Přeskočit na obsah

Lannův palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lannův palác
Lannův palác
Lannův palác
Účel stavby

Komerční prostory

Základní informace
Slohnovogotika
ArchitektVojtěch Ignác Ullmann
Výstavba1857–1859
Poloha
AdresaHybernská 1030/11
Praha 1, Nové Město
110 00  Praha 1, Praha 1, Nové Město, ČeskoČesko Česko
UliceHybernská a Havlíčkova
Souřadnice50°5′14,8″ s. š., 14°25′56,4″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40013/1-1166 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lannův palác je mohutná nárožní stavba čp. 1030/II v novogotickém stylu stojící na rohu ulic Hybernská (č.9) a Havlíčkova (č.1) naproti budově Masarykova nádraží na Novém Městě, Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Dějiny paláce

Lannův palác před rekonstrukcí
Večerní pohled

Roku 1431 stály na této parcele čtyři středověké domy: Martina tkalce, Kateřiny vdovy po barchetníkovi, Matyáše měďnáře a Romana měďnáře[2]. Pozemek s domy "U břehů" nebo "U tří stupňů "roku 1857 koupil Karel Vojtěch rytíř Lanna starší, stavební podnikatel a zakladatel oceláren na Kladně a dal zde vystavět moderní palác. Roku 1845 vypracoval přítel rytíře Lanny, architekt Josef Kranner, projekt na klasicistní novostavbu domu. Roku 1859 dodal Jan Ripota nové plány, které zejména v pojetí fasády pozměnil architekt Vojtěch Ignác Ullmann[3].

V roce 1859 byla dokončena stavba paláce s obytnými a reprezentačními prostorami a obchody v přízemí. Iniciály majitele AL (Adalbert Lanna) jsou na žerdích pro prapory, jeho emblém stavebného podnikatele - skřížená kladívka - je ve štítech oken. Od roku 1876 začaly první přestavby domu, především v dispozici a interiérech. Autorem výzdoby interiérů je pravděpodobně Viktor Barvitius. V roce 1871 syn rytíře Lanny, Vojtěch Lanna mladší, koupil sousední klasicistní činžovní dům čp. 1032/II v Hybernské ulici 9 (novostavbu Josefa Brenna z roku 1845) a dal jej stavebně spojit se svým  palácem, aby měl dostatek místa pro své umělecké sbírky. Dal zbudovat konírny a prokopat průjezd domu. Autory přestavby z let 1872-1873 byli architekt Josef Schulz a stavitel František Havel. Z původního mobiliáře domu, který je zachycen na 18 návrhových kolorovaných kresbách Josefa Schulze, se nic nedochovalo[4].

V letech 1947–48 byl proražen nárožní průchod (loubí), až do Havlíčkovy ulice byl prodloužen později, v roce 1957.

V roce 2015 proběhla komplexní rekonstrukce paláce, do té doby dlouho zanedbávaného,[5], pro FINEP, od té doby je zčásti přístupný veřejnosti. Zároveň byla v přízemí otevřena Lannova kavárna[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-21]. Identifikátor záznamu 152061 : Palác Lannův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ TOMEK, Václav Vladivoj:Základy starého místopisu pražskéhoI. Staré Město, Praha 1870, s. 220
  3. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998, s.540.
  4. ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998, s.540.
  5. ↑ Rekonstrukce Lannova paláce (asb-portal.cz, 20170511).
  6. ↑ http://www.lannuv-palac.cz/

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998, s.539-540.
  • RUTH, František: Kronika královské Prahy, I. Praha 1903, s. 344.

Související články

Externí odkazy

Šlechtické paláce v Praze
Hradčany
Malá Strana
Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město
Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lannův_palác&oldid=17487910“