Vainutas
| Vainutas žemaitsky Vainuots |
||
|---|---|---|
 Kostel sv. Jana Křtitele ve Vainutu na pravém břehu Šyšalė |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 55° 21′ 54″ s. š., 21° 51′ 52″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 62 m n. m. | |
| stát: |  Litva |
|
| kraj (sritis): | Klajpedský (Klaipėdos) | |
| okres (savivaldybė): | Šilutė | |
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| počet obyvatel: | 993 (2001) | |
| správa | ||
| starosta: | Vitalijus Mockus (*1959) | |
| oficiální web: | silute.kryptis.lt/main.php?parent=156 | |
| PSČ: | LT-99431 (městský úřad), LT-99069 (pošta) | |
Vainutas je městys v západní části Litvy, v jihozápadním Žemaitsku, v Klajpedském kraji, ve východní části okresu Šilutė, na soutoku bezejmenného potoka (který v městečku protéká rybníkem Vainuto tvenkinys o rozloze 3 ha) s říčkou Šyšalė, která přitéká od východu a pokračuje směrem jižním. Leží na silnici č. 165 Šilutė - Šilalė, v městečku z ní odbočuje silnice č. 199 směr Tauragė, z městečka také vedou dvě různé cesty do Girininků, dále cesta do Degučiů a cesta k soutoku Šyšalė s Šyšou.
Ve Vainutu na pravém břehu Šyšalė je katolický kostel Sv. Jana Křtitele, postavený roku 1869 jako v pořadí již čtvrtý (první kostel byl ve Vainutu postaven roku 1606. Dále je ve Vainutu střední škola (od roku 1954, první byla farní škola při prvém kostelu - postaveném roku 1606), dále školní vlastivědné muzeum, knihovna (od roku 1937, ambulance, městský úřad, požární zbrojnice, správa polesí, pobočka Šilutské spořitelny, pošta (PSČ: LT-99069), sběrna mléka, na místním hřbitově je několik etnograficky cenných pomníků, troje boží muka (lit.: koplytstulpis; z roku 1989)
Obsah |
Minulost městečka [editovat]
Vainutas byl poprvé zmíněn roku 1506 - byl zde dvůr a městečko. Roku 1606 byl postaven dřevěný kostel a při něm byla farní škola. V roce 1640 zde bylo 29 rodin. Na začátku 18. století (za Severní války) městečko vyhořelo. Roku 1711 zde nebyl ani jeden obyvatel. V roce 1738 bylo 6 obydlí. V roce 1744 získalo městečko tržní a jarmareční práva (v roce 1754 opakovaně a téhož roku i Magdeburská práva, která byla potvrzena roku 1792). V roce 1770 byl opět postaven kostel. V roce 1816 ve Vainutu žilo 18 židovských rodin (116 lidí). Roku 1834 byla založena základní škola. V roce 1853 Vainutas opět vyhořel. V roce 1856 byl postaven nevelký kostel, který biskup Motiejus Valančius zkritizoval a nakázal postavit kostel pořádný, zděný, slíbil zařídit projekt. Výstavba kostela začala roku 1860. Za povstání v roce 1863 se však projekt inženýra Dambrauska ztratil. Po různých peripetiích bylo v roce 1866 povoleno stavbu dokončit (dokončena roku 1869). Uvnitř jsou 3 oltáře. Pozemek je obehnán zdí. V letech 1936 - 1945 působila základní škola, 1945 - 1949 - progymnázium, 1949 - 1954 - sedmiletka, od roku 1954 - střední škola. V letech 1952 - 1966 zde byla nemocnice. Za sovětů byl Vainutas střediskem sovchozu. Dekretem ze dne 7. prosince 2006 prezident Litvy potvrdil nový znak města Vainutas.
Obyvatelstvo [editovat]
| 1788 | 1833 | 1862 | 1897 | 1923 | 1959 | 1970 | 1979 | 1983 | 1987 | 1997 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 264 | 317 | 753 | 1 192 | 1 291 | 1 083 | 891 | 1 121 | 1 084 | 1 066 | 1 110 | 993 |
Slavní rodáci [editovat]
- Stasys Balčytis (1893-1973), člen Zakládajícího Seimu (1920 – 21)
- Pranciškus Gustaitis (1910 - 1946), farář, 1946 zavražděn KGB
- Anastazija Mažeikaitė–Tamošaitienė (1910-1991), lidová umělkyně
- Povilas Almis Mažeika (1915-2004), doktor oceánografických věd, námořník, spisovatel
- Zosė Petraitienė (1928-1982), lékařka, zemřela při výkonu povolání
- Janina Birutė Pužaitė-Venckienė, knihovnice, lidová umělkyně
- Zacharijus Nemčevskis (1766-1820), matematik, docent na Vilniuské univerzitě
- Zigmas Venckus (* 1924), muzikolog, skladatel
- Augustas Timpa (1892-1975), vypravěč a další
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vainutas na litevské Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]
- Vainutas. Mūsų Lietuva (Naše Litva), Díl 4. - Boston: Lietuvių enciklopedijos leidykla, 1968, str. 237
