Gargždai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gargždai
Gargždai
Náměstí před okresním úřadem
Náměstí před okresním úřadem
Gargždai – znak
znak
Gargždai – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 9 m n. m.
stát: Litva Litva
kraj (sritis): Klaipėdský (Klaipėdos)
okres: Klaipėdský (Hl. m. = Gargždai)
Gargždai na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 1,735 km²
počet obyvatel: 16 164 (2008)
hustota zalidnění: 9 316 obyv. / km²
správa
starosta: Vaclovas Dačkauskas
oficiální web: http://www.klaipedos-r.lt/?lt=1090255372
kostel Sv. archanděla Mykola

Gargždai je město v západní části Litvy, v Žemaitsku, v Klaipėdském kraji, na západním (pravém) břehu Minije, 17 km na východ od Klaipėdy. Gargždai jsou hlavním městem Klaipėdského okresu (je to jediný případ mezi 60 okresy v Litvě, kdy název okresu (lit. savivaldybė) není shodný s jeho hlavním městem). Severní okraj Gargždů je podél dálnice A1VilniusKaunasKlaipėda. PSČ Gargždajské pošty je LT-96001. Na východním okraji města je hezký městský park, jeho část je ve velkém svahu minijského kaňonu, vzdáleného od řeky mnoho desítek metrů, v horní části parku je také hřbitov rudoarmějců (pohraničníků), padlých za úporných bojů na počátku II. svět. války. Radnice, městská nemocnice a poliklinika, katolický kostel Sv. archanděla Mykola (roku 1990 postavený na místě několikrát shořelého (naposledy úplně shořel 22. června 1941) ) a okresní soud jsou také na východním okraji města, nedaleko parku, blízko mostu přes řeku Minija (silnice č. 228 do Vėžaičiů).

Podniky[editovat | editovat zdroj]

  • AB "Geonafta" (a.s.) - těžba ropy
  • AB "Gargždų statyba" (a.s.) - stavební podnik
  • UAB "Gargždų mida" (s. s r. o.) - jediný podnik v Pobaltských státech, vyrábějící střešní krytiny z polymerních živic. Název "mida" je akronym z "minkštos dangos" - měkké (plastické) krytiny [1].
  • UAB "Masterfoods" (s. s r. o.), nyní "Mars Lietuva" - krmivo pro malá domácí zvířata [2].
  • UAB "Hidrostatyba" (s. s r. o.) [3].
  • a další...
  • Na jihovýchodě města je pískovna a další vodní plochy. Také zahrádkářské kolonie.

Doprava, komunikace[editovat | editovat zdroj]

V centru města je poměrně velké autobusové nádraží, odtud jezdí pravidelné meziměstské linky. Na všech jsou Gargždai jako mezistanice.
Linky:

Příměstská linka mikroautobus/taxi Gargždai-Klaipėda (cena: 4,50 Lt.).

Hlavní silniční směry:

  • směrem severním silnice č. 216 Gargždai - Kretinga.
  • směrem západo-východním město protíná silnice č. 228 Dauparai - Vėžaičiai
  • na tuto silnici se napojuje u vsi Laugalai silnice č. 227, mířící zprvu na jih a v obci Dovilai se prudce stáčí na západ přes Jakai na kruhový objezd dálnice A1.

Blízké obce[editovat | editovat zdroj]

Na sever:

  • Šakiniai, Sėlenėliai, Eglynai, Smilgynai, Gribųniai, Antkalnis, Kvietiniai, Žvelsėnai Lapiai, Rudaičiai

Na východ:

  • Gerduvėnai, Kavaliauskai, Vėžaičiai, Kalniškė, Macuičiai, Ežaičiai, Lyveriai,

Na jih:

  • Grikšai, Baičiai, Šnaukštai, Kuliai, Dovilai, Galčiai

Na západ:

  • Birbinčiai, Grambaviškiai, Lėbartai (je ještě jedna obec stejného názvu nedaleko, 4 km na JZ od Dovilů, podle které dostal název i jeden z největších Klaipėdských hřbitovů), Laugaliai, Šlapšilė, Dauparai, Gobergiškė

Minulost města[editovat | editovat zdroj]

Německo-litevská hranice procházela v těsné blízkosti západního okraje Gargždů

V análech jsou Gargždai poprvé zmiňovány v roce 1253 jako Garisda - hradiště Gargždų piliakalnis, jinak také Kalniškės piliakalnis, Gargždės pilalė, Anielinas. Zde stál roku 1253 zmiňovaný hrad Kuršů Gargždai, ale lidé zde sídlili již od doby bronzové. V 15. století se obec přestěhovala na opačný - pravý břeh Minije. Gargždajský dvůr zmiňovaný v 16. století náležel žemaitským pánům Kęsgailům a obec až do 18. století patřila dvoru. V letech 1534 - 1540 zde byl postaven první dřevěný katolický kostel Sv. archanděla Mykola. Městem byly Gargždai poprvé nazvány roku 1597.
8. ledna roku 1600 král Zikmund III. Vasa udělil kupecká a jarmareční privilegia. Gargždai se staly nejdůležitějším obchodním bodem Klaipėdy. V roce 1639 král Vladislav IV. Vasa v Gargždajích (stejně jako také v Palanze) dovolil zabydlet se Židům. To podpořilo růst města, což potvrzují i nalezené Gargždajské poklady.
17. - 18. století pro války a mor - těžké období. Roku 1786 vyhořelo skoro celé město. (nedokončeno)
Celých sedm století, až do roku 1923 a později opět za II. světové války (v letech 1939 - 1945) byly Gargždai pohraničním městem: v těsné blízkosti západního okraje Gargždů procházela Prusko/Německo-litevská hranice.
V roce 1997 byl schválen gargždajský městský znak.

Původ názvu města[editovat | editovat zdroj]

Název je odvozován od slova "gargždas" - štěrk. Podobného původu je i příbuzné slovo "girgždėti" - skřípat (zvuk slyšený při chůzi po štěrku).

Partnerské město[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gargždai na litevské Wikipedii.

  1. Informace o podniku "Gargždų mida" (litevsky)
  2. Informace o podniku "Mars Lietuva" (litevsky)
  3. Informace o podniku "Hidrostatyba"

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]