Krypton

Krypton
84	Kr
	36
	↓ Periodická tabulka ↓
	Krypton
Obecné
Název, značka, číslo	Krypton, Kr, 36
Cizojazyčné názvy	lat. Krypton
Skupina, perioda, blok	18. skupina, 4. perioda, blok p
Chemická skupina	Vzácné plyny
Koncentrace v zemské kůře	0,000 1 až 0,000 2 ppm
Koncentrace v mořské vodě	0,0025 mg/l
Vzhled	Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	7439-90-9
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	83,798
Atomový poloměr	189 pm
Kovalentní poloměr	116 pm
Van der Waalsův poloměr	202 pm
Elektronová konfigurace	[Ar] 3d10 4s2 4p6
Oxidační čísla	II
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	3,0
Ionizační energie
První	1350,8 KJ/mol
Druhá	2350,4 KJ/mol
Třetí	3565 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Krychlová, plošně centrovaná
Molární objem	27,99×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	3,749 kg/m3
Skupenství	Plynné
Tlak syté páry	100 Pa při 74K
Rychlost zvuku	220 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	9,43×10−3 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	-157,36 °C (115,79 K)
Teplota varu	-153,22 °C (119,93 K)
Skupenské teplo tání	1,64 KJ/mol
Skupenské teplo varu	9,08 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita	20,786 Jmol-1K-1
Elektromagnetické vlastnosti
Magnetické chování	Diamagnetický
Izotopy
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Krypton (chemická značka Kr) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí.

Krypton se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno ionizuje, a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou.

Historický vývoj

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon.

Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton. Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.

Výskyt a získávání

Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

Krypton má řadu izotopů, z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách.

V letech 1960–1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI.

Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Světlo vzniklé výbojem v kryptonu má zelenavě až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění začne vydávat bílé světlo.

Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.

Literatura

Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu krypton na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo krypton ve Wikislovníku

Chladiva

CFC a další halogenderiváty	R-10 (tetrachlormethan) • R-11 (trichlorfluormethan) • R-12 (dichlordifluormethan) • R-12B1 (bromchlordifluormethan) • R-12B2 (dibromdifluormethan) • R-13 (chlortrifluormethan) • R-13B1 (bromtrifluormethan) • R-14 (tetrafluormethan) • R-20 (trichlormethan (chloroform)) • R-21 (dichlorfluormethan) • R-22 (chlordifluormethan) • R-22B1 (bromdifluormethan) • R-23 (trifluormethan (fluoroform)) • R-30 (dichlormethan) • R-31 (chlorfluormethan) • R-32 (difluormethan) • R-40 (chlormethan) • R-41 (fluormethan) • R-125 (pentafluorethan) • R-130 (1,1,2,2-tetrachlorethan) • R-130a (1,1,1,2-tetrachlorethan) • R-134a (1,1,1,2-tetrafluorethan) • R-150 (1,2-dichlorethan) • R-160 (chlorethan) • R-1120 (trichlorethylen)

Uhlovodíky	R-50 (methan) • R-170 (ethan) • R-290 (propan) • R-600 (butan) • R-600a (isobutan) • R-601 (pentan) • R-601a (isopentan) • R-1150 (ethen) • R-1270 (propen)

Ostatní látky	R-610 (diethylether) • R-611 (methylformiát) • R-630 (methylamin) • R-631 (ethylamin) • R-702 (vodík) • R-704 (helium) • R-717 (amoniak) • R-718 (voda) • R-720 (neon) • R-728 (dusík) • R-732 (kyslík) • R-740 (argon) • R-744 (oxid uhličitý) • R-744a (oxid dusný) • R-7640 (oxid siřičitý) • R-784 (krypton)