nebo NGC 205) je trpasličí eliptická galaxie[8] v souhvězdí Andromedy, nacházející se nedaleko od Messierem nejdříve objevené Galaxie v Andromedě (M31). Společně s M32 a několika dalšími útvary (podobnými Magellanovým oblakům) doprovází Galaxii v Andromedě coby její satelitní galaxie. Tento objekt Messier objevil v roce 1773, ale do svého katalogu ho z neznámých pohnutek nikdy nezařadil. Index M110 mu byl přiřazen později ve dvacátém století a zároveň se stal poslední položkou katalogu.[9]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]
Galaxie v Andromedě a její satelitní galaxie Messier 32 (vlevo od jejího jádra) a Messier 110 (vpravo dole od jádra); sever je vpravo; Autor: Torben Hansen

M110 leží 35' severozápadně od jádra Galaxie v Andromedě a již v malých dalekohledech je viditelná jako silně eliptická mlhavá skvrna.[10] Má nižší plošnou jasnost než M32, a proto je v dalekohledu méně nápadná. Při použití menšího zvětšení se všechny tři galaxie vejdou do jednoho zorného pole dalekohledu.[10]

Historie pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Přestože Charles Messier tuto galaxii nezařadil do svého seznamu, zakreslil ji spolu s M32 na kresbě M31. Poznámka na této kresbě naznačuje, že M110 Messier poprvé pozoroval 10. srpna 1773.[11] Caroline Herschel tuto galaxii nezávisle spoluobjevila 27. srpna 1783 a její bratr William Herschel její objev popsal v roce 1785.[11][9] Návrh na zařazení této galaxie do Messierova katalogu předložil Kenneth Glyn Jones v roce 1967.[12]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

M110 leží přibližně ve stejné vzdálenosti jako Galaxie v Andromedě, tedy asi 2,9 milionu ly.[9] Její úhlový rozměr 19,5' x 11,5'[5] zhruba odpovídá skutečnému průměru 15 000 ly.[6] Po M32 je to druhá nejjasnější satelitní galaxie obíhající kolem Galaxie v Andromedě.[9]

M110 obsahuje prachová mračna a náznak nedávné tvorby hvězd, což je u trpasličích eliptických galaxií neobvyklé.[8] Ve svém galaktickém halu má 8 kulových hvězdokup.[9] Bylo v ní pozorováno několik nov, například jedna v roce 1999[13] a další 5. října 2002,[14] která má označení EQ J004015.8+414420 a v říjnu 2002 byla dokonce zachycena na snímcích přehlídky Sloan Digital Sky Survey.[15]

Výzkum z roku 2005 nepotvrdil přítomnost obří černé díry uprostřed M110, a tím se výrazně odlišuje od M32.[16]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Messier 110 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 110 [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  3. ↑ Gaia Data Release 2. 25. dubna 2018.
  4. ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  5. ↑ a b c d FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 205 [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 205 [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ KARACHENTSEV, Igor D.; KARACHENTSEVA, Valentina E.; HUCHTMEIER, Walter K., et al. A Catalog of Neighboring Galaxies. S. 2031–2068. Astronomical Journal [online]. Duben 2004 [cit. 2017-10-24]. Roč. 127, čís. 4, s. 2031–2068. Dostupné online. DOI 10.1086/382905. Bibcode 2004AJ....127.2031K. (anglicky) 
  8. ↑ a b SANDAGE, A.; BEDKE, J. Carnegie Atlas of Galaxies. [s.l.]: Carnegie Institution of Washington, 1994. ISBN 0-87279-667-1. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e SEDS Messier Objects Database: Messier 110 [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Andromeda [online]. [cit. 2017-10-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b JONES, Kenneth Glyn. Messier's Nebulae and Star Clusters. 2. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 1991. ISBN 0-521-37079-5. 
  12. ↑ JONES, Kenneth Glyn. Some New Notes on Messier's Catalogue. S. 156. Sky & Telescope [online]. Březen 1967 [cit. 2017-10-24]. Roč. 33, s. 156. Dostupné online. Bibcode 1967S&T....33..156J. (anglicky) 
  13. ↑ JOHNSON, R.; MODJAZ, M. Nova in NGC 205. S. 3. IAU Circ. [online]. Srpen 1999 [cit. 2017-10-24]. Roč. 7240, s. 3. Dostupné online. Bibcode 1999IAUC.7240....3J. (anglicky) 
  14. ↑ IAUC 7984: Poss. N IN NGC 205; C/2002 R4, R5, R6, R7, R8, S3, S4, S5 [online]. IAU Central Bureau for Astronomical Telegrams, 2002-10-05 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ PIVATO, Danilo. Altra NGC 205: Mewlon300 - Risoluzione in stelle? 2a parte [online]. http://forum.astrofili.org, 2012-02-21 [cit. 2017-10-25]. Dostupné online. (italsky) 
  16. ↑ VALURI, Monica; FERRARESE, Laura; MERRITT, David, et al. The Low End of the Supermassive Black Hole Mass Function: Constraining the Mass of a Nuclear Black Hole in NGC 205 via Stellar Kinematics. S. 137–152. Astrophysical Journal [online]. Červenec 2005 [cit. 2017-10-25]. Roč. 628, čís. 1, s. 137–152. Dostupné online. DOI 10.1086/430752. Bibcode 2005ApJ...628..137V. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 110 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 110 [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 110 [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 110 [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Andromeda [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. 

Objekty v Messierově katalogu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Messier_110&oldid=16790373“