Datel černý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Dryocopus martius)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxDatel černý
alternativní popis obrázku chybí
Samec datla černého
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádšplhavci (Piciformes)
Čeleďdatlovití (Picidae)
Roddatel (Dryocopus)
Binomické jméno
Dryocopus martius
(Linnaeus, 1758)
Mapka s rozšířením (zeleně)
Mapka s rozšířením (zeleně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Datel černý (Dryocopus martius) je velký druh šplhavcečeledi datlovitých (Picidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se 2 poddruhy:[2][3]

  • D. m. martius (Linnaeus, 1758) – datel černý eurosibiřský – většina Evropy a Asie
  • D. m. khamensis (Buturlin, 1909) – datel černý čínský – pohoří západní Číny a Tibetu

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 40–46 cm
  • Rozpětí křídel: 67–73 cm
  • Hmotnost: 250–370 g.

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu na týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

V letu se ozývá zvučným „kri kri kri“, v sedě pronikavým „kliééé“. Jarní bubnování je hlasité, oproti strakapoudům poněkud pomalejší, přednášené ve výbušných sériích dlouhých 1,75–3 sekundy (samec bubnuje déle než samice).[2][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh s palearktickým typem rozšíření. Areál sahá od severního Španělska a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. Stálý pták. V minulosti se rozšíření v Evropě značně měnilo v souvislosti s odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur.[2] Celoevropská populace nyní čítá více než 740 000 párů a je považována za stabilní.[5]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

ČR hnízdí na celém území, hlavně v pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–1989 odhadnuta na 3000–6000 párů, v období let 20012003 na 4000–8000 párů.[2][6]

Biotop[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve starých borových, smíšených a bukových lesích.[4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě, monogamně. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v ČR nejčastěji v buku, jedli a borovici ve výšce 8–12 m. Vytesání hnízda trvá 10–28 dnů a tesá je obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57 cm a široká 12–20 cm, s okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 × 8–11 cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1× ročně od dubna do srpna, s případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 × 25,4 mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14 dnů, sedí oba ptáci, přičemž v noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10 dnech, v 17 dnech začínají vyhlížet z dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28 dnů. S rodiči setrvávají další 1–2 měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v prvním roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se především ve dřevě žijícími brouky (lýkožrouty, kousavci, tesaříky) a mravenci, méně housenkami motýlů a měkkýši. Vzácně se v potravě objevuje také rostlinná složka tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.[2] K dostání kořisti z těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý jazyk se zoubky na konci.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Datel černý je v lese prospěšným druhem. Nejenže konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako holub doupňák, sýc rousný nebo kavka obecná.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
  2. a b c d e f g HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  3. BioLib.cz – Dryocopus martius (datel černý) - Poddruhy [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  4. a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 
  5. BUEFIELD, I.; BOMMEL, F. van. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Cambridge: BirdLife International, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0946888535. 
  6. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]