Ekologická ekonomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ekologická ekonomie je specifický směr v rámci heterodoxní ekonomie, který se zabývá environmentálními souvislostmi ekonomické činnosti (produkce a spotřeby). Často se přitom svými předpoklady ohledně pojetí ekonomiky jako celku, ale i chování jednotlivých aktérů v ní, vymezuje vůči středoproudé environmentální ekonomii, vycházející z neoklasické ekonomie.

Jedná se o ideologicky a metodologicky značně různorodý obor.[1] Ekonomiku bere jako součást ekosystému Země, s nímž je propojena energetickými a materiálovými toky. Ekonomika podle ekologické ekonomie funguje v kontextu vlastnických práv a dalších sociálních institucí (v tomto ohledu má ekologická ekonomie blízko k určitým proudům institucionální ekonomie), které využívání ekosystémů lidmi regulují. Mezi důležitá témata patří i etické aspekty jako meze tvorby bohatství, epistemologie hodnoty či psychologické a sociální dopady ostentativního konzumu.

Ekologická ekonomie definuje své cíle jako hledání cesty k ustálenému (rovnovážnému) stavu ekonomiky a spravedlivé distribuci zdrojů, a to nejen z hlediska současné, ale i budoucích generací. Optimální alokace zdrojů, kterou se zabývá neoklasická ekonomie, je podřízena cílům optimálního měřítka a spravedlivé distribuce.[2] Část ekologické ekonomie je silně kritická ke konceptu ekonomického růstu, který označuje za jednu z hnacích sil současného extrémního tlaku na zemské ekosystémy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ekologická ekonomie se formálně ustavila jako vědní disciplína ke konci 80. let 20. století, v neinstitucionalizované podobě však existuje mnohem déle. Obvykle se její kořeny datují do 18. století k autorům jako John Stuart Mill, Thomas Malthus (zabývajícími se především mezemi růstu ekonomiky) či Adam Smith (zabývající se sociálními otázkami spojenými s ekonomickou produkcí a spotřebou). V podobném duchu se mezi myšlenkové zakladatele ekologické ekonomie řadí John Ruskin nebo William Stanley Jevons.

V 19. století se objevuje kritika středoproudé ekonomie z řad biologů, fyziků, chemiků a ekologů, kteří namítají, že ekonomika by měla být analyzována nejen z hlediska trhu (nabídky a poptávky), ale také z hlediska materiálních a energetických toků.[3] Mezi hlavní tehdejší autory píšící na toto téma patří Sergej Podolinskij a později i laureát Nobelovy ceny za chemii Frederick Soddy.

Ve 20. století představoval jednoho z hlavních inspirátorů ekologické ekonomie americko-rumunský matematik a ekonom Nicholas Georgescu-Roegen, který aplikoval druhý termodynamický zákon na ekonomické myšlení. Podle něj lidská činnost, především pokud užívá neobnovitelné energetické a minerální zdroje, směřuje k čím dál větší entropii (míře neuspořádanosti). Georgescu-Roegen bývá uváděn i jako hlavní inspirátor současného hnutí nerůstu, snaze o sociálně spravedlivé snížení materiálového a energetického průtoku ekonomikou.

Důrazem na sociální aspekt ekonomické činnosti se vyznačuje další z myšlenkových otců ekologické ekonomie Joseph C. Kumarappa. Tento indický ekonom a spolupracovník Gándhího byl radikálním kritikem industriální společnosti, která podle něj vede k závislosti, nesvobodě a nezaměstnanosti. Kumarappa prosazoval namísto toho ekonomickou lokalizaci a kooperativní výrobu.

Významní světoví představitelé a představitelky[editovat | editovat zdroj]

Významní představitelé a představitelky oboru v ČR[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JOHANISOVÁ, Naďa. Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. 1.. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Dostupné online. ISBN 9788021071162. 
  2. FARLEY, Joshua; DALY, Herman E. Ecological Economics: Principles and Applications. 1.. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2004. ISBN 978-1559633123. 
  3. MARTÍNEZ-ALIER, Joan; SCHLUPMANN, Klaus. Ecological Economics: Energy, Environment and Society. Oxford, UK: B. Blackwell, 1990. ISBN 0631171460.. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JOHANISOVÁ, Naďa. Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. 1.. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Dostupné online. ISBN 9788021071162. 
  • (anglicky) Cato, Molly Scott. Environment and economy. London: Routledge, 2011, xx, 263 s. ISBN 9780415477406.
  • (anglicky) Daly, Herman E a Joshua C Farley. Ecological economics: principles and applications. 2nd ed. Washington: Island Press, c2011, xxvii, 509 s. ISBN 9781597266819.
  • (anglicky) MARTÍNEZ-ALIER, Joan; SCHLUPMANN, Klaus. Ecological Economics: Energy, Environment and Society. Oxford, Velká Británie: B. Blackwell, 1990. 287 s. ISBN 0631171460.. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]