Gusta Fučíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gusta Fučíková

poslankyně Federál. shromáždění (SL)
Ve funkci:
1971 – 1981
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 28. srpna 1903
Ostředek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 25. března 1987
Choť Julius Fučík
Profese politička, spisovatelka a novinářka
Ocenění Řád republiky
Řád práce
Řád Klementa Gottwalda
Řád Vítězného února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gusta Fučíková, rozená Gusta (Augusta) Kodeřičová (28. srpna 1903 Ostředek25. března 1987[1]), byla česká a československá publicistka, nakladatelská redaktorka, politička Komunistické strany Československa, aktivistka ženských a mírových levicových organizací, poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Byla manželkou komunistického novináře a odbojáře Julia Fučíka popraveného za 2. světové války.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v dělnické rodině. V časném dětství zemřela její matka. Roku 1921 absolvovala obchodní akademii v Praze a pak studovala na vysoké obchodní škole, kterou ale nedokončila. V roce 1923 se seznámila s Juliem Fučíkem (provdala se za něj roku 1938) a o rok později se stala členkou KSČ. Za první republiky pracovala na ministerstvu Školství a národní osvěty, v Mezinárodním všeodborovém svazu a na so­větském obchodním zastupitelství. Od roku 1936 byla překladatelkou v re­dakci komunistického deníku Rudé právo. Za druhé světové války byla aktivní v odboji. V dubnu 1942 zatčena a do konce války vězněna na různých místech, včetně koncentračního tábora Ravensbrück a Terezína.[2]

Po válce působila v publicistice. V letech 19451967 pracovala jako redaktorka nakladatelství Svoboda. Redigovala dvanáct svazků díla svého popraveného manžela a napsala řadu článků o tematice odboje a války. Je rovněž autorkou dvou vzpomín­kových prací: Vzpomínky na Julia Fučíka (1961) a Život s Juliem Fučíkem (1971). V letech 19531968 byla členkou Výboru československých žen a v letech 1969–1974 předsedkyní Rady československých žen, zároveň v letech 19691975 zastávala post místopředsedkyně a od roku 1975 čestné místopředsedkyně Mezinárodní demokratické federace žen. V roce 1963 jí byla udělena Zlatá medaile Světové rady míru. Od roku 1970 také byla místopředsedkyní Československého výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci a členkou předsednictva Československého mírového výboru. Od roku 1980 zastávala funkci čestné předsedkyně Světové rady míru.[3][4][2][5]

Zastávala i stranické posty v normalizačním Československu. XIV. sjezd KSČ ji zvolil za členku Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XV. sjezd KSČ a XVI. sjezd KSČ ji v této funkci potvrdil.[3]

K roku 1971 se profesně uvádí jako předsedkyně Rady československých žen.[6] Ve volbách roku 1971 byla tehdy zvolena do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod č. 9 – BřevnovStřešovice, Praha). Mandát získala i ve volbách roku 1976 (obvod Praha 6–jihozápad). Ve FS setrvala do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1981.[7][8][9]

V roce 1963 získala Řád práce, roku 1970 a 1973 Řád republiky, roku 1973 Řád Vítězného února a roku 1983 Řád Klementa Gottwalda.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gusta Fučíková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-08]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Fučíková Gusta [online]. knihovnicka.net [cit. 2012-04-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 – 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-08]. Dostupné online. (česky) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 506. (česky) 
  5. Zemřela soudružka Gusta Fučíková. Rudé právo. Březen 1987, roč. 67., čís. 71, s. 1. Dostupné online. 
  6. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-08]. Dostupné online. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-08]. Dostupné online. (česky) 
  9. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-08]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]