Feministická ekonomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Feministická ekonomie je jeden ze směrů ekonomického myšlení, který se zaměřuje na genderové uvědomění. Její představitelky a představitelé vychází z nejrůznějších škol a feministických hnutí. Mezi výzkumníky feministické ekonomie patří akademici, aktivisté, teoretici politiky i odborníci z praxe.[1] Hlavními tématy jsou diskriminace žen nejen v povolání, neplacené práce, postavení žen na trhu práce, mzdové rozdíly mezi ženami a muži, nedělená péče o děti, politika volného času či ekonomie domácnosti.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o feministické ekonomii se objevují již v 60. letech 20. století,[3] kdy ekonomové a političtí vědci začali tvrdit, že tradiční práce žen (např. výchova dětí, péče o domácnost a starší nemocné lidi) a povolání jsou podceňovány s ohledem na práci mužů.[4] Ze začátku je feministické ekonomické myšlení zaměřováno hlavně na kritiku stávajících teorií, jejich metodologie a politických důsledků. Kritika se pak postupně přesunuje i do makroekonomie, mezinárodní ekonomie a koncepcí rozvoje.

V začátcích rozvoje feministické ekonomie bývá zmiňována americká spisovatelka Charlotte Perkins Gilmannová, která ve své studii z roku 1898 píše o ekonomické nezávislosti žen. Gilmannová se snažila o proměnu kulturní identity žen, o změny ve výchově, rodině a manželství, přičemž inspiraci hledala u Charlese Darwina, Thorstein Bunde Veblena a Karla Marxe. V hnutí za zrovnoprávnění žen sehrála velkou roli také anglická filosofka Harriet Taylor Millová. Další ženy, které přispěly ke vzniku feministické ekonomie byly Harriet Martineauová, Millicent Fawcett, Martha Beatrice Webbová a Edith Abottová. Jedna ze zakladatelek feministické ekonomie – Gillian Hewitson ve svém díle z roku 1999 (Feministická ekonomie: vyslýchání mužnosti racionálního ekonomického muže) nastoluje řadu teoretických a metodologických otázek, charakterizuje feministickou empirickou ekonomii, feministický metodologický kriticismus nebo feministickou a nefeministickou analýzu žen.[5]

Betsy Warriorová, americká feministka a aktivistka za lidská práva, napsala v roce 1969 ekonomickou analýzu s názvem Domácí práce: Otroctví nebo práce lásky a zdroj volného času,[6] kde zmiňuje, že produkce a reprodukce domácí práce žen tvoří základ ekonomické transakce a přežití, přestože je neplacená a není zahrnuta do HDP.[7] Warriorová říka: „Ekonomika, jak je dnes představená, postrádá ve skutečnosti jakýkoli základ, protože opomíná samotný základ ekonomického života. Tento základ je postaven na ženské práci – první je její reprodukční práce, která produkuje každého nového dělníka. Práce žen vyžaduje ekologicky nezbytné čištění a vaření, aby byly suroviny spotřební. Toto představuje pokračující průmysl žen, který umožňuje pracovníkům zastávat pracovní pozici. Bez této základní práce by neexistovala žádná ekonomická činnost.“[8] Dále také poznamenává, že nepřiznaný příjem z nezákonných činností, jako jsou drogy, zbraně, obchod s bílým masem a různé jiné nezveřejňované činnosti, poskytuje mužům bohatý tok příjmů, což znehodnocuje údaje o HDP.[9] V undergroundových ekonomikách jako je obchodování s lidmi, prostituce a domácí otroctví, kde početně převládají ženy, se jen malý zlomek příjmů kuplíře dostává k ženám a dětem, které pro něj pracují. Částka, která je na ně utracená, je obvykle pouze na jejich základní životní potřeby.[10] Betsy Warriorová věří, že pouze komplexní, ekonomická analýza založená na faktech poskytne spolehlivé základy pro budoucí plánování environmentálních a populačních potřeb.[11]

V roce 1970 dánská ekonomka Ester Boserupová zveřejnila důležité dílo – Ženská role v ekonomickém rozvoji, kde poskytla první systematické zkoumání genderových dopadů transformace zemědělství, industrializace a dalších strukturálních změn.[12] Tato kniha vysvětlila negativní výsledky, které tyto změny měly pro ženy. Její práce položila základ širokému tvrzení, že „ženy a muži čelí různými způsoby bouři makroekonomických šoků, neoliberálních politik a sil globalizace“.[13]

Nová feministická ekonomie[editovat | editovat zdroj]

Novozélandská feministka Marilyn Waringová zveřejnila v roce 1988 knihu If Women Counted: A New Feminist Economics, které je průkopnickou kritikou systémů národních účtů, mezinárodních standard měření ekonomického růstu a způsob, jakým je ženská neplacená práce vyloučena z toho, co se v ekonomice považuje za produktivní.[14]

S podporou Výboru pro postavení žen v ekonomickém povolání (CSWEP), založeného roku 1972, se v 70. a 80. letech objevila kritika tradiční ekonomiky. Další vznik organizací jako Rozvojové alternativy s ženami pro novou éru (DAWN) a Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii (IAFFE) v roce 1992 spolu s časopisem Feministická ekonomie podpořily rychlý růst feministické ekonomie.[15][16]

Původním důrazem feministických ekonomek bylo kritizovat zavedenou teorii, metodologii a politické přístupy. Kritika začala v makroekonomii trhu domácností a trhu práce a rozšířila se do všech oblastí tradiční ekonomické analýzy.[17] Feminističtí ekonomové prosazovali a vytvářeli genderově vědomou teorii a analýzu, rozšířili zaměření na ekonomii a hledali rozmanitost metodologie a výzkumných metod.[18] Zatímco současná feministická ekonomie se snaží především poukázat na již existující sociální konstrukce ekonomie. Na to, do jaké míry jsou či nejsou objektivní a jak jsou její modely a metody zaujaté především na témata spojená s mužstvím a upřednostňováním mužských zájmů. Zástupci feministické ekonomie se snaží prosadit důkladnější zkoumání ekonomie včetně tzv. „ženských témat“, např. rodinné ekonomie. Tato témata obvykle komentuje s kritikou vůči tzv. „mužské“ ekonomické vědě, či hospodářsko-politické praxi.[19]

V dnešní době feministická ekonomie zasahuje již do řady oblastí, včetně metodologie, filozofie ekonomické vědy či výzkumu.[20]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Feministická ekonomie je ve světě stále více uznávána a dostává se jí větší pozornosti, proto vznikají také organizace, jejichž hlavním tématem je zkoumání principů a prosazování tezí tohoto proudu ekonomického smýšlení.

Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii[editovat | editovat zdroj]

Anglicky International Association for Feminist Economics (IAFFE) je nezisková organizace zabývající se rozšiřováním povědomí o principech feministické ekonomie. Byla založena roku 1992 jako výsledek skupinových diskuzí na Americké ekonomické asociační konferenci, která se konala ve Washingtonu DC v roce 1990, tam se sešly přední světové ekonomky, aby diskutovaly o problémech současné ekonomie. Tato asociace má přibližně 600 členů v 64 zemích, jsou jimi nejen ekonomové, ale také studenti, aktivisté či politici.[21] V současné době jde tedy o otevřenou komunitu sdružující zastánce genderově uvědomělého pohledu na ekonomické dění.[22]

Časopis Feministická ekonomie[editovat | editovat zdroj]

Anglicky Feminist Economics je akademický časopis vydávaný britskou vydavatelskou firmou Routledge a Mezinárodní asociací pro feministickou ekonomii. Je zaměřen na otevřenou debatu o feministicky ekonomických perspektivách, zabývá se ale také mužským pohledem na věc.[23]

Časopis Ms.[editovat | editovat zdroj]

Anglicky Ms. journal je feministicky smýšlející magazín. Nejprve vycházel jako příloha v časopise New York, kde se ukázal jako velmi kontroverzní vhled do opravdového života ženy, který se netočí jen kolem manžela a výchovy dětí. První samostatné vydání tohoto časopisu bylo publikováno na jaře 1972. Nyní je většina článků tohoto časopisu zveřejňována prostřednictvím online magazínu msmagazine.com.[24]

Hlavní představitelky[editovat | editovat zdroj]

Feministická ekonomie se nejrychleji rozvíjí v USA, proto také většina předních feministických ekonomek i organizací pochází právě ze Spojených států. Organizace však mají i mezinárodní charakter a jsou inspirací pro ženy po celém světě.

Bina Agarwalová[editovat | editovat zdroj]

Bina Agarwalová (*1951) je jednou z prvních neamerických feministických ekonomek, je původem z Indie a v současné době pracuje jako profesorka ekonomie a studia životního prostředí na Institutu globálního rozvoje na manchesterské univerzitě. Ve svých knihách se zabývá především dopadem ženské přítomnosti na ochranu životního prostředí.[25]

Barbara Bergmannová[editovat | editovat zdroj]

Bergmannová (1927–2015) byla významnou americkou feministickou ekonomkou, jejíž knihy se staly jedním ze základních kamenů feministické ekonomie. Byla také spoluzakladatelkou a presidentkou Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii. Za nejznatelnější důkaz o druhořadém ekonomickém postavení žen považovala Bergmannová diskriminaci uvnitř povolání. Její práce se zaobíraly především tématy, jakými jsou trh práce, péče o děti, genderová vyváženost, sociální zabezpečení a chudoba.[26]

Heidi Hartmannová[editovat | editovat zdroj]

Heidy Hartmannová (*1945) je americkou ekonomkou a zakladatelkou organizace Institute for Women's Policy Research, což je organizace založená v roce 1987, podporující feministickou politiku. Zabývá se také genderovými otázkami a svoje výzkumy publikuje především ve vědeckém časopise Journal of Women.[27]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VICKERSOVÁ, Jeanne. Women and the World Economic Crisis. [s.l.]: Zed Books LTD 160 s. ISBN 0862329744. (anglicky) 
  2. FERBEROVÁ, Marianne A. Women & Work Paid & Unpaid. [s.l.]: Taylor & Francis Inc 424 s. Dostupné online. ISBN 0824086902. (anglicky) 
  3. SIRŮČEK, Pavel. Feministická ekonomie. Acta Oeconomica Pragensia [online]. [cit. 2019-11-26]. S. 3-18. Dostupné online. (česky) 
  4. SIRŮČEK, Pavel. Feministická ekonomie. Acta Oeconomica Pragensia [online]. [cit. 2019-11-26]. S. 3-18. Dostupné online. (česky) 
  5. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Cambridge Women's Heritage Project [online]. Cambridge: 2013 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CROW, Barbara A. Radical Feminism: A Documentary Reader. [s.l.]: NYU Press, 2000. 573 s. ISBN 0814715559. S. 530. (anglicky) 
  8. HART, Barbara J. “A Modest Herstory” of Betsy Warrior [online]. 2013 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. LEGHORN, Lisa. Houseworker's Handbook. [s.l.]: Woman's Cente, 1975. 109 s. (anglicky) 
  10. LOWREY, Annie. In-Depth Report Details Economics of Sex Trade. The New York Times [online]. The New York Times [cit. 2019-11-26]. Roč. 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  11. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BOSERUP, Ester. Woman's role in economic development. [s.l.]: Earthscan 283 s. ISBN 978-1-84407-392-4. (anglicky) 
  13. BENERIA, Lourdes; MAY, Ann Mari; STRASSMANN, Diana L. Feminist economics. [s.l.]: Edward Elgar, 2011. ISBN 9781843765684. (anglicky) 
  14. BJØRNHOLT, Margunn; MCKAY, Ailsa. Counting on Marilyn Waring : new advances in feminist economics. [s.l.]: Demeter Press, 2014. ISBN 9781927335277. S. IX - X. (anglicky) 
  15. BENERIA, Lourdes; MAY, Ann Mari; STRASSMANN, Diana L. Feminist economics. [s.l.]: Edward Elgar, 2011. ISBN 9781843765684. (anglicky) 
  16. FERBER, Marianne A.; NELSON, Julie A. Feminist economics today : beyond economic man. [s.l.]: University of Chicago Press, 1993. ISBN 978-0-226-24206-4. S. 1-32. (anglicky) 
  17. PETERSON, Janice; LEWIS, Margaret. The Elgar companion to feminist economics. [s.l.]: Edward Elgar, 2000. ISBN 9781858984537. (anglicky) 
  18. BJØRNHOLT, Margunn; MCKAY, Ailsa. Counting on Marilyn Waring : new advances in feminist economics. [s.l.]: Demeter Press, 2014. ISBN 9781927335277. S. 21 - 36. (anglicky) 
  19. FERBEROVÁ, Marianne A. Women & Work Paid & Unpaid. [s.l.]: Taylor & Francis Inc 424 s. Dostupné online. ISBN 0824086902. (anglicky) 
  20. FERBEROVÁ, Marianne A. Women & Work Paid & Unpaid. [s.l.]: Taylor & Francis Inc 424 s. Dostupné online. ISBN 0824086902. (anglicky) 
  21. History. www.iaffe.org [online]. International Association for Feminist Economics [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Mission Statement. www.iaffe.org [online]. International Association for Feminist Economics [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Feminist Economics. Feminist Economics [online]. International Association for Feminist Economics [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. About Ms.. Ms. [online]. Feminist Majority Foundation [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. AGARWAL, Bina. Profile. www.binaagarwal.com [online]. Bina Agarwal [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. BAUER, Patricia. Barbara Bergmann. www.britannica.com [online]. Encyclopædia Britannica, Inc. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Heidi Hartmann, Ph.d. iwpr.org [online]. Institute for Women's Policy Research [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]