Thunovský palác (Thunovská)
| Thunovský (Leslieovský) palác v Thunovské ulici | |
|---|---|
 Thunovský (Leslieovský) palác v ulici Thunovská | |
| Účel stavby | |
velvyslanectví Spojeného království | |
| Základní informace | |
| Architekti | Giovanni Battista Alliprandi, stavitel Anselmo Lurago |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Thun-Hohensteinové |
| Současný majitel | Spojené království |
| Poloha | |
| Adresa | Thunovská 180/14 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Praha,  Česko |
| Ulice | Thunovská |
| Souřadnice | 50°5′23″ s. š., 14°24′11″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39159/1-635 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thunovský palác nebo také Leslieovský palác je památka nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Thunovská 180/14. Je chráněn spolu s k němu příslušející zahradou (parcela č. 569) jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
.jpg)
Nejstarší zmínka o stavbě pochází ze 14. století, je zde zmiňován „výstavný dům“ pana Beneše z Kravař. Dům byl zničen za husitských válek podobně jako většina budov na Malé Straně.
Za panování císaře Rudolfa II. získal palác císařský služebník Jiří Mehle ze Střelic. Po třicetileté válce se dům dostává do majetku Waltera Leslieho, od něhož v roce 1659 dům zakoupil salcburský arcibiskup Guidobald z Thunu a Hohenštejna (1616–1668) a nechal jej přestavět na palác s polygonální věží. V letech 1716–1727 dostal palác barokní vzhled, který navrhl Giovanni Battista Alliprandi, stavitelem byl Anselmo Lurago.[2] Palác dále prodělal klasicistní úpravy v letech 1785–1792 (Ignác Palliardi), 1815–1817 a 1818–1822 (Karel Pollak). Vstupní brána byla v letech 1850–1851 upravena ve stylu anglické gotiky (stavitel Kašpar Předák podle plánu Bernharda Gruebera).[1] K paláci přiléhá vnitřní zahrada v italském stylu, který je charakteristický terasami a pravidelnými geometrickými plochami trávníku lemovanými nízkými pásy buxusu; zahrada využívá svažitý terén pod Pražským hradem. Díky výhodné pozici v blízkosti Pražského hradu palác navštívili mnozí významní hosté, mezi něž patřili Johannes Kepler, Wolfgang Amadeus Mozart, či František Josef I. Pro císařskou návštěvu byl palác elektrifikován Františkem Křižíkem.[3]
Podle tohoto paláce se horní část Zámeckých schodů nazývala Thunovská a od roku 1870 se takto jmenuje celá ulice. V průběhu roku 1919 se do prostor paláce nastěhovalo britské velvyslanectví v Praze, posléze od hraběte Josefa Osvalda III. Thuna z Hohenštejna (1878–1942) areál paláce i se zahradou zakoupilo Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Před vchodem je umístěna busta Winstona Churchilla od významného sochaře Františka Bělského. Citát na jejím soklu zní: "Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkodušnost, v míru dobrá vůle."[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-26]. Identifikátor záznamu 151178 : Thunovský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ STACH, E., D. LÍBAL a O. NOVOSADOVÁ. Stavebně historický průzkum Prahy: Malá strana Čp. 180/III. Praha: Státní úřad pro rekonstrukce památkových měst a objektů, 1973.
- ↑ ZÍDKOVÁ, Lucie. Kam Masaryk lezl přes zeď. Pátek LN. Červenec 2019, čís. 30, s. 12–17.
- ↑ Turistika.cz, s.r.o. Praha 1 - Thunovská - busta Winston Churchill. www.turistika.cz [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné online.
Literatura
- PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, Božena, et al. Pražské zahrady a parky. 1. vyd. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000. 384 s. ISBN 80-902910-0-7.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1885. 470 s. S. 117.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. 1. vyd. Svazek 3. Praha: Academia, 1999. 685 s. (Umělecké památky Prahy). ISBN 80-200-0771-7.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thunovský palác v Thunovské ulici na Wikimedia Commons
