Československý svaz žen
| Československý svaz žen | |
|---|---|
| Předchůdce | |
| Nástupce | |
| Vznik | 1950 |
| Zánik | 1990 |
| Právní forma | spolek |
| Přidružení | Český svaz žen (1969–1990) Slovenský svaz žen (1969–1990) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Československý svaz žen je název společenské organizace začleněné do systému Národní fronty Čechů a Slováků. Existovala v Československu v letech 1950 až 1990.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdci[editovat | editovat zdroj]
Feministické hnutí se na území budoucího Československa prosazovalo od 19. století. Již v roce 1865 Karolina Světlá s Vojtou Náprstkem založili Americký klub dam. V roce 1903 byl založen Ženský klub český, později vznikla zásluhou Františky Plamínkové Ženská národní rada, která byla zároveň pobočkou Mezinárodní rady žen.
Již v květnu 1945 byl založen přípravný výbor Rady československých žen (RČŽ), jehož předsedkyní se stala JUDr. Milada Horáková. Výbor vydal v srpnu 1945 první číslo časopisu Rada žen, kde formuloval své představy o poslání organizace. Ustavující valná hromada byla uspořádána v červnu 1946 v Praze. Předsedkyní byla zvolena Milada Horáková. Organizace byla nadstranická, působily v ní ženy z různých politických stran Československa. Začlenily se do ní četné ženské spolky vzniklé v období První republiky. Nová organizace vytvářela četné pracovní komise, spolupracující s orgány státu i dalšími společenskými organizacemi. V roce 1947 časopis Rada žen nahradil nový pojmenovaný Vlasta, který se stal orgánem Československého svazu žen.
Pod Národní frontou[editovat | editovat zdroj]
V únoru 1948 převzala KSČ vedoucí úlohu v Československu, postupně ve všech formách společenského života. Byl založen Československý svaz žen v březnu 1950 slučovacím sjezdem Rady žen a Zväzu slovenských žen, oporu pak našel na základě zákona č. 68/1951 Sb. Milada Horáková musela z organizace odejít a dva roky poté byla popravena. První předsedkyní se stala v roce 1952 Anežka Hodinová-Spurná a byla jí až do své smrti v roce 1963. V roce 1967 byla předsedkyní zvolena členka ÚV KSČ Helena Leflerová.
Federalizace[editovat | editovat zdroj]
V roce 1968 se vytvořily národní ženské organizace, v systému Národní fronty vznikl v roce 1969 i Český svaz žen, na území Slovenské socialistické republiky Slovenský sväz žien. V letech 1969–1974 byla předsedkyní Československého svazu žen Gusta Fučíková, která se zároveň stala místopředsedkyní Mezinárodní federace žen. Po ní funkci předsedkyně převzala Marie Kabrhelová. V této době byla organizace masovou, se základnou 1 milionů žen. Také časopis Vlasta měl masový náklad, až 840 000 výtisků.
Činnost[editovat | editovat zdroj]
Československý svaz žen vydával vlastní periodické i neperiodické tiskoviny, jejichž prostřednictvím působil ideologicky na ženy v duchu stávajícího režimu. Dále se výrazně zaměřil na propagaci a oslavy Mezinárodního dne žen a tento svátek degradoval na symbol rudého karafiátu. ČSŽ měl především hájit zájmy pracujících žen, ale nečinil tak. Například v těžkém průmyslu vykonávaly ženy (nejen) v roce 1968 práce, které byly ženám zakázány a zákoníku práce odporovaly. Rovněž platové ohodnocení žen bylo ve srovnání s muži (za stejnou práci) mnohem nižší.[1][2]
Zánik organizace[editovat | editovat zdroj]
V důsledku rozsáhlých celospolečenských změn se rozpadl i formálně dne 7. února 1990 systém Národní fronty. Organizace Československý svaz žen zanikla v roce 1990. Český svaz žen přetrval, v jeho čele byla dlouhé roky Zdeňka Hajná. Přetrval i časopis Vlasta.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KRISEOVÁ, Eda. Asociální -ismus. S. 5. Literární listy [online]. 1968-05-02 [cit. 2022-10-15]. S. 5. Dostupné online.
- ↑ POČÁROVSKÁ, Petra. Československý svaz žen v letech 1965–1975 [online]. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta: Diplomová práce, 2018 [cit. 2022-10-15]. Dostupné online.
