Priekulė (okres Klaipėda)
| Priekulė Priekulė | |
|---|---|
 Hlavní ulice ke Klajpedě | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°33′20″ s. š., 21°19′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 8 m n. m. |
| Stát |  Litva |
| Kraj | Klaipėdský |
| Okres | Klaipėda |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 650 (2008) |
| Správa | |
| Starosta | Valerijus Velkas |
| Oficiální web | www |
| PSČ | LT-96047 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Priekulė (německy Prökuls), je město v západní části Litvy, v Žemaitsku, v Klaipėdském kraji, na západním (pravém) břehu Minije, 20 km na jih od Klaipėdy. Ve městě je zděný katolický kostel Sv. Antonína Padovského (litevsky Šv. Antano Paduviečio bažnyčia), postavený v letech 1937–1938 a evangelický luteránský kostel. V centru města je krčma "Mingė". V lesoparku Vingio je již ztrouchnivělý, padlý Priekulský dub, dříve ceněná přírodní památka. V tomto parku je také dostihové závodiště. Několik kroků od parku je memoriální muzeum Ievy Simonaitytė (založeno roku 1984). (memoriální muzeum - letní sídlo Ievy Simonaitytė) (1897–1978) (Adresa muzea: Vingio g. 11, Priekulė, LT-96340). V centru je památník Ievě Simonaitytė. Pošta v Priekuli má PSČ LT-96047.
Minulost města[editovat | editovat zdroj]
Podle Melnské mírové dohody s řádem německých rytířů (v roce 1422) byla utvrzena hranice mezi Pruskou provincií a Litvou. Priekulė a její okolí (kde bydlelo nemálo Žemaičiů / Litevců) a samozřejmě také blízký Memel připadlo řádu a později bylo začleněno do Pruska a hranice zůstala nezměněna až do roku 1919. Sama Priekulė je zmiňována od první poloviny 16. století. V letech 1923–1938 a po II. světové válce v roce 1945 připadla Litvě. Městská práva získala až v roce 1946. V letech 1950–1959 byla okresním městem. Městský znak byl potvrzen dekretem prezidenta Litvy 19. prosince 2002.
Původ názvu města[editovat | editovat zdroj]
V první polovině 16. století na místě dnešní Priekulė byla ves jménem Paminija (nebo Paminijas), celkem 3 usedlosti. Starosta této vsi byl Lukas Priekulis nebo Priekulė. Takže názvem města je příjmení. Původ samého příjmení je pravděpodobně lotyšský.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2006 |
|---|---|---|---|---|
| 1 931 | 1 864 | 1 826 | 1 725 | 1 673 |
Doprava, komunikace[editovat | editovat zdroj]
- V městě je autobusová zastávka linky Tauragė – Šilalė – Šilutė – Priekulė – Klaipėda
- Další autobusové spoje:
- Alytus přes Jurbarkas
- Jurbarkas přes Šilutė
- Královec (Karaliaučius) přes Tylže (Tilžė)
- Kaunas přes Jurbarkas
- Kaunas přes Šakiai
- Kintai přesSakučiai
- Liepāja přes Klaipėda
- Marijampolė přes Jurbarkas
- Palanga přes Klaipėda
- Rusnė přes Šilutė
- Šakiai přes Jurbarkas
- Šilutė
- Švėkšna přes Agluonėnai
- Tauragė přes Šilutė
- Ventė přes Kintai
- Veiviržėnai přes Agluonėnai
- Příměstská linka mikroautobus/taxi Priekulė-Klaipėda
- Železniční stanice Priekulė na trati Vilnius - Kaunas - Klaipėda - Šilutė - Tylže (Tilžė) - Královec (Karaliaučius).
Hlavní silniční směry:
Důležitější z vedlejších směrů:
- Směrem JZ vedlejší silnice – za tratí se rozdvojuje: západněji směr Dreverna, jižněji směr Venckai – Sakūčiai – Kintai – Ventė.
- Za mostem přes Miniji vlevo směrem východním Stragnai II – Pėžaičiai, směrem severozápadním Voveriškiai – Šernai.
Záplavy[editovat | editovat zdroj]
Za mostem přes Miniji se v době každoročních (nejčastěji v předjaří) záplav stává silnice č. 141 neprůjezdná. V tomto období dopravu zajišťují obojživelné transportéry. Roky, kdy záplavy nejsou, jsou spíše výjimkou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Priekulė na litevské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Priekulė na Wikimedia Commons
