Martinický palác

Martinický palác na Hradčanském náměstí
Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze
Základní informace
Sloh	Renesance, baroko
Výstavba	1541
Materiál	Zdivo
Poloha
Adresa	Hradčanské náměstí 67/8 Praha 1, Hradčany 118 00  Praha 011, Česko Česko
Ulice	Hradčanské náměstí a Kanovnická
Souřadnice	50°5′24″ s. š., 14°23′44,5″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39634/1-932 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martinický palác stojí v Kanovnické ulici a hlavním průčelím budovy je obrácen na Hradčanské náměstí v Praze. Patří mezi nejkrásnější renesanční stavby Prahy druhé poloviny 16. století.

Historie

Jeden z malých sálů Martinického paláce

Erb nad vchodem

Budova, postavená po požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541, byla v majetku Ondřeje Teyfla z Kinsdorfu a Zeilberku. V roce 1583 byla prodána Jiřímu Bořitovi z Martinic na Smečně, který ji začal okamžitě přestavovat. Palác byl v majetku rodu Martiniců až do roku 1788, kdy rod vymřel.

V této době byla budova rozšířena o jedno patro, přistavěno severní křídlo s velkým sálem, doplněny malované trámové stropy a do hlavního průčelí vsazena deska z červeného mramoru s heraldickým znakem Martiniců – hvězda a leknínové stvoly s kořeny. Dostavba byla realizována v raně barokním stylu. Budova je bohatě vyzdobena venkovními sgrafity, kde jsou zobrazeny výjevy Josefa Egyptského, hrdinské činy Herkulovy apod. Bohatá malovaná výzdoba je i uvnitř budovy samé.

Ve 20. století byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce. Na základě dochovaných velice přesných nákresů a plánů bylo možno některé vnitřní místnosti obnovit do původního renesančního stavu. Především se podařilo do původního stavu rekonstruovat velký sál.

20. století

Koncem 20. století bylo zjištěno, že Jaroslav Bořita z Martinic postavil stavbu ve stejném hmotovém a prostorovém uspořádání jako je uspořádání Královského paláce na Hradě, avšak v polovičním měřítku. Údajně takto postavil sám sobě a svým potomkům symbol své někdejší moci a „zázračného“ zachránění svého života při defenestraci v roce 1618 na Pražském hradě, kdy byli spolu s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka vyhozen z oken.

Od roku 1974 Martinický palác byl sídlem Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy, který řídil územní plánovaní a podobnou činnost. K tomuto účelu Martinický palác sloužil až do období restitucí, do roku 1994.

Současné využití

Na začátku září 2015 koupila čínská energetická společnost CEFC palác od společnosti Martinický palác. Ta ho v roce 2016 prodala české investiční skupině R2G.

Galerie

• 
• 
  Průčelí paláce v zimním období
• 
• 
• 
  Průčelí paláce
• 
  Nádvoří paláce
• 
  Renesanční interiér paláce

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martinický palác na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Portály: Architektura a stavebnictví | Praha