Přeskočit na obsah

Dlouhá Třebová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dlouhá Třebová
Dlouhá Třebová od západu
Dlouhá Třebová od západu
Znak obce Dlouhá TřebováVlajka obce Dlouhá Třebová
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecÚstí nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Orlicí
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 303 (2024)[1]
Rozloha10,44 km²[2]
Katastrální územíDlouhá Třebová
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ561 17
Počet domů400 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚstecká 235
561 17 Dlouhá Třebová
ou@dlouhatrebova.cz
StarostkaIng. Kateřina Slezáková
Oficiální web: www.dlouhatrebova.cz
Dlouhá Třebová
Dlouhá Třebová
Další údaje
Kód obce548014
Kód části obce26506
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhá Třebová (německy Langentriebe) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Táhne se v údolí podél řeky Třebovky od hranic s Českou Třebovou k hranicím s Ústím nad Orlicí, a proto se stala přirozeným středem konurbace (souměstí) Třebová - Ústí. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. První zmínka o této obci je z roku 1304. Na počátku 20. století byl postaven novogotický kostel sv. Prokopa, který se stal dominantou Dlouhé Třebové a na jehož věži je zavěšena nejstarší památka obce – zvon Prokop z roku 1753.[4]

Název obce

[editovat | editovat zdroj]

S velkou pravděpodobností museli první obyvatelé místo pokryté lesy, vykácet, vymýtit – staročesky tříbiti. Od tohoto nyní již v jiném významu užívaného slovesa je odvozováno podstatné jméno Třebová i název řeky Třebovka. Blízkost vodního toku byla rozhodující pro založení sídla. Je možné se domnívat, že protáhlý tvar vzniklé osady dal rozlišující název Dlouhá, čímž se odlišuje od pojmenování sousedního města Česká Třebová. V minulosti (před vytyčováním katastrů obcí) sahala obec Dlouhá Třebová až do Hylvát (dříve Krátká Třebová, dnes Ústí nad Orlicí II), asi k Čáslavkovu statku. V literatuře (A. Profous – Místní jména v Čechách z roku 1949) se uvádí šest verzí možného vzniku jména Třebová, avšak vpředu nastíněná varianta se jeví jako nejvěrohodnější. Jisté však je, že v průběhu dějin se název obce neměnil. V historických záznamech se setkáváme s následujícími názvy naší obce: Longa Trebovia villa (1292 i 1304), Dlauha Tržebowa (1654), Dlauha Třebowa (1837).

V abecedních seznamech obcí se používalo i obráceného slovosledu Třebová Dlouhá, Třebová Česká atd. Překlad názvu obce do němčiny nebyl jednotný. Vyskytovaly se názvy: Lange Triebe, Lange Trübau, Langetriebe, Langentriebe a jiné. V lexikonech obcí bývalého Československa se se stejným pojmenováním obce Dlouhá Třebová nesetkáváme. Můžeme vyslovit závěr, že název této obce v Čechách, na Moravě i ve Slezsku je zcela ojedinělý.[4]

První dochovaná písemná zmínka o obci Dlouhá Třebová je v nadační listině z 21. května 1304, jíž český král Václav II. přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským Zbraslavskému klášteru. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku 1358 ve správě Zbraslavského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k biskupství v Litomyšli. V místě, kterému se říká „Na zámku“, stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce 1621 připadlo panství do vlastnictví rodu Lichtenštejnů, kterým majetek patřil až do roku 1848, kdy byla rušena robota. V témže roce došlo k zániku úřadu rychtáře (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety 1845–1848). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety 1849–1854).

Od první do druhé světové války

[editovat | editovat zdroj]

Během první světové války bylo v obci na čtyřicet padlých, kteří padli ve službě za Rakousko-Uhersko. Po válce v roce 1922 byla v obci zřízena železniční zastávka, která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku 1934. Za první republiky obcí projížděli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš, i když obec nebyla cílem jejich cesty.

Vzhledem ke složité situaci během druhé světové války došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze Sudet. Sousední obec Hylváty ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu Třetí říše, což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily mimořádné lidové soudy, které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.

Poválečné období

[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. října 1948 byl v obci odhalen pomník obětem první a druhé světové války. V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel 27. ledna 1945. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o národní kulturní památku. Již před válkou v obci působily organizace jako Sokol, Orel, Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků Josef Kajetán Tyl, kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako Svaz československo-sovětského přátelství, KSČ, ČSM, Svaz žen, Osvětová beseda, Svaz pro spolupráci s armádou či apolitický Československý červený kříž.

Roku 1945 byl zřízen i místní národní výbor místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech 1964–1976 byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu čp. 129. Zemřel v roce 1988. Mezi lety 1976 až 1990 byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu Ústí nad Orlicí[5] jako jeho pátá místní část. Po sametové revoluci v roce 1990 však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.

V červenci roku 1997 postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka Třebovka. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy prezidenta České republiky Václava Havla s chotí Dagmar. V roce 1999 získala obec od Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky právo na používání vlajky a znaku jako nových symbolů obce pro její propagaci.[6]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
Dřevěná zvonice v Dlouhé Třebové vyfotografovaná v roce 1906 před svým zánikem

Do roku 1945

[editovat | editovat zdroj]
  • František Kovář (1849–1854) byl prvním obecním starostou v historii, po zrušení úřadu rychtáře.Pocházel z domu čp. 47.
  • Josef Štancl (1854–1860) pocházel z domu čp. 109.
  • Josef Rybka (1860–1862) pocházel z domu čp. 47.
  • František Sršeň (1862–1868, 1874–1883) byl potomkem ze zdejší učitelské rodiny a pocházel z domu čp.105.
  • Václav Rybka (1868–1871, 1891–1895) pocházel z domu čp.28.
  • Josef Kovář (1871–1874, 1883–1891) pocházel z domu čp.31.
  • Josef Šár (1895–1904) pocházel z domu čp. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
  • František Kovář (1904–1907) pocházel z domu čp. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen chrám Páně svatého Prokopa, vybudovaný v roce 1906.
  • Václav Hác (1908–1918) pocházel z domu čp. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
  • Engelbert Kovář (1918–1919) byl prvním starostou po 1. světové válce Pocházel z domu čp. 57. Zemřel roku 1957.
  • František Kovář (1919–1923) pocházel z domu čp. 76.
  • Jan Kovář (1923–1938) si vysloužil od spoluobčanů přezdívku „otec vesnice“. Byl také velitelem a krátce i starostou místního Sboru dobrovolných hasičů. Zemřel roku 1950. Pocházel z domu čp. 172.
  • Ladislav Šimek (1938–1945) pocházel z domu čp. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu 2. světové války. Po roce 1945 postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku 1994.

Předsedové Místního národního výboru (1945–1989)

[editovat | editovat zdroj]
  • Rudolf Kovář (1945–1946), Josef Vavřín (1946–1950), Jan Skála (1950–1952), Josef Kovář (1952–1960), Jan Morkes (1960–1964), Antonín Sychra (1964–1975)

Starostové po roce 1989

[editovat | editovat zdroj]

Úřad obnoven po společenských změnách v roce 1989.

  • Zdeněk Filip (1990–1993), Přemysl Zedník (1993–1994), Josef Kovář (1994–1995), Bohuslav Halva (1995–2006), Jaroslav Kašpar (2006–2018), Kateřina Slezáková 2018–

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dlouhé Třebové.
Kostel svatého Prokopa
Kaple svatého Josefa na místním hřbitově
  • Zemanská tvrz – je nejstarší památkou osídlení v Dlouhé Třebové. Tvrz se nacházela na ostrohu nad vsí v části zvané Na zámku a sloužila k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu Lanšperk. První zmínku o její existenci máme z biskupské listiny z roku 1381. Po střídání mnoha majitelů tvrz v 17. století osiřela a posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.[7]
  • Dřevěná zvonice – stála od roku 1753 na kopci nad obcí v místě bývalé zemanské tvrze. V témže roce byla opatřena zvonem Prokop, který byl při dostavbě kostela sv. Prokopa přenesen, a funkce zvonice v roce 1908 zanikla. Tato dřevěná 10 metrová stavba dokumentovala řemeslnou zručnost vesnických tesařů a byla představitelkou tehdejší lidové architektury.[4]

Dochované

[editovat | editovat zdroj]
  • Římskokatolický kostel svatého Prokopa v pseudogotickém stylu a postavený v letech 1905–1906. Se stavbou se již začalo v roce 1868, kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen sv. Prokopovi, protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce 2002 získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.[8]
  • Hřbitovní kaple sv. Josefa – tato kaple zasvěcená sv. Josefovi byla postavena v pseudogotickém slohu roku 1898. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce 1893. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože kostel sv. Prokopa byl postaven až o 8 let později.
  • Socha sv. Prokopa – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje sv. Prokopa – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku 1964 je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.
  • Pomník svobody – tato kamenná mohyla byla vybudována roku 1924 a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti ČSR. Do pomníku jsou zasazeny tři bronzové emblémy – Jana Husa, Jana Žižky a T. G. Masaryka.
  • Sbor Československé církve husitské – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech 1933–1934 místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní Církev československá husitská). Budova k náboženským účelům od roku 1986 již neslouží, avšak stále stojí dál.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – tato pískovcová socha z roku 1826 vyobrazuje svatého Jana Nepomuckého, českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.[4]
  • Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)

Kultura a tradice

[editovat | editovat zdroj]

Působí zde několik spolků – Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy – Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce sv. Prokopa se tradičně koná pouť. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha – kronika obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.

Kronikáři obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Jan Hýbl (1899–1910)
  • Josef Kolomý (1930)
  • Rudolf Rybka (1937–1963)
  • Jan Broulík (1963–1976)
  • Vlasta Renčínová (2000)
  • Martin Lamplot od (2004)

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatelstva, který až do šedesátých let 20. století kolísal kolem 1400 obyvatel. V současnosti (k 1. lednu 2010) je nahlášeno v obci 1261 obyvatel. Z tohoto počtu je 641 mužů, což je o něco více než polovina. Průměrný věk je 38,5 let. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem.

Vývoj počtu obyvatel v Dlouhé Třebové[9]

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
počet obyvatel 1484 1409 1320 1383 1479 1465 1491 1232 1215 1143 1122 1196 1227 1261
Kopec Hůra nad obcí

Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí meandrující řeky Třebovky, které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním Kozlovským hřbetem. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná nadmořská výška je kolem 350 m.

Celá tato oblast leží v okrajovém, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném pásmu české křídové tabule, která vznikla usazováním mořských sedimentů. Horninově se jedná zejména o opuky (písčité slínovce) a v údolí nalezneme fragmenty spraší, deluvií a na samém dně také řekou přinesené písčitohlinité sedimenty. Z půd se na tomto substrátu nalézají ve svazích kambizemě nebo pseudogleje a na údolním dně zejména gleje. Geomorfologicky se obec nalézá v celku Svitavská pahorkatina (VIC-3) a to konkrétně ve velmi protáhlé sníženině zvané Ústecká brázda. Ze západu je omezena Kozlovským hřbetem, který do obce zasahuje malým výběžkem známým pod jménem Hůra.[10] Veškeré vodní toky obce spadají do povodí Třebovky, která je levostranným přítokem Tiché Orlice. V letech 2008 a 2009 byla Třebovka téměř celá zregulována, což byla také jedna z reakcí na ničivé povodně v létě roku 1997. Došlo především k rozšíření a zpevnění koryta řeky a ke stavbě několika nových lávek. Co se týká biogeografického začlenění, řadíme obec do Svitavského bioregionu. Celé údolí náleží 3. dubobukovému vegetačnímu stupni, který prozrazuje přirozenou skladbu vegetace v tomto místě bez zásahu člověka. Kolem vodního toku by to byly společenstva lužní a také olšiny.[11]

Železniční estakáda postavená v roce 2003

Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není dopravním uzlem. Leží však na spojnici měst Ústí nad Orlicí a Česká Třebová, které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi Moravou a Čechami. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. Železniční doprava je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo I. železničním koridorem spojující Děčín a Břeclav; v tomto úseku jde o železniční trať Praha – Česká Třebová. Na této dvoukolejné trati je železniční stanice Dlouhá Třebová, která byla v roce 2003 při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na Českou Třebovou.[12] V roce 2011 při tzv. optimalizaci dopravy Pardubický kraj prosazoval, aby v Dlouhé Třebové nezastavovaly osobní vlaky, čímž by se ušetřily asi 2 minuty jízdní doby. Po petici místních od tohoto záměru kraj částečně ustoupil.[13]

Silniční doprava je vyřešena komunikací I. třídy I/14, který je tak zároveň obchvatem obce a dobrým dopravním napojením na okolí.[14] Skrze obec je vedena pravidelná linková autobusová doprava společností ČSAD BUS Ústí nad Orlicí, která patří do skupiny ICOM transport a zajišťuje spojení Ústí nad Orlicí a České Třebové.[15] Trendem poslední doby pro rozvoj cestovního ruchu je mj. stavba cyklostezek. V obci byla také postavena nová cyklostezka, po které vede cyklotrasa č. 4061 mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Další cyklotrasou je č. 4051 spojující Knapovec a Přívrat.[16]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d DOBROUCKÝ, Jaroslav, a kol. Stavební, historické a církevní památky obce Dlouhá Třebová. Dlouhá Třebová: Obecní úřad, 1994. 46 s. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.
  6. Kronikář obce: Stručná historie obce [online]. 2009-02-01 [cit. 2010-11-27]. Dostupné online. 
  7. GILAR, Štěpán. Kronikář obce: Dvě neznámé písemné zprávy o zaniklé tvrzi v Dlouhé Třebové [online]. 2008-08-22 [cit. 2010-10-24]. Dostupné online. 
  8. SLAVÍKOVÁ, Věra; DUŠEK, Radim. Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové, sakrální stavby, kříže a boží muka. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2002. 104 s. ISBN 80-86042-76-6. 
  9. Ministerstvo vnitra České republiky: Počty obyvatel v obcích [online]. [cit. 2010-11-15]. Dostupné online. 
  10. HEGER, Otakar; LANGHANS, Pavel. Z minulosti Českotřebovska. Česká Třebová: Městské muzeum v České Třebové, 1988. 
  11. CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. 
  12. Železniční koridory: I. koridor [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-02. 
  13. Petici za zastávku lidé plně podpořili Orlický deník, 28. 4. 2011.
  14. Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I. tříd [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-10. 
  15. ICOM transport.cz: ČSAD ÚSTÍ N. ORLICÍ [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. 
  16. CYKLOTRASY.CZ: Dlouhá Třebová [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]