Neomarxismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Herbert Marcuse

Neomarxismus je označení pro sociologickofilosofické koncepce 20. století, které navazují na učení Karla Marxe. Intelektuálové, kteří se věnovali problému odcizení člověka v moderní době, se ve své kritice sociálních mechanismů inspirovali především ranými Marxovými spisy. Samotný termín neomarxismus má více významů, nejčastěji je užíván jako synonymum pro kulturní marxismus a učení Frankfurtské školy, či pojem zastřešující různé na marxismus navazující směry.

Neomarxismus ve zvýšené míře navazuje na podněty zanechané v raném Marxově díle. Rezervovaně se staví k redukcionistickým a naturalistickým prvkům pozdního Marxe, kde je podle jejich názoru zanedbán zvláště antropologický problém, popřípadě není dostatečně zvládnut problém dialektiky dějin. (Pod negativním vlivem Engelsovy interpretace.) Neomarxisté se dožadují modernizace marxismu začleněním paradigmat Freudových, Heideggerových, Husserlových, popř. Kierkegaardových, kde je antropologická problematika rozvinuta.

Významní představitelé směru[editovat | editovat zdroj]

Pojem neomarxismus oživila v českém mediálním diskursu radikální skupina White Media.[zdroj?] V současnosti bývá pojem „neomarxismus“ užíván též jako nálepka pro řadu odlišných liberálních, levicových, novolevicových a ekologických postojů, aniž je jakkoli zřejmá jejich vazba na Marxovu teorii. Záměrem tohoto nálepkování může někdy být snaha diskvalifikovat tyto postoje jako údajná kryptokomunistická rezidua.[1] Těžko obhajitelnou je obzvláště snaha považovat multikulturalismus za součást neomarxistické agendy;[2] multikulturalistické ideje se totiž od počátku v 60. letech rozvíjejí ve zřetelné opozici k hegelovskému a marxistickému myšlení.[3]

Ukazuje se, že pojem „neomarxismu“ v současnosti využívají zejména polemikové zprava,[4] ale k takto používanému pojmu neomarxismu se prakticky nikdo z jeho údajných zastánců nehlásí. Například podle ultrakonzervativního slovenského katolického autora Michalky klasický marxismus pracuje zejména s pojmy jako vlastnictví výrobních prostředků, kapitál a útlak dělnické třídy, oproti tomu si prý neomarxismus více všímá oblasti kultury a psychologie.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. např. http://pravyprostor.cz/politicka-korektnost-dusi-svobodu/
  2. např. http://www.distance.cz/rocnik-2014/4-cislo-2/neodolatelny-neomarxismus
  3. DESCOMBES, Vincent. Stejné a jiné : Čtyřicetpět let francouzské filosofie (1933-1978). Přel. M. Petříček jr. 1. vyd. Praha : ISE, 1995. ISBN 80-85241-74-9. (Zvl. s. 59-72.)
  4. např. http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/12274-pravicovy-filozof-soucasny-zapad-siri-nevidanou-zkazenost-a-zvracenost-neni-vetsi-zlo-a-obludnost-eu-je-totalitni-a-rusko-neni-nelidske.aspx
  5. Branislav Michalka: Neomarxismus v teorii a praxi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]