Judrėnai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Judrėnai
žemaitsky Jodrienā
Judrėnai – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 107 m n. m.
stát: Litva Litva
region: Flag of Samogitia.png Žmuď
kraj (sritis): Klajpedský (Klaipėdos)
okres (savivaldybė):: Klaipėdský
Judrėnai
Red pog.png
Judrėnai
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 531 (2001)
správa
starosta: Zigmantas Siminauskas
PSČ: LT-96292 (městský úřad),
LT-96032 (pošta)
Možná hledáte: Judrėnai, ves v okrese Telšiai 5 km na jih od Telšiů.

Judrėnai je městečko v západní části Litvy, v Žemaitsku, v Klajpedském kraji, ve východním cípu okresu (litevsky savivaldybė) Klajpeda. Judrėnai leží 8 km na jihozápad od dálnice A1, na silnici Rietavas - Žadvainiai - Judrėnai - Veiviržėnai, 13 km na západ od Kvėdarny, 13 km na východ od Veiviržėnů, 14 km na severovýchod od Švėkšny. Městečkem protéká pravý přítok Graumeny Judrė, podle kterého dostalo městečko své jméno. Z Judrėnů vedou silnice do Kvėdarny, do rodiště pilota Lituaniky Stepona Dariuse Dariusu, Rietava, Endriejava, Veiviržėnů, Šalpėnů, Švėkšny a Sauslaukisu. Městečko je obklopeno lesním masívem Judrėnų – Lėgų. Je zde posvátný kámen s prohlubní (chráněná archeologická památka). Původně ves radiálního typu (12 ulic). V městečku je dřevěný katolický kostel Sv. Antonína Padovského (postaven roku 1780, předtím zde bývala kaple), škola Stepona Dariuse, Judrėnský dvůr, od roku 1958 kulturní dům, od roku 1957 veřejná knihovna Jona Lankutise,[1] pošta (PSČ LT-96032), opravárenský servis, několik prodejen, veřejná jídelna, úřadovna polesí, dřevozpracující podnik „Gersena“. Na místním hřbitově je pochována matka slavného litevského letce (pilota) Stepona Dariuse Augustina Vaišvilaitė.[2]

Minulost městečka[editovat | editovat zdroj]

Judrėnský dvůr byl zmiňován v roce 1561, městečko koncem 16. století. V roce 1732 byla pro judrėnskou kapli vyhlášena pouť Sv. Antonína Padovského. V roce 1752 byl judrėnské farnosti přidělen farář a polnosti, stala se filií. Ve v roce 1780 postaveném kostele Sv. Antonína Padovského je 10 památek umění. V roce 1908 byla založena základní škola. Po II. světové válce v okolí působily partyzánské oddíly Lydžiuse, Aukuru, Butageidžiovy z Kęstutisova úderného okruhu.[3] V letech 19501992 středisko sovchozu. 9. června 2011 prezidentka Litevské republiky dekretem č. 1K-722 potvrdila Judrėnský městský znak.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel od roku 1738 do roku 2001
1738 1775 1923 1959 1970 1977 1979 1985 2001
15 usedlostí 7 usedlostí 140 195 300 514 567 549 531

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Judrėnai na litevské Wikipedii.

  1. Judrėnská knihovna Jona Lankutise
  2. Muzeum Stepona Dariuse
  3. Kazys Misius. Judrėnai. Visuotinė lietuvių enciklopedija (Všeobecná litevská encyklopedie), Díl VIII. (Imhof-Junusas). V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2005, str. 758
  4. Dekret č. 1K-722: Judrėnský městský znak

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Judrėnai. Mūsų Lietuva (Naše Litva), Díl 4. - Boston: Lietuvių enciklopedijos leidykla, 1968. str. 217