Martinický palác
Martinický palác na Hradčanském náměstí | |
---|---|
![]() Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze | |
Základní informace | |
Sloh | Renesance, baroko |
Výstavba | 1541 |
Materiál | Zdivo |
Poloha | |
Adresa | Hradčanské náměstí 67/8 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011, ![]() |
Ulice | Hradčanské náměstí a Kanovnická |
Souřadnice | 50°5′24″ s. š., 14°23′44,5″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39634/1-932 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martinický palác stojí v Kanovnické ulici a hlavním průčelím budovy je obrácen na Hradčanské náměstí v Praze. Patří mezi nejkrásnější renesanční stavby Prahy druhé poloviny 16. století.
Historie
Budova, postavená po požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541, byla v majetku Ondřeje Teyfla z Kinsdorfu a Zeilberku. V roce 1583 byla prodána Jiřímu Bořitovi z Martinic na Smečně, který ji začal okamžitě přestavovat. Palác byl v majetku rodu Martiniců až do roku 1788, kdy rod vymřel.
V této době byla budova rozšířena o jedno patro, přistavěno severní křídlo s velkým sálem, doplněny malované trámové stropy a do hlavního průčelí vsazena deska z červeného mramoru s heraldickým znakem Martiniců – hvězda a leknínové stvoly s kořeny. Dostavba byla realizována v raně barokním stylu. Budova je bohatě vyzdobena venkovními sgrafity, kde jsou zobrazeny výjevy Josefa Egyptského, hrdinské činy Herkulovy apod. Bohatá malovaná výzdoba je i uvnitř budovy samé.
Ve 20. století byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce. Na základě dochovaných velice přesných nákresů a plánů bylo možno některé vnitřní místnosti obnovit do původního renesančního stavu. Především se podařilo do původního stavu rekonstruovat velký sál.
20. století
Koncem 20. století bylo zjištěno, že Jaroslav Bořita z Martinic postavil stavbu ve stejném hmotovém a prostorovém uspořádání jako je uspořádání Královského paláce na Hradě, avšak v polovičním měřítku. Údajně takto postavil sám sobě a svým potomkům symbol své někdejší moci a „zázračného“ zachránění svého života při defenestraci v roce 1618 na Pražském hradě, kdy byli spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka vyhozen z oken.
Od roku 1974 Martinický palác byl sídlem Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy, který řídil územní plánovaní a podobnou činnost. K tomuto účelu Martinický palác sloužil až do období restitucí, do roku 1994.
Současné využití
Na začátku září 2015 koupila čínská energetická společnost CEFC palác od společnosti Martinický palác.[1] Ta ho v roce 2016 prodala české investiční skupině R2G.[2]
Galerie
-
Průčelí paláce v zimním období
-
Průčelí paláce
-
Nádvoří paláce
-
Renesanční interiér paláce
Odkazy
Reference
- ↑ STRNAD, František. Číňané pokračují v útoku na pražské reality. Koupí Martinický palác. iDNES [online]. 2015-09-03 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.
- ↑ BROŽ, Jan. Miliardy z prodeje gumáren nezůstanou ladem. Šlemr sází na „family office“. iDNES [online]. 2016-12-21 [cit. 2018-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martinický palác na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky