Surinam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Republika Surinam
Republiek Suriname
vlajka Surinamu
vlajka
znak Surinamu
znak
Hymna
Opo kondreman
Geografie

Poloha Surinamu
Poloha Surinamu

Hlavní městoParamaribo
Rozloha163 270 km² (92. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bodJuliana Top (1230 m n. m.)
Časové pásmo-3
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění3 ob. / km² (226. na světě)
HDI 0,770 (střední) (89. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazyknizozemština (úřední), angličtina
Náboženstvíhinduisté 27,4 %, protestanti 25,2 % (původně převážně Moravští bratři), římští katolíci 22,8 %, muslimové 19,6 %, domorodá náboženství 5 %
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik25. listopadu 1975 (nezávislost na Nizozemsku)
PrezidentDési Bouterse
ViceprezidentAshwin Adhin
Měnasurinamský dolar (SRD)
HDP/obyv. (PPP)16 703[1] USD (69. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1740 SUR SR
MPZSME
Telefonní předvolba+597
Národní TLD.sr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Surinam (nizozemsky Republiek Suriname), oficiálně Republika Surinam je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu. Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany. Jde o nejmenší suverénní stát v Jižní Americe.

Surinam vede hraniční spory s Francouzskou Guyanou i Guyanou, která požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Surinamu.
Holandští osadníci, 1920. Většina Evropanů zemi opustila po vyhlášení nezávislosti v roce 1975.

Surinam je pojmenovaný podle kmene Surinamů, kteří byli prvními obyvateli v oblasti. Původní obyvatelé byli vytlačeni ze Surinamu ještě před příchodem kolonistů. V roce 1499 přistála u pobřeží španělská výprava Alonsa de Hojedy. Do roku 1667 bylo území pod správou Britů. V roce 1667 učinili Britové s Nizozemci výměnný obchod. Vyměnili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada Nieuw Amsterdam. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst - New York.

Od roku 1682 začala nizozemská Západoindická společnost přivážet do Surinamu otroky z Afriky. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše, kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako „černoši z buše“. Po zrušení otroctví v roce 1863 začali Nizozemci vozit námezní síly z Indie, Číny a Jávy. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla.

Roku 1954 získal Surinam statut zámořské autonomie a 25. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost pod jménem Republika Surinam. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a „černoši z buše“ začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce 1988 přešla moc do rukou civilistům. Vláda uzavřela mír s „černochy z buše“. Od roku 1990 se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci Nizozemců.

Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Surinamu.

Při pobřeží Atlantského oceánu se rozprostírá nížina. Na jihu zasahuje na území Surinamu Guyanská vysočina, jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1 000 m nadmořské výšky. Řeky s množstvím vodopádů a peřejí mají dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou Courantyne, Marowijne a Suriname, na které byla vystavěna velká přehradní nádrž Brokopondo. Tropické rovníkové klima má průměrné roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm.

Na území Surinamu se nachází mnoho chráněných území - největší z nich je přírodní rezervace Centrální Surinam, která zabírá více než 10 % rozlohy státu.

Administrativní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Surinamu.

Surinam sedělí na 10 distriktů:

Ekonomika

Vývoz v roce 2012

Surinam je rozvojová a zemědělská země. Její hospodářství se však kromě pěstování zemědělských plodin věnuje především těžbě surovin. Tou nejvýznamnější je bauxit, jehož ložiska se nacházejí na východě země a ze kterého se přímo v Surinamu vyrábí hliník. Země má jedny z největších zásob bauxitové rudy na světě. Z peněz z těžby bauxitu země v posledních deseti letech rozvíjela svojí infrastrukturu (železnice, vodní elektrárny apod.)

Dalšími dvěma významnými surovinami, které se v Surinamu těží, jsou zlato a ropa. Jejich těžba začala být rozvíjena především až v první dekádě 21. století. Obojí významně přispělo k růstu surinamské životní úrovně. Ropa slouží jako jeden ze zdrojů elektrické energie a spaluje se v elektrárnách.[zdroj?] 75 % elektrické energie produkuje hlavní vodní elektrárna na řece Surinam.

Většinu území pokrývají lesy (91 %, což je nejvíce na světě). Surinamská vláda lesy v omezené míře těží.

Pro zemědělství je důležitá sklizeň rýže, banánů, citrusů, kokosových ořechů, cukrové třtiny a pro obživu chov skotu, drůbeže a rybolov. Obdělává se půda v pásmu do 100 km od mořského pobřeží. V zemi je řídká silniční síť.

Obyvatelstvo

Katedrála svatého Petra a Pavla v Paramaribu

Surinam je zemí etnicky i nábožensky velmi různorodou. 38% veškerého surinamského obyvatelstva tvoří Indové a Pákistánci, 31,5 % jsou surinamští Kreolové, 14 % "černoši z buše", 3 % indiáni (původní obyvatelé), 2,7 % Číňané a 1,3 % Nizozemci. Pestrost náboženství odpovídá pestrosti obyvatel. Polovina obyvatel státu žije v hlavním městě Paramaribu.

Kultura

Surinam v literatuře

V roce 2004 vyšel v Nizozemsku „dokumentární román“ Annejet van der Zijlové Sonny Boy. Na základě archivních materiálu a doložených svědectví rekonstruuje neobyčejný příběh Waldemara ze Surinamu a Riky z Haagu, kteří za druhé světové války ukrývali v Haagu Židy. Sonny Boy byl přeložen do mnoha jazyků a v roce 2010 vyšel v nakladatelství Barrister & Principal také česky. Podle románu byl natočen stejnojmenný film s premiérou 27. ledna 2011.

Reference

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo Surinam ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Surinam na Wikimedia Commons
  • Suriname (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Suriname [online]. U.S. Department of State, 2011-06-13 [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Suriname [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Brasílii. Souhrnná teritoriální informace: Surinam [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31 [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. 
  • CHIN, Henk E.; MENKE, Jack K. Turkey [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09]. Dostupné online. (anglicky)