Klajpeda
| Klajpeda Klaipėda (něm.: Memel) |
|||
|---|---|---|---|
Staré Město Klajpedy; řeka Danė |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| stát: | |||
| kraj (sritis): | Klajpedský (Klaipėdos) | ||
| městský okres: | Klajpeda | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 98 km² | ||
| počet obyvatel: | 161 300 (2011) | ||
| hustota zalidnění: | 1 876 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | 63 % Litevců, 28,2 % Rusů, 4,8 % Poláků, 0,5 % Bělorusů, 3,5 % ostatní (2003) | ||
| správa | |||
| starosta: | Vytautas Grubliauskas | ||
| oficiální web: | www.klaipeda.lt | ||
Klajpeda (litevsky Klaipėda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město. Má 161 300 obyvatel (2011). Dnes jako důležitý trajektový přístav spojuje Litvu se Švédskem, Dánskem a Německem. Nachází se u ústí řeky Danė do Kurského zálivu a jeho vyústění do Baltského moře. Kurský záliv tehdy Němci považovali za ústí řeky Němen (litevsky "Nemunas", v němčině "Memel" – odtud německý název města).
Město je důležitým administrativním, politickým a kulturním centrem. Je centrem Klajpedského kraje v jehož rámci tvoří městský okres, jenž je obklopen Klajpedským okresem. (Správním centrem Klajpedského okresu jsou Gargždai, nikoliv Klajpeda). Ve městě jsou ředitelství Národního parku Kurské kosy (lit. Kuršių nerijos nacionalinis parkas) a Přímořského regionálního parku (lit. Pajūrio regioninis parkas), 17 pošt (PSČ Ústřední pošty je LT-91001). Vzdálenost od hlavního města Litvy Vilniusu je 311 km na severozápad. Městem protéká řeka Danė a říčka Smeltalė.
Město se rozkládá na ploše 98 km², (je velmi protáhlé směrem severojižním: severní část na břehu Baltského moře, jižní část na břehu Kurského zálivu), z toho 38 % je zastavěná plocha, 14,08 % vodní plochy. V Klajpedě jsou vlakové a autobusové nádraží, 2 přívozy, trajekt, 26 hotelů, 4 katolické kostely, 2 evangelické, 2 pravoslavné kostely, synagoga, 10 muzeí, 4 divadla, 15 sportovních středisek. Klajpedu charakterizují malebné rysy architektury podobné těm v Německu, Anglii a Dánsku.[zdroj?] Populární litevská letoviska se nacházejí poblíž Klajpedy v Nerinze a Palanze.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Klajpedy.
Klajpedu osídlily ve 12. století baltské kmeny. Klajpedský hrad a vzápětí také město bylo založeno v polovině 13. století Livonským řádem, kteří přišli do Pobaltí zabrat nová území a obrátit baltské kmeny na křesťanskou víru, pod názvem Castrum Memel (německy Memelburg nebo Mimmelburg). Ve smlouvě ze dne 29. července 1252 mezi Livonským řádem a kuršským biskupem Heinrichem stojí, že "tam, kde se stýkají Memel a Danė", postaví hrad a město, do kterého měla být přenesena biskupova rezidence. Zděný hrad na začátku roku 1253 postavil "kmotr města" vicemagistr Livonského řádu Eberhardt von Seyn. V roce 1254 obdržela Klajpeda městská práva. Činností německých rytířů byla celá oblast záhy konvertována ke křesťanství. Jméno Klaipėda (v její latinizované podobě Caloypede) bylo poprvé zmíněno v dopise litevského velkoknížete Vytauta v roce 1413. Melnskou mírovou dohodou z roku 1422 byla utvrzena hranice mezi Pruskou provincií a Litvou. Memel byl začleněn do Pruska a hranice zůstala nezměněna až do roku 1919.
Od roku 1474 bylo v Memelu zavedeno kulmské právo, tak jako v jiných pruských městech. Roku 1525 sekularizoval velmistr Řádu německých rytířů Albrecht Braniborsko-Ansbašský monastický pruský stát na dědičné vévodství. Tím začalo dlouhé období prosperity města i přístavu,[zdroj?] neboť pruský vévoda byl polským leníkem Polsko-litevské unie. Toto hraniční město sloužilo jako přístav sousední Litvě těžíc ze svého umístění blízko ústí řeky Němen. Období prosperity bylo ukončeno v letech 1629 a 1635, kdy Memel poničili a obsadili Švédové. Byl pak ještě několikrát obnovován a o 75 let později velká část obyvatel zahynula při morové epidemii.
Po sjednocení Německa v roce 1871 se Memel stal nejseverovýchodněji položeným[1] městem nově vzniklého státu, což je upomínáno již v první sloce tehdejší německé hymny. V roce 1919 se Klajpeda ocitla pod správou států Dohody. Po Versailleské smlouvě bylo území kolem Memelu odděleno od Německa a stalo se autonomním územím obsazeným francouzskými vojsky. Nicméně roku 1923 zaútočily litevské síly pod vedením plukovníka Budryse, francouzské jednotky se stáhly a město připadlo Litvě. Dne 22. března 1939 byl Memel obsazen Německou říší, která v té době již obsadila Rakousko a Československo.
Během Druhé světové války od konce roku 1944 do roku 1945 většina obyvatel prchla před postupující frontou. V lednu 1945 bylo město dobyto Rudou armádou a vráceno zpět Litvě. Mnoho zbývajících obyvatel bylo posláno na Sibiř a zbytek vypovězen do Německa. V 50. letech navštívil Klajpedu britský spisovatel James Herriot a ve svých knihách popsal poměrně podrobně situací v ní. V roce 1991 zde byla založena univerzita – Klaipėdos universitetas.
[editovat] Městské čtvrti
Klajpedské městské orgány potvrdily toto schéma rozvržení 60 čtvrtí města: [2]
[editovat] Staré město
Staré město (lit. Senamiestis) je na levém břehu (u jejího ústí) řeky Danė. Nejdůležitější ulice jsou "Tiltų" (nověji pod názvem "Tilto" - Mostní, je to tepna městské dopravy; jde od mostu "Biržos" ke starému trhu), "Turgaus" a dopravní tepna "Pilies" (Hradu) gatvė. Ve Starém městě je několik hrázděných domů. Je zde Městské divadlo, dvě lékárny: (Juodojo erelio, "Černého orla" založena roku 1683 a Žalioji vaistinė "Zelená lékárna" založena roku 1677, obě podle privilegia braniborského markraběte Fridricha Viléma, obě v ulici Tilto), několik muzeí(jedno z nich je v podzemí Klajpedského hradu, ze kterého se víc nedochovalo) a galerií, dům v ulici Tilto - naproti Zelené lékárně, na jehož fasádě je krásný reliéf městského znaku.
[editovat] Fridrichova čtvrť
Byla k městu připojena roku 1722. Nyní je součástí Starého města. Tato část byla v době připojení na levém břehu řeky Danė, zatímco původní Staré město na pravé straně jejího tehdejšího řečiště (na jehož místě je nyní ulice Didžioji vandens). Zajímavosti: Barottiho galerie, kovářské museum...
[editovat] Čtvrť "Vitės"
Byla k městu připojena roku 1856.
[editovat] Muzea
- Muzeum moře s delfináriem ([1])
- Expozice přírodnin Národního parku Kuršská kosa
- Muzeum dějin Malé Litvy ([2])
- Muzeum hodin ([3])
- Kovářské museum ([4])
- Muzeum Klajpedského hradu ([5])
- Galerie "Pėda" (spadá pod Litevské muzeum umění)
[editovat] Galerie, výstavy
- Obrazová galerie Prana Domšaitise ([6])
- Palác výstavy umění ([7])
- Galerie fotografie
- Galerie Klajpedy
- Barottiho galerie ([8])
- Galerie Parku
- Salon umění "Paletė"
[editovat] Park soch
[editovat] Galerie
-
Socha Tvanas inspirovaná obrazem Tvanas M.K.Čiurlionise
-
Památník padlým ve válce
-
Památník rudoarmějcům, padlým ve válce (tamtéž)
-
Památník padlým v Klajpedském povstání 15. ledna 1923
Park soch je městský park, rozkládající se na jih od železničního nádraží Klajpeda. Také bývá nazýván Parkem Martyna Mažvyda.
[editovat] Minulost parku
Park soch byl zřízen v letech 1970 - 1977. Aby mohli postavit část parku, Sověti zlikvidovali do té doby zde používaný hřbitov (větší částí židovský), proto je jižní část parku postavena na hrobech. Mnozí lidé, jejichž příbuzní jsou pochováni na tomto bývalém hřbitově obnovili památníčky a náhrobky na hrobech v době po obnovení nezávislosti Litvy. Západní část parku vznikla obnovením parku, který tam donedávna byl. V této části jsou tenisové kurty a basketbalové hřiště, do požáru zde působil Klub šachistů. V parku jsou dva důležité memoriály: v severní části Památník padlým ve válce proti fašistickému Německu a Památník padlým v Klajpedském povstání 15. ledna 1923. Většina soch byla instalována mezi lety 1979 - 1989.
[editovat] Obyvatelstvo
Historicky se složení obyvatelstva velmi měnilo.
(podrobněji ve článku Historie města Klajpedy)
Na současné složení obyvatelstva měl rozhodující vliv zlom v lednu roku 1945, kdy vojáci Rudé armády, když obsadili 28. ledna Klajpedu (v 8 hod. ráno, při -30 °C), ve městě našli jen 6 lidí: dvě 80 - 90 leté stařenky lietuvininky, dva válečné zajatce bělorusy (mladí) a dvě polské architektky, přivezené sem na práci. V první následující registraci občanů města zanedlouho po té bylo zaregistrováno jen 28 občanů města. (Kolem 40 000 klajpedčanů se přestěhovalo do Německa ještě koncem roku 1944 a několik desítek civilistů ustoupilo spolu s německou armádou přes Kuršskou kosu). Další, nesrovnatelně mírnější zlom nastal v desetiletí po vyhlášení obnovení nezávislosti Litevské Republiky. Tehdy po změně politického klimatu z vlastního rozhodnutí z Klajpedy reemigrovalo množství většinou pracovníků administrativy nebo jiných specialistů, kteří dříve byli do Klajpedy nalákáni náborem - většinou rusky mluvících - a jejich rodin.
Po válce do roku 1953 bylo město znovu od základu zabydlováno. Většina dosídlenců byli rusky mluvící obyvatelé původem z Ruska a dalších republik tehdejšího SSSR, kteří byli náborem vysláni pracovat v podnicích obnovovaného i nově tvořeného průmyslu. Do konce sedmdesátých let dvacátého století většinu obyvatelstva Klajpedy tvořili rusky mluvící, od začátku osmdesátých let začali postupně převažovat litevci, kteří se hojněji začali do Klajpedy stěhovat.
| 28. leden 1945 | 1945 | 1950 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 1992 | 1999 | 2001 | 2007 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 6 | 3 600 | 48 500 | 89 500 | 140 342 | 176 648 | 202 929 | 207 100 | 203 300 | 192 954 | 185 936 | |
Podle údajů z roku 2007 měla Klajpeda 185 936 obyvatel, z nich ve věku:
- 0-14 let 14,0 %
- 15-59 let 67,1 %,
- 60 a více let 18,9 %.
Podle pohlaví to byli 85 493 muži a 100 443 ženy.
Podle národnosti (údaje z roku 2003):
- Litevci 63 %
- Rusové 28,2 %
- Poláci 4,8 %
- Bělorusové 0,5 %
- Jiní 3,5 %
[editovat] Lidé narození v Klajpedě
- Simon Dach (1605–1659), básník
- Reverend Michael Wohlfahrt (1687–1741), náboženský vůdce v Americe
- Friedrich Wilhelm August Argelander (1799–1875), astronom
- Jurgis Pliateris (1810), hrabě, zkoumal litevský jazyk a písemnictví
- George Adomeit (1879–1967), americký malíř
- Martynas Gelžinis (1907 - 1990), veřejný činitel, pedagog, historik
- Vytautas Dabašinskas (*1929), kinorežisér
- Ringaudas Songaila (*1929), politik, "premiér" v Sovětské Litvě, další vysoké funkce
- Sigitas Kudarauskas (*1936), veřejný a politický činitel
- Tomas Venclova (*1937), básník, publicista
- Algirdas Petrusevičius (*1937), disident
- Liudvikas Sabutis (*1939), signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, politik, právník
- Mečys Laurinkus (*1951), signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, vedoucí VSD
- Vytautas Grubliauskas (*1956), estrádní muzikant (jazz), politik, pořadatel svátku moře v Klajpedě
- Vidmantas Plečkaitis (*1957), malíř, politický veřejný činitel
- Leonidas Donskis (*1962) člen europarlamentu, filosof, esejista, kritik, veřejný činitel, profesor na Univerzitě Vytauta Velikého
- Artūras Karnišovas, (* 1971), hráč košíkové
- Saulius Štombergas, (* 1973), hráč košíkové
- Eligijus Masiulis, (* 1974), politik, ministr spojů
- Sati, vlastním jménem Violeta Jurkonienė (*1976), litevská zpěvačka
- Arvydas Macijauskas, (* 1980), hráč košíkové
- Tomas Vaitkus (*1982), závodní cyklista
[editovat] Další významné osobnosti, spjaté s Klajpedou
- Georg Sauerwein (1831 - 1904), Lužickosrbský politolog, doktor filosofie, veřejný činitel Malé Litvy, publicista, básník
- Ansas Bruožis (1876 - 1928), spisovatel, veřejný činitel Malé Litvy
- Alfonsas Žalys (1929-2006), čestný občan města
- Zita Šličytė (*1936), právnička, politička
- Vytautas Čepas (*1948), politik
- Vytautas Vičiulis (1951-1989) restaurátor
- Prof. Vladas Žulkus (*1945), archeolog, od roku 2002 rektor Klaipėdské Univerzity
[editovat] Starostové
- Alfonsas Žalys (1929-2006), 1969–1990 první tajemník Výkonného výboru města
- Povilas Vasiliauskas (*1948), 1990 – 1992 starosta Klajpedy
- Benediktas Petrauskas (*1955), 1992–1994 starosta Klajpedy
- Jurgis Aušra (*1940), 1994 – 1995 starosta Klajpedy
- Silverijus Šukys (*1945), 1995–1997 starosta Klajpedy
- Eugenijus Gentvilas (*1960), 1997 - 2001 starosta Klajpedy, premiér, ministr hospodářství
- Rimantas Taraškevičius (*1949), 2001 – 2011 starosta Klajpedy
- Vytautas Grubliauskas[3] (*1956), přezdívka: Kongas 2011 – starosta Klajpedy, jazzový virtuos
[editovat] Češi spjatí s Klajpedou
- Petr Figulus Jablonský (1619, Jablonné nad Orlicí – 12. ledna 1670 Klajpeda), biskup Jednoty bratrské a zeť J. A. Komenského, jeho život a dílo zkoumal doc. PhDr. Vladas Pupšys (* 1935 - 2009), Pedagogická fakulta Klaipėdské Univerzity
[editovat] Partnerská města
[editovat] Reference
- ↑ "...Von der Maas bis an die Memel,..."
- ↑ http://www.klaipeda.lt/stotisFiles/uploadedAttachments/Gyvenamuju%20raj200652745646.%20schema.JPG schéma rozvržení 60 čtvrtí města Klajpedy
- ↑ Životopis Vytauta Grubliauska
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky deníku "Klaipėda"
- Oficiální stránky města Klajpedy
- Univerzita v Klaipedě
- (litevsky) Klaipedský přístav
- jízdní řády městské hromadné dopravy
- jízdní řády obou přívozů Klaipėda - Smiltynė (Kuršská kosa)
- jízdní řády železnice (nádraží Klaipėda)
- jízdní řády příměstské hromadné dopravy
- jízdní řády mezinárodních trailerů (např. Klaipėda - Kiel aj.)
- Oficiální stránka Svobodné ekonomické zóny (Klaipėdos LEZ)
- (litevsky) Stránky Klaipedského Státního Hudebního Divadla
- (litevsky) [http://www.kldteatras.lt/pradzia.html Stránky Klaipedského Divadla Poznámka: Z důvodu havarijní situace v roce 2009 byla budova Klaipedského Divadla pro veřejnost uzavřena (hrozí zřícení části stavby v sále). Představení se konají improvizovaně v jiných prostorách v Klajpedě. Na opravu se v době napsání informace (listopad 2009) nedostává financí.
- Stránky Paláce kultury rybářů "Žvejų rūmai"
[editovat] Svátky, expozice, události
- program Klajpedského Svátku moře (lit. Jūros šventė) 2011 (27. července - 1. srpna 2011) litevsky, anglicky, rusky
- Hradní festival jazzu
|
||||||||
|
|||||||||||||||||||
|
|||||