Žižkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce Žižkov (rozcestník).

Šablona:Infobox katastrální území Prahy Žižkov (něm. Zischkaberg, Žižkow, Zizkow, v letech 1939-1945 Veitsberg, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohrad, roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce 1922 byl začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu Praha 3, jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3.

Jedna žižkovská parcela náležející Domovu sociální péče Hagibor (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části Praha 10. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes Nové spojení), patří do obvodu i městské části Praha 8.

Charakter čtvrti

Pohled ze Žižkovské televizní věže k Olšanské ulici

Žižkov, někdy také nazývaný pražský Montmartre, je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a 20. století. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců[zdroj?], se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé.

K Žižkovu patří i vrch Vítkov a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k Hrdlořezům.

Historie

Území dnešního Žižkova bylo součástí obce Hory Viničné vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.

Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vrchem Vítkov - Vítkova hora a Vrchem sv. Kříže, pokračovala téměř „americkým“ tempem. Několik čísel: Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už staví po celém území a Žižkov už je velkým městem s 21.212 obyvateli. Další sčítání obyvatel v roce 1890 už má ve výkazech 42 000 osob ve více než 750 domech.

Koncem roku 1883 byla k usedlosti Bezovka přivedena linka pražské koňky, v roce 1897 zde byla zprovozněna první linka vinohradské elektrické tramvaje. Přebudování koňky na elektrickou tramvaj bylo dokončeno v roce 1901.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[1][2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 336 21 212 41 236 59 326 72 173 71 766 71 766 90 234 92 834 84 860 68 898 61 286 55 401 56 056 58 267
Počet domů 19 377 729 974 1 209 1 271 2 201 2 663 3 300 2 725 2 379 2 398 2 358 2 487 2 487

Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na Ohradě. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny paneláky. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala sametová revoluce a většina historického Žižkova byla zachráněna. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť.

S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen Haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem první světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem Svobodná republika Žižkov (Žižkovská svobodná republika). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.[3] Charakter bohémské čtvrti skrývající jistá nebezpečí neobeznámenému návštěvníku je skryt ve sloganu „Žižkovu a Libni raději se vyhni.“

Žižkov z ne zcela zřejmých důvodů a poměrně nezaslouženě získal pověst dělnické čtvrti. Dělnickými čtvrtěmi Prahy byly spíše Karlín, Smíchov, Libeň. Nicméně v dobách socialismu získala idea dělnické čtvrti jistou proslulost přesto, že na Žižkově byla relativně vysoká koncentrace plátců milionářské dávky, což se v letech 1947 a 1948 přesvědčivě ukázalo. Naplněním této ideologické představy byly žižkovské ženy, které jako organizovaný útvar nikdy nechyběly na oslavách prvního máje od padesátých let až do pádu socialismu.

V roce 2009 zde vyrostl bytový komplex Central Park Praha s téměř 600 byty. Později, v roce 2016 byl otevřen podobný projekt, většího rozměru; Residence Garden Towers s 700 byty. Kromě bytových domů zde vznikají hojně v 21. století také kancelářské budovy. V plánu je výstavba nové čtvrti na území zchátralého nákladového nádraží.

Významné stavby

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek na Žižkově (Praha).

Jednou z nejznámějších staveb, která se na Žižkově nachází, je nepřehlédnutelný Žižkovský vysílač. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v Mahlerových sadech v těsném sousedství židovského hřbitova. Vysílač byl zprovozněn roku 1992 a díky vyhlídkovým plošinám pro veřejnost umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy.

Na Sladkovského náměstí u budovy c. k. reálky na Žižkově (postavena v letech 1898 až 1899) byl vybudován podle projektu architekta Josefa Mockera v letech 1899 až 1903 novogotický trojlodní kostel sv. Prokopa s jednou věží (vysvěcen roku 1903). Zajímavý je též blízký secesní kostel svaté Anny. Na Olšanském náměstí se nachází barokní kostel sv. Rocha.

Mezi ulicí Italskou a náměstím Winstona Churchilla se nachází areál Vysoké školy ekonomické (VŠE). Na témže náměstí (jde o plochu rekultivovanou po zániku plynárny pražské obce na Žižkově) vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova domu odborových svazů (tehdy dvanáctipodlažní sídlo penzijního úřadu), nynější sídlo centrály odborových svazů ČR.

Na vrchu Vítkově je umístěn Národní památník spolu s jezdeckou sochou Jana Žižky.

Doprava

Veřejná

metro

Přímo na území Žižkova, do obchodního centra Atrium Flora, vede jeden výstup ze stanice Flora linky A pražského metra. V oblasti Olšanských hřbitovů se nachází stanice Želivského. Další části Žižkova jsou pohodlně dostupné ze stanice Jiřího z Poděbrad.

V budoucnu se uvažuje o zavedení metra linky D (modrá) v její II. etapě z Hlavního nádraží na Žižkov.

tramvaje

Žižkovem prochází tramvajová trať od Hlavního nádraží na Ohradu na křižovatku Spojovací a tramvajové tratě v ulicích Olšanské, Jičínské a Želivského; po hranici katastrálního území jde trať na Vinohradské ulici.

městská autobusová doprava

Autobusové spoje jsou vedeny především ulicí Husitskou a Italskou.

železnice

Je projektováno prodloužení severního podchodu Hlavního nádraží k umožnění přímého přístupu cestujících na nástupiště ze Žižkova. Severní částí katastrálního území procházejí koleje a tunely Nového spojení a severním úbočím vrchu Vítkova ještě i trať z Masarykova nádraží do Libně, ale nemají zde zastávky. Nákladové nádraží Žižkov je již zrušeno.

Automobilová

Díky příhodné poloze vzhledem k centru má Žižkov vhodné spojení hlavně na magistrálu a potom krkolomným způsobem přes Florenc k Vltavě.

Pěší

Pěší tunel Karlín–Žižkov byl otevřen v roce 1953. Novým spojením vznikl jako součást cyklostezky na místě bývalé turnovské dráhy Starý Vítkovský tunel.

Sport

Blahníkova ulice

Film

  • Tvář Žižkova, režie Petr Václav, FAMU 1989, krátký dokument, 12 min. dostupné online

Žižkov tvořil dekoraci hraným filmům, jako Žižkovská romance, Lásky mezi kapkami deště, Fešák Hubert, Pěnička a paraplíčko, Poločas štěstí.

Divadlo

  • Žižkovské divadlo T.G. Masaryka bylo jednou z prostor, kde za První republiky začínalo též Osvobozené divadlo; nyní slouží jako Divadlo Járy da Cimrmana.
  • Divadlo Akropolis v dnešní Kubelíkově ulici patřilo mezi předválečné pražské divadelní scény, kde vystupovali přední herci[4]
  • Divadlo Ponec, taneční a pohybové divadlo na místě kina Ponec při bývalé usedlosti Miranka. Budova, původně výrobní hala továrny, byla postavena roku 1888.

Reference

  1. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Žižkov do Evropské unie, Radniční noviny 7–8/2001, list městské části Praha 3
  4. ↑ Palác Akropolis - historie

Literatura

  • Zdeněk Šesták: Jak žil Žižkov před sto lety, Academia, Praha 2006, ISBN 80-200-1305-9
  • Zdeněk Šesták: Jak se ze Žižkova stalo velké město, Academia, Praha 2008, ISBN 978-80-200-1599-0
  • Tomáš Dvořák a kolektiv: Žižkov – svéráz pavlačí a strmých ulic, Muzeum hlavního města Prahy, Praha 2012, ISBN 978-80-85394-90-0
  • Friedrich Kröhnke: Ciao Vaschek, Ammann, Curych 2003, ISBN 3-250-60062-8
  • SRB, Adolf; HOUBA, Josef. Město Žižkov. Žižkov: vl.n., 1910. Dostupné online. 
  • KORBELÁŘ, Karel; ZAHRADNICKÝ, Josef. Schematismus města Žižkova. Praha: České ústřední knihkupectví, 1892. Dostupné online. 
  • Zahradní kolonie rodinných domků Jarov nad Vítkovem. Praha: Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků sídlem v Žižkově, 1914. Dostupné online. Ustavení a činnost žižkovského stavebního bytového družstva. Plány, půdorysy, řezy a foto hotových či projektovaných domů. 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články

Externí odkazy

Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
SO Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
SO Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
SO Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 6
Praha 7
SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 9
SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov
Administrativní dělení Prahy • Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žižkov&oldid=16296573“