Kameralismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kameralismus je znám jako německá varianta merkantilismu,[1] dominantní hospodářské politiky v době absolutismu. Primárním cílem kameralismu byla obnova zemí zničené třicetiletou válkou. Prostřednictvím státních zásahů bylo ovlivňováno hospodaření státu tak, aby se zvýšila prosperita a konkurenceschopnost zaostávající ekonomiky v německy mluvicích zemích.[2][3]

Zásady[editovat | editovat zdroj]

Kameralismus dával přednost podpoře zemědělství a růstu populace před podporou obchodu. Kameralisté se stavěli proti vývozu surovin a růstu domácí spotřeby. V dovozu byli proti importovanému luxusnímu zboží a zboží, které by mohlo konkurovat domácím výrobcům. Stavěli se pro zákaz exportu drahých kovů.[4]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významnými kameralisty té doby byli Veit Ludwig von Seckendorff (Sasko), později také rakouský Johann Heinrich Gottlob von Justi a Joseph von Sonnenfels. První katedra pro kameralistiku (účetnictví) byla založena v roce 1723 na Fridrichově univerzitě v Halle (Sasko). V roce 1762 rakouský dvorní rada Johann Mathias Puechberg poprvé písemně představil kamerální účetnictví.[2][3] Na pražské univerzitě působil od roku 1766 jako profesor „kamerálních věd“ Josef Ignác Buček.

Habsburská monarchie[editovat | editovat zdroj]

Oproti Nizozemsku, Anglii či Francii zaostávalo hospodářství Habsburské monarchie nejméně o půl století.[5] Ideový monopol a s ním související odliv obyvatelstva brzdil rozvoj státu.[6] První katedra pro „kamerální vědu“ byla založena při vídeňské univerzitě v roce 1752 Johannem Heinrichem Gottlobem von Justi na přání Marie Terezie,[2] druhou katedru na téže univerzitě založil Joseph von Sonnenfels v roce 1763.[3] Kameralisté varovali před horlivostí jezuitů – výsledkem jejich rekatolizačního úsilí byla chudoba a vylidněná, zpustošená krajina venkova.[6]

Okolní německé země[editovat | editovat zdroj]

K prosperitě okolních, německy mluvicích, zemí nemálo přispěli exulanti z Čech a Moravy, kteří v Sasku obnovovali válkou zničená města, zakládali cechy, textilní manufaktury a továrny, stavěli si nové obce a podíleli se např. i na výstavbě a provozu (zal. 1753) železárny (německy Eisenhüttenwerk Malapane) v Pruském Slezsku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kapitola 3 Merkantilismus. is.muni.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  2. a b c HRUŠKOVÁ, Lucie. Kameralismus [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  3. a b c 3.4 Kamerální vědy. is.muni.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  4. Dějiny ekonomického myšlení. is.muni.cz [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné online. 
  5. Toulky českou minulostí. web.archive.org [online]. 2018-11-24 [cit. 2022-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-24. 
  6. a b MELMUKOVÁ, Eva. Patent zvaný toleranční. Vyd. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999. 238 pages, 8 unnumbered pages of plates s. ISBN 80-204-0741-3. OCLC 42020288 S. 15–17. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]