André Gorz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
André Gorz
Αντρε Γκορτζ.jpg
Narození 9. února 1923
Vídeň
Úmrtí 22. září 2007 (ve věku 84 let)
Vosnon
Povolání ekonom, novinář, filosof, spisovatel a sociolog
Alma mater Švýcarský federální technologický institut v Lausanne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

André Gorz (9. únor 192322. září 2007) byl francouzský a rakouský sociální filozof českého původu. Gorz byl teoretikem hnutí Nové levice, proponentem politické ekologie, a spoluzakladatelem týdeníku Nouvel Observateur.

Narodil se ve Vídni pod jménem Gerhard Hirsch židovskému otci a katolické matce, kteří v roce 1918 emigrovali z Moravy. Otec pracoval jako obchodník se dřevem. Matka, jejíž otec byl český operní pěvec a dirigent, byla sekretářka.[1] Za druhé světové války Gorz chodil do švýcarské školy, po válce se stěhoval do Francie.

V padesátých letech začal pracovat jako novinář, pod pseudonymem Michel Bosquet a v roce 1964 spoluzakládá Nouvel Observateur.

Byl mu blízký existencialistický vztah k marxismu Jean-Paul Sartra, s nímž se seznámil už v roce 1946. Byl členem redakční rady Les Temps Modernes, vlivný časopis záložen Sartrem, až do Sartrovy smrti. Byl i přítelem Herberta Marcuse a Ivana Illicha.

Právě otázkám odcizení a osvobození se věnovaly jeho první knihy, které podepsal jako André Gorz. Zajímal se i o krizi práce[2].

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • La morale de l'histoire (Seuil, 1959)
  • Stratégie ouvrière et néocapitalisme (Seuil, 1964)
  • Le traître (Le Seuil, 1957 et Folio Essais, 2005. Dans cette édition se trouve l'Avant-propos de 1967)
  • Le socialisme difficile (Seuil, 1967)
  • Réforme et révolution (Seuil, 1969)
  • Critique du capitalisme quotidien (Galilée, 1973)
  • Critique de la division du travail (Seuil, 1973. Ouvrage collectif)
  • Écologie et politique (Galilée, 1975)
  • Écologie et liberté (Galilée, 1977)
  • Fondements pour une morale (Galilée, 1977)
  • Adieux au prolétariat (Galilée et Le Seuil, 1980)
  • Les Chemins du Paradis (Galilée, 1983)
  • Métamorphoses du travail (Galilée, 1988 et Folio Essais, 2004)
  • Capitalisme Socialisme Écologie (Galilée, 1991)
  • Misères du présent, richesse du possible (Galilée, 1997)
  • L’immatériel (Galilée, 2003)
  • Lettre à D. Histoire d'un amour (Galilée, 2006 ; rééd. Folio, 2008)
  • Ecologica (Galilée, 2008)
  • Le Fil rouge de l'écologie, Willy Gianinazzi (ed.), La Découverte, 2016)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Finn Bowring, Andre Gorz and the Sartrean Legacy: Arguments for a Person-Centered Social Theory, Palgrave Macmillan, 2000, str.1
  2. Willy Gianinazzi, André Gorz. Une vie, Paris, La Découverte, 2016.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]