Uhříněves
Šablona:Infobox katastrální území Prahy Uhříněves (německy Aurschinewes) je čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22. Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 1913–1974 městem.
Historie
Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.
V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569–1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869–1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900–1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921–1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961–1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10.
K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven místní cukrovar. Díky stavbě železniční trati Praha – České Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných vil, ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22.
Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Počet obětí není znám. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni.
Současnost
V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku 2000 prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném cukrovaru, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce 2002 zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22.
Uhříněves se potýká se silnou automobilovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na Říčany jako silnice I/2. Problémem je také velké množství kamionů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a Horními Měcholupy, které je podle vyjádření vlastníka největším vnitrozemským překladištěm ve střední a východní Evropě.[1]
Pamětihodnosti
Kostely
- Kostel Všech svatých byl postaven v Uhříněvsi v letech 1740–1743 podle plánů říčanského stavitele Tomáše Vojtěcha Budila ve stylu vrcholného baroka s interiérovou výzdobou malíře Jana Petra Molitora. Barokní sochy před kostelem pocházejí ze zrušeného mariánského sloupu z Kostelce nad Černými lesy.
- Evangelický kostel s věží na Husově náměstí.
Synagoga
Bývalá synagoga, postavená v letech 1847–1848 v pozdně klasicistním slohu se nachází na třídě Přátelství jako č. p. 79.
Židovský hřbitov
Na severním okraji Uhřínevsi se nachází židovský hřbitov ze 17. století se zachovalými náhrobky.
Zámek
Zámek z roku 1591, upraven roku 1771. Dnes sídlo výzkumného ústavu.
Další významné stavby
Mezi další významné budovy patří Uhříněveské muzeum budově bývalého cukrovaru, budova děkanství z roku 1913, renesanční mlýn na potoce (původně templářská vodárna).
Zaniklé stavby
Mezi zaniklé stavby patří například tvrz zbořená kolem roku 1740 pří výstavbě kostela.
Rodáci
- malíř krajinář Oto Bubeníček (1871–1962)
- hokejista a funkcionář Karel Gut (1927–2014)
- historik Aleš Skřivan (1944)
Školy
V Uhřinevsi se nacházejí dvě školy
- Základní škola nám. Bratří Jandusů, založená v roce 1884.[2] Škola má 21 tříd.
- Základní škola U Obory, založena v roce 1934. Navštěvuje ji okolo 500 žáků.[3]
Fotogalerie
-
Radnice Prahy 22 na Novém náměstí -
Podleský rybník severně od Uhříněvsi -
Frekventovaná ulice Přátelství procházející Uhříněvsí -
Domky na náměstí bratří Jandusů
Reference
- ↑ Terminal PRAGUE – Uhrineves (CZ), web společnosti METRANS
- ↑ Co o naší škole říká kronika [online]. Základní škola, nám. Bří Jandusů [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Historie školy [online]. Základní škola U Obory, 2012 [cit. 2013-02-27]. Dostupné online.
Literatura
- SEMANSKÝ, Antonín. Paměti městyse Uhříněvsi a okolí. Praha: [s.n.], 1910. Dostupné online.
- PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uhříněves na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Uhříněves
- Katastrální mapa Uhříněves na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
