Chotěbuz: Porovnání verzí
m Robot: standardizace infoboxu |
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
}}</ref><ref>Dějiny [[Ostrava|Ostravy]] [[1967]], K výročí 700 let založení města, Profil [[1967]]</ref> |
}}</ref><ref>Dějiny [[Ostrava|Ostravy]] [[1967]], K výročí 700 let založení města, Profil [[1967]]</ref> |
||
V roce [[1447]] se stala součásti [[Fryštátské panství|fryštátského panství]]. V 16. století pak součásti [[Těšínské knížectví|těšínského knížecího]] dvora. Od roku 1592 pak byla v držení řady šlechticů, viz. článek [[Chotěbuz (zámek)#Po roce 1227|Zámek Chotěbuz]]. |
V roce [[1447]] se stala součásti [[Fryštátské panství|fryštátského panství]]. V 16. století pak součásti [[Těšínské knížectví|těšínského knížecího]] dvora. Od roku 1592 pak byla v držení řady šlechticů, viz. článek [[Chotěbuz (zámek)#Po roce 1227|Zámek Chotěbuz]]. Po sekularizaci řádu v roce 1559 a předání obce knížetem Václavem Adamem svému kancléři Wacłavu Rudzkiemu byl postaven kamenný zámek a kruhová věž, které existují dodnes. V roce 1782 proběhla pozdně barokní přestavba panství a v roce 1840 byl přeměněn na lovecký zámeček . V roce 1872 byla v budovách otevřena Slezská národní zemědělská škola, která fungovala až do roku 1923. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Chotěbuz 592 obyvatel, z nichž 563 (95,1%) bylo polsky, 25 (4,2) německy a 4 (0,7%) česky mluvicích, 262 (44,3%) byli katolíci, 327 (55,2%) byli evangelici a 3 (0,5%) bylo [[1. leden|jin]]<nowiki/>ého vyznání<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Patryn |
|||
| jméno = Ludwig |
|||
| titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien |
|||
| url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/11734?id=11734 |
|||
| vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses |
|||
}}</ref>. |
|||
V roce [[1975]] byla obec Chotěbuz připojena k [[Český Těšín|Českému Těšínu]], od nějž se opět oddělila dne [[1. leden|1. ledna]] [[1998]].<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 190.</ref><ref>[http://notes.czso.cz/csu/rso.nsf/i/uir_zmeny12a/$File/uir_zmeny12a.zip Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ]</ref> |
|||
V roce [[1991]] byl v naší obci postaven a slavnostně otevřen jeden z největších mostů v [[Evropa|Evropě]], který spojuje [[Česko|Českou republiku]] s [[Polsko|Polskou republikou]]. Zároveň patří mezi největší [[hraniční přechod]]y v [[Česko|České republice]]. |
V roce [[1991]] byl v naší obci postaven a slavnostně otevřen jeden z největších mostů v [[Evropa|Evropě]], který spojuje [[Česko|Českou republiku]] s [[Polsko|Polskou republikou]]. Zároveň patří mezi největší [[hraniční přechod]]y v [[Česko|České republice]]. |
||
Verze z 5. 5. 2020, 13:06
| Chotěbuz | |
|---|---|
 Hlásná věž | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Český Těšín |
| Obec s rozšířenou působností | Český Těšín (správní obvod) |
| Okres | Karviná |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′7″ s. š., 18°34′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 395 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,61 km² |
| Nadmořská výška | 330 m n. m. |
| PSČ | 735 61 |
| Počet domů | 422 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chotěbuzská /250 73561 Chotěbuz chotebuz@volny.cz |
| Starosta | Ing. David Harok |
| Oficiální web: www | |
  Chotěbuz | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555291 |
| Kód části obce | 52957 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chotěbuz (polsky Kocobędz, německy Kotzobendz) je obec v okrese Karviná na historickém území Těšínského Slezska. Název obce pochází ze staropolského mužského jména Chociebąd, což lze přeložit jako: Chocie-, tedy „chtít“, a bąd, tedy „být, existovat, žít“. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o Chotěbuzi byla v listině listině ze dne 26. května 1229[3] papeže Řehoře IX., kterou potvrdil a vyjmenoval výčet desátků z vesnic pro týnecké opatství, a které již dříve listinou z 7. prosince 1227[4] daroval týneckému opatovi Lutfrydovi[pozn. 1][5] vratislavský biskup Vavřinec Doliveta.[pozn. 2][6][7]
V roce 1447 se stala součásti fryštátského panství. V 16. století pak součásti těšínského knížecího dvora. Od roku 1592 pak byla v držení řady šlechticů, viz. článek Zámek Chotěbuz. Po sekularizaci řádu v roce 1559 a předání obce knížetem Václavem Adamem svému kancléři Wacłavu Rudzkiemu byl postaven kamenný zámek a kruhová věž, které existují dodnes. V roce 1782 proběhla pozdně barokní přestavba panství a v roce 1840 byl přeměněn na lovecký zámeček . V roce 1872 byla v budovách otevřena Slezská národní zemědělská škola, která fungovala až do roku 1923. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Chotěbuz 592 obyvatel, z nichž 563 (95,1%) bylo polsky, 25 (4,2) německy a 4 (0,7%) česky mluvicích, 262 (44,3%) byli katolíci, 327 (55,2%) byli evangelici a 3 (0,5%) bylo jiného vyznání[8].
V roce 1975 byla obec Chotěbuz připojena k Českému Těšínu, od nějž se opět oddělila dne 1. ledna 1998.[9][10]
V roce 1991 byl v naší obci postaven a slavnostně otevřen jeden z největších mostů v Evropě, který spojuje Českou republiku s Polskou republikou. Zároveň patří mezi největší hraniční přechody v České republice.
Rekonstrukce elektrifikace obce proběhla do roku 1967 mimo části Podobora. Plynofikace začala v roce 1987. Obec má dokončenou vodovodní síť v roce 1997. Nová telefonní ústředna byla vybudována v roce 1998 a mohlo tak proběhnout celoplošné napojení obce.
Současnost
Sídelní strukturu tvoří tři katastrální území: Chotěbuz, Zpupná Lhota a Podobora. Část katastru obce se nachází na důlním poli Dolu ČSM.
V obci žije přibližně 1 400[1] obyvatel. Část z nich tvoří polská menšina. Nachází se zde archeopark[11], soustava bunkrů postavených za první republiky v roce 1937-1938[12], Rybí dům[13], jezdecký klub - JK Chotěbuz o.s.[14], kulturní dům, zámek a hláska, mateřská školka a základní škola.
Pamětihodnosti
- Zámek Chotěbuz
- Hláska u zámku Chotěbuz
- Epitaf Trachů z Březí
- Památník obětem druhé světové války[15]
- Kaple Nejsvětější Panny Marie Pomocnice křesťanů z roku 1936 s přilehlým římskokatolickým hřbitovem s křížem z roku 1925 a výše zmíněným památníkem obětem nacismu
- Evangelická kaple s přilehlým evangelickým hřbitovem
Odkazy
Poznámky
- ↑ psán také jako: Luitfrid, Luitfried z významného polského rodu Gryfů
- ↑ V roce 1229 byla zmíněna Ostrava (Vendická Ostrava) v listině biskupa Bruna z Schauenburku, jednalo se patrně o pozdější Polskou Ostravu a Moravskou Ostrava. V oněch dobách bylo zvykem stavět hradiště na obou březích řeky. Vendická je podle slovanů. Název Polská Ostrava byl používám v proběhu několika století, po roce 1919 byla přejmenována na Slezskou Ostravu.
Reference
- ↑ a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ KĘTRZYŃSKI, Wojciech (ed.): Kodeks dyplomatyczny klasztoru tynieckiego. Tom. I., Lwow 1875, č. XI b, s. 24: „… illibata permaneant decimas villarum de Orlowa, Dubrowa, Koczobontz, Cierlitzko, maiori Gorzice, Uchylsko, Ostrawa, Wierbica, Zablocie, Zukov, Lachanty et Golkowice, decimas de sortibus in Kozle pertinentibus ad castellaturam de Racziborz circa Rybnik, quas venerabilis frater noster Laurentius Vratislaviensis episcopus de assensu capituli sui monasterio vestro pia liberalite concessit, prout in litteris inde cofectis plenius continetur.“; Také Němec Emerich, Listinář Těšínska (Codex diplomaticus Ducatus Tessinensis), Sbírka listinného materiálu k dějinám Těšínského Pobeskydí, 1155-1399, č. 6, s. 11.
- ↑ APPELT, Heinrich (ed.): Schlesisches Urkundenbuch, č. 280, s. 206: „Eapropter, dilecti in domino filii, vestris iustis postulationibus grato concurrentes assensu villam, que dicitur Orlowa, cum omnibus iuribus et pertinentiis, sicut eam iuste et pacifice possidetis, vobis et per vos monasterio vestro auctoritate apostolica confirmamus et presentis scripti patrocinio communimus.“; BAKALA, Jaroslav: Z nejstarších dějin Orlové s. 12,; ADAMUS, Alois: Z dějin Orlové, s. 16
- ↑ Tiskovina Práce, Ročník 6, Číslo 7. [s.l.]: Julius Kittl v Moravské Ostravě, 1896 (16. února). Dostupné online. S. Strana 7/8.
- ↑ HISTORIE: Nejstarší dějiny Ostravy, která letos slaví 750 let - Neviditelný pes. Lidovky.cz [online]. 2017-02-02 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny Ostravy 1967, K výročí 700 let založení města, Profil 1967
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 190.
- ↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ
- ↑ Archeopark Chotěbuz - Podobora - Oficiální stránky. Archeopark Chotěbuz - Podobora [online]. Dostupné online.
- ↑ Muzeum Československého lehkého opevnění Chotěbuz. www.kvhchotebuz.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Rybí dům s.r.o.. www.rybidum.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Stáj u Luka. meridianteam.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Památník obětem druhé světové války na stránkách ministerstva obrany
Literatura
- Makowski Mariusz: Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku – Szlacheckie siedziby na Śląsku Cieszyńskim. Český Těšín; Cieszyn, Regio; Muzeum Śląska Cieszyńskiego, 2005. 350 s. ISBN 80-239-6051-2.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chotěbuz na Wikimedia Commons - Chotěbuz v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Web obce
