Divadlo Járy Cimrmana: Porovnání verzí
→Herecký soubor: oprava minulého editu značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Hry: wiki link fix |
||
Řádek 73: | Řádek 73: | ||
== Hry == |
== Hry == |
||
# ''[[Akt ( |
# ''[[Akt (divadelní hra)|Akt]]'', 1967 |
||
# ''[[Vyšetřování ztráty třídní knihy]]'', 1967 |
# ''[[Vyšetřování ztráty třídní knihy]]'', 1967 |
||
#: ''[[Domácí zabijačka]]'', 1968 (vypuštěna z repertoáru po odchodu autora z divadla) |
#: ''[[Domácí zabijačka]]'', 1968 (vypuštěna z repertoáru po odchodu autora z divadla) |
||
Řádek 84: | Řádek 84: | ||
# ''[[Lijavec]]'', 1982 |
# ''[[Lijavec]]'', 1982 |
||
# ''[[Dobytí severního pólu]]'', 1985 |
# ''[[Dobytí severního pólu]]'', 1985 |
||
# ''[[Blaník ( |
# ''[[Blaník (divadelní hra)|Blaník]]'', 1990 |
||
# ''[[Záskok]]'', 1994 |
# ''[[Záskok]]'', 1994 |
||
# ''[[Švestka ( |
# ''[[Švestka (divadelní hra)|Švestka]]'', 1997 |
||
# ''[[Afrika ( |
# ''[[Afrika (divadelní hra)|Afrika]]'', 2002 |
||
# ''[[České nebe]]'', 2008 |
# ''[[České nebe]]'', 2008 |
||
Verze z 21. 10. 2019, 13:47
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana | |
---|---|
Divadlo Járy Cimrmana, dům ve Štítného ulici na Žižkově, v jehož suterénu je scéna divadla | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Místo | Praha 3-Žižkov |
Typ divadla | amatérské divadlo |
Zaměření | činohra |
Scény | Malostranská beseda, Reduta, divadlo Solidarita, dnes divadlo na Žižkově |
Zkratka | DJC |
Budova | |
Otevření | 24. listopadu 1967 |
Osobnosti | |
Umělecký šéf | Zdeněk Svěrák |
Významní herci | Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Pavel Vondruška,Genadij Rumlena, Petr Brukner, Jan Kašpar, Václav Kotek, Jan Hraběta, Bořivoj Penc, Marek Šimon, Petr Reidinger, Jaroslav Weigel, Michal Weigel, Robert Bárta, Milan Svoboda, Andrej Krob |
Pojmenováno po | Jára Cimrman |
Další informace | |
Adresa | Žižkovské divadlo Járy Cimrmana Štítného 520/5 13000 Praha 3-Žižkov |
Oficiální web | http://www.zdjc.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Divadlo Járy Cimrmana (zkratka DJC) je pražské divadlo, z jehož repertoáru jsou nejznámější hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou fiktivního českého génia Járy Cimrmana. V divadle hrají pouze muži.
Historie divadla
Prvotním autorem nápadu založit toto divadlo byl Jiří Šebánek, který roku 1966 seznámil se svou myšlenkou Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka.[1] K projektu byli v jeho rané fázi přizváni ještě Karel Velebný, Jan Trtílek, Oldřich Unger a Helena Philippová. Už 23. prosince toho roku pak byl v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka oznámen doktorem Evženem Hedvábným (vlastním jménem Karel Velebný) nález pozůstalosti doposud neznámého českého génia Járy Cimrmana.
Podle původního plánu měly být při prémiéře nového divadla uvedeny dvě jednoaktové hry, z nichž jednu měl napsat Zdeněk Svěrák a druhou Jiří Šebánek. Jelikož však Šebánkova hra Domácí zabíjačka nebyla včas dokončena, bylo nutné plán změnit. Její místo vyplnil seminář o Cimrmanově životě a díle, přičemž tuto formu (seminář + hra) si udržela představení DJC dodnes. Takto tedy byla uvedena hra Akt, která měla nejprve zkušební prémiéru pro rodiny a známé a teprve poté byla 4. října 1967 v Malostranské besedě představena veřejnosti.
Ještě téhož roku mělo prémiéru Vyšetřování ztráty třídní knihy a o rok později byla uvedena i Domácí zabíjačka. Ta byla ovšem z repertoáru stažena roku 1969, a to na žádost autora, když divadlo (spolu s Helenou Philippovou) po uměleckých neshodách opustil.
Následující roky působení divadla se nesly ve znamení neshod se státním aparátem (které zachycuje i film Nejistá sezóna), kdy se divadlo muselo několikrát přesouvat, hrát na alternativních scénách v provizorních prostředích, měnit obsah her (například sexuolog Pepa ze hry Akt byl původně příslušník Veřejné bezpečnosti) a svého času, v roce 1972, mělo dokonce zakázáno účinkovat na území Prahy. Roku 1985 pak měl prémiéru film Rozpuštěný a vypuštěný na motivy hry Vražda v salónním coupé, který režíroval Ladislav Smoljak.
Uvolnění po revoluci v roce 1989 přineslo nejen možnost uvést hru Blaník (o které se nevěřilo, že projde přes schvalovací komisi), ale i rozmach popularity osobnosti Járy Cimrmana. Byly po něm pojmenovány nejen ulice, ale i planetka objevená astronomem Zdeňkem Moravcem. V červnu 1995 dostává hra Záskok Cenu Alfréda Radoka jako hra roku 1994.
Působiště divadla
- K prvnímu zkušebnímu představení došlo 19. 6. 1967 v Malostranské besedě (pro rodiny a známé) a oficiálně pro veřejnost (4. 10. 1967) – šlo o hru Akt.
- V lednu 1972 se DJC nastěhovalo a působilo v pražské Redutě.
- Od října 1974 DJC vystupovalo bez kulis, kostýmů a rekvizit na alternativních scénách – strahovská Sedmička, kolej 5. května, Klub chemiků, Divadlo v Řeznické.
- Od března 1975 divadlo působilo v Branické ulici č. 41 na Praze 4, kam se přestěhovalo po krátkém Intermezzu v kulturním domě Novodvorská.
- Od roku 1983 působilo Divadlo Járy Cimrmana v Divadle Solidarita (dnes Strašnické divadlo).
- Od roku 1992 Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, příspěvková organizace sídlí Štítného 520/5, 130 00, Praha 3 – Žižkov (dříve Žižkovské divadlo T. G. Masaryka).
Hry
- Akt, 1967
- Vyšetřování ztráty třídní knihy, 1967
- Domácí zabijačka, 1968 (vypuštěna z repertoáru po odchodu autora z divadla)
- Hospoda Na mýtince, 1969
- Vražda v salonním coupé, 1970
- Němý Bobeš, 1971
- Cimrman v říši hudby, 1973
- Dlouhý, Široký a Krátkozraký, 1974
- Posel z Liptákova, 1977
- Lijavec, 1982
- Dobytí severního pólu, 1985
- Blaník, 1990
- Záskok, 1994
- Švestka, 1997
- Afrika, 2002
- České nebe, 2008
Herecký soubor
- Jiří Šebánek 1966–1969
- Miloň Čepelka 1966–dodnes
- Ladislav Smoljak 1966–2010
- Zdeněk Svěrák 1966–dodnes
- Karel Velebný 1966–1969 (pseudonym dr. Evžen Hedvábný)
- Jan Trtílek 1966–1968
- Oldřich Unger 1966–1978
- Josef Podaný 1967–1969
- Jiří Stivín 1967–1969
- Ivan Štědrý 1967–1969
- Vít Mach 1967–1969
- Pavel Vondruška 1969–2010
- Jaroslav Vozáb 1969–1988
- Jan Klusák 1969–1976
- Petr Brukner 1969–dodnes
- Jaroslav Weigel 1970–2019
- František Petiška 1970–1979 – uměleckým příjmením Vinant a bratr Eduarda Petišky[2]
- Václav Kotek 1973–2019
- Jan Kašpar 1975–2013
- Jiří Menzel 1977–1979
- Jaroslav Uhlíř 1977
- Josef Koudelka 1978–1980
- Jan Hraběta 1979–dodnes
- Bořivoj Penc 1983–2018
- Genadij Rumlena 1983–dodnes
- Marek Šimon 1992–dodnes
- Petr Reidinger 1992–dodnes
- Michal Weigel 1979–dodnes
- Robert Bárta 1978–dodnes
- Milan Svoboda 2010–dodnes
- Andrej Krob do 1975; 2013–dodnes
Někteří herci jako Petr Brukner, Jan Kašpar nebo Genadij Rumlena působili v divadle dřív jako kulisáci. Od roku 2011 zde jako hosté účinkují Vojtěch Kotek, Josef Čepelka (oba Vražda v salónním coupé; akce „Synové pomáhají otcům“) a Miroslav Táborský (Dlouhý, Široký a Krátkozraký).
Reference
- ↑ 40 let DIVADLA JÁRY CIMRMANA [online]. Divadelní společnost, 2016 [cit. 2016-02-24]. Dostupné online.
- ↑ PALÁN, Aleš; ČEPELKA, Miloň. Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2016. 264 s. ISBN 978-80-7429-683-3. Kapitola Z rýžového nákypu mlhy aneb Tři roky na druhém stupni, s. 97.
Související články
Externí odkazy
- www.zdjc.cz – oficiální stránky divadla
- www.cimrman.at – oficiální stránky souboru
- Divadlo Járy Cimrmana v České divadelní encyklopedii (vydáno 2000, autor Vladimír Just)
- Žižkovské divadlo Járy Cimrmana v databázi TACE (týká se budovy)
- http://www.divadlo-jary-cimrmana-fanklub.estranky.cz – fanklub divadla