Jičín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jičín
Valdštejnovo náměstí v Jičíně
Valdštejnovo náměstí v Jičíně
Znak města JičínVlajka města Jičín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecJičín
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°26′13″ s. š., 15°21′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 210 (2023)[1]
Rozloha24,95 km²[2]
Nadmořská výška287 m n. m.
Počet domů2 759 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.4
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Jičín
Žižkovo náměstí 18
506 01 Jičín
posta@mujicin.cz
StarostaJan Malý (ANO 2011)
Oficiální web: www.jicin.cz
Úřední web: www.mujicin.cz
Jičín
Jičín
Další údaje
Kód obce572659
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jičín (německy Jitschin) je město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Rozloha města činí 2 493 ha a žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.

S Jičínem je především spojeno působení Albrechta z Valdštejna, vrchního velitele císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil ve fiktivním lese Řáholci.

Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, je Jičín turisticky vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky. Díky tomu získal titul Historické město roku 2016.

Historie

Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali šperky, nástroje a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v jičínském muzeu. Po nich osídlili oblast Slované, rod Slavníkovců – ti byli vyvražděni roku 995.

Jičín-Sedličky, Valdštejnská lodžie

Město bylo založeno jako královské před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1293 z listu Guty Habsburské čili Jitky, manželky Václava II., po níž se dodnes nazývá. V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemesla, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodává český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy – za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána. Dále pak město vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například barokní kostel svatého Jakuba[4] nebo kamenná vodárenská věž (Věž Jičín). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí byl násilně rekatolizován. Tovaryšstvo Ježíšovo zde založilo gymnázium a jezuitskou kolej, kde působil například Bohuslav Balbín.

Jičín se v 19. století stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů Agrostroj (Knotek), který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka a odehrála se tu bitva u Jičína. Na počátku 20. století zde profesor Tomáš Garrigue Masaryk uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. Národnostní filosofie doby novější, Jičín 1905). Během první československé republiky zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť Čeřovka. Působili zde architekt Čeněk Musil či spisovatel Václav Čtvrtek. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k vojsku. Poté navštívil jičínský Sokol, závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.

Roku 1939 bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce 1946 došlo ke znárodňování velkých závodů. V roce 1968 obsadili město vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku 1991 v jezuitské koleji, čímž přispěla k její devastaci. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních společností. Ve městě také vznikla nová průmyslová zóna.

V letech 1994–2002 byl starostou Jičína pozdější senátor MVDr. Jiří Liška. Roku 2012 byl po odvolání předchozího starosty[5] (2002–2012) znovuzvolen[6]. V roce 2014 jej nahradil Jan Malý (zvolen za ANO).

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 880 domech 10 478 obyvatel, z nichž bylo 5 065 žen. 10 166 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 151 k německé a 9 k židovské. Žilo zde 5 920 římských katolíků, 238 evangelíků, 1 928 příslušníků Církve československé husitské a 136 židů.[7] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 152 domech 11 034 obyvatel. 10 636 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 172 k německé. Žilo zde 6 195 římských katolíků, 339 evangelíků, 2 802 příslušníků Církve československé husitské a 119 židů.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Jičín[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 7 944 9 611 9 935 11 328 11 899 12 101 12 664 12 615 13 176 13 414 16 182 16 803 16 489 16 795
Počet domů 653 755 818 908 1 057 1 146 1 470 1 811 1 745 1 826 2 064 2 408 2 441 2 623
  • Věková struktura obyvatel obce Jičín roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Jičín roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Jičín roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Jičín roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Jičín roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Jičín roku 2011

Doprava

Ulice M. Koněva v Jičíně

Po obchvatu kolem města ve tvaru písmene U vede silnice I. třídy č. 16 Řevničov-Královec, na severozápadním okraji města z ní odbočuje silnice I. třídy č. 35 Turnov-Mohelnice, která se z ní odpojuje až v obci Úlibice. Na jižním okraji Jičína odbočuje silnice I. třídy č. 32 do Poděbrad. Vede odsud také silnice II. třídy č. 286 do Lomnice nad Popelkou a Jilemnice. Okraje města jsou proto významnou silniční křižovatkou.

Blízko centra města se také nachází autobusové nádraží v ulici 17. listopadu, ze kterého vyjíždějí autobusy například do Prahy, Liberce, Hradce Králové, Brna, Špindlerova Mlýna, Kněžmostu nebo do Hlinska. Ve východní části města je i vlakové nádraží, ležící na trati 041 z Turnova do Hradce Králové, ze kterého odbočuje regionální trať 061 do Kopidlna a Nymburka, po které jezdí vlaky ve dvouhodinových intervalech. Vlakové nádraží má 4 osobní koleje.

Ekonomika

Město Jičín těží především z turismu a průmyslu. Továrny zde mají společnosti jako Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental, v menší míře stále vyrábí nástupce Agrostroje, AGS, což byl později Seco GROUP, nyní Seco Industries. Sídlo zde má též dopravní firma C.S.CARGO a.s. Probíhá rekonstrukce města – opravy památek (včetně Valdštejnova náměstí,[10] chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let 20. století, naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též postavilo bazénový komplex na místě plovárny ze 20. let u rybníku Kníže.[11]

Nevyřešený nebo nedořešený je stále problém několika chátrajících objektů, především jezuitské koleje[12][13], kasáren[14][15] a Hotelu Start[16] (ten vlastní soukromá společnost).

Hotel Start se začal v roce 2017 rekonstruovat. V lednu 2018 měl zateplenou fasádu, nová okna a dělalo se nové parkoviště. V hotelu mají být 2 restaurace — první v přízemí a druhá v posledním patře. Ačkoli měl být hotel již otevřený, nestalo se tomu tak. Termín otevření byl bez pokut prodlužován. Hotel měl být v provozu od 30. června 2018, což investor nesplnil. Opět požádal o prodloužení do 30. září, za což musí zaplatit pokutu přibližně 500 tisíc korun.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jičíně.
Valdštějnovo náměstí: vlevo pavilon, uprostřed Mariánský sloup a Valdická brána, vpravo zámek
  • Zbytky městských hradeb na jihovýchodním okraji historického města (za kostelem sv. Jakuba) končí Valdickou branou. Kamenná hranolová věž z let 1568-1570 byla různě upravována, dřevěný ochoz a jehlanovitá střecha jsou z romantické přestavby z roku 1840. Valdickou branou se vstupuje kolem kostela sv. Jakuba do jihovýchodního rohu Valdštejnova náměstí.
  • Valdštejnovo náměstí, téměř pravidelné a mírně svažité obdélné náměstí, asi 150 m dlouhé, si zachovalo úplné podloubí po všech čtyřech stranách, včetně zámku, který tvoří jeho jihovýchodní část. Měšťanské domy z velké části raně barokní, většinou s fasádami a někde i přistavěným druhým patrem z 19. století. Nejcennější domy stojí v jihozápadní a západní části náměstí. Dále se zde nachází Mariánský sloup z roku 1702, sochy na podstavci jsou z roku 1795, a dvě kašny: Korunovační (kamenný pavilon z roku 1834) a Amfitrité z roku 1836 se sochou od Jana Suchardy.
  • Zámek, rozlehlá obdélná dvoupatrová stavba, kterou založil kolem roku 1500 Mikuláš Trčka z Lípy, roku 1608 rozšířil Zikmund Smiřický a po roce 1624 přestavěl Albrecht z Valdštejna. Téměř čtvercová budova se třemi nádvořími, zčásti s arkádami. Průčelí do náměstí s rohovými arkýři má stejné podloubí jako okolní měšťanské domy. Podoba fasády se dvěma nevýraznými rizality a plochými trojúhelnými štíty je patrně z roku 1775. V části zámku sídlí krajské muzeum a galerie.
  • Barokní kostel svatého Jakuba Většího u Valdické brány měl sloužit jako katedrála biskupství, které Valdštejn v Jičíně plánoval. Pozoruhodnou centrální stavbu postavili v letech 1627-1634 italští umělci, snad podle plánů a pod vedením A. Spezzy a N. Sebregondiho. Pravidelný půdorys ve tvaru řeckého kříže doplňují v rozích čtyři mohutné nízké věže, půlkruhový chór je obrácen k jihu. Střední prostor je zaklenut plochou kupolí s iluzivní freskou (kolem 1770), v presbytáři jsou dvě veliká obdélná okna. Vnitřní zařízení vzniklo po požáru roku 1768, hlavní průčelí dokončeno v novoklasicistním slohu až v letech 1865-1867. Za kostelem je patrová barokní budova arciděkanství s mansardovou střechou a jednoduchou výzdobou.
  • Farní kostel svatého Ignáce na náměstí Svobody (nedaleko jihozápadního rohu Valdštějnova náměstí), založen počátkem 14. století. v 15. století přestavěn na síňové trojlodí a po požáru zaklenut roku 1597 plochou renesanční klenbou na šest toskánských sloupů, které loď dělí na 3 x 4 pole. Presbytář gotický s vnějšími opěráky má gotickou hvězdicovou klenbu, okna hrotitá s kružbami. Roku 1622 byl svěřen jezuitům, od roku 1773 opět farní.
  • Ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej z let 1628–1632, mnohokrát přestavovaná a rozšiřovaná. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova s kaplí a původně arkádami v přízemí. Od zrušení jezuitského řádu 1773 sloužila jako kasárna. Ke koleji přiléhají budovy bývalého semináře, gymnázia a nemocnice.
  • Bývalá synagoga v ulici Na příkopech (severovýchodně od Valdštejnova náměstí), Židovská ulice s židovskou školou a židovský hřbitov u Valdické obory.
  • Vodárenská věž, hranolová renesanční stavba u rybníka Kníže z roku 1631 (v historických pramenech zvaná prostě "Věž"), dnes po celkové rekonstrukci využita jako umělecká galerie.
  • V Koněvově ulici na severozápadě města stojí vila Dóry Němcové z roku 1910 podle návrhu D. Jurkoviče a řada dalších moderních vil.
  • Lipová alej na severovýchodě města, vysázená na příkaz Albrechta z Valdštejna, končí Valdštejnskou lodžií od A. Spezzy a parkem Libosad.
  • Návrší Čeřovka s novogotickou rozhlednou Milohlídkou z roku 1844
  • Obchodní akademie z roku 1928 podle návrhu jičínského stavitele Č. Musila, který projektoval také nemocnici a další školy.
  • Lepařovo gymnázium v budově z roku 1883
  • Na Novám Městě za řekou špitální a hřbitovní kostel P. Marie de Sale, původně Nejsvětější Trojice, založený 1628 a dokončený až 1663. Jednolodní obdélná stavba s půlkruhovým presbytářem a kaplemi a hranolovou věží v průčelí. Cenné barokní zařízení z doby po roce 1730.
  • Sochy a pomníky:
    • Socha svatého Václava z roku 1743 při Moravčické cestě
    • Sloup P. Marie Rušánské z roku 1749 na Komenského náměstí
    • Pomník padlým z roku 1867 na Letné
    • Pomník Mistra Jana Husa od A. Suchardy z roku 1872 v Husově ulici, nejstarší v Čechách
    • Pomník Karla Havlíčka Borovského od J. Říhy z roku 1906
  • Hvězdárna v Raisově ulici na západním okraji města
  • Zebín (399 m. n. m.) nad Valdicemi, severovýchodně od města, s kapličkou Maří Magdalény
  • Valdická kartouza, někdejší klášter řádu kartuziánů ve Valdicích založený Albrechtem z Valdštejna, dnes nápravné zařízení, jedna z nejstřeženějších věznic Česka
  • Zámek, nádvoří
    Zámek, nádvoří
  • Kostel sv. Ignáce od jihu
    Kostel sv. Ignáce od jihu
  • Kostel sv. Ignáce, interiér
    Kostel sv. Ignáce, interiér
  • Kostel sv. Jakuba Většího
    Kostel sv. Jakuba Většího
  • Kostel sv. Jakuba, interiér
    Kostel sv. Jakuba, interiér

Členění města

Katastrální území Jičína

Město je v současnosti tvořeno 11 místními částmi na čtyřech katastrálních územích:

V letech 1980–1990 byla součástí města i dnes samostatná obec Úlibice.[17]

Základní sídelní jednotky

Základní sídelní jednotky nejsou skladebné s členěním na evidenční části obce, a tedy se mnohé z nich člení na díly ležící v různých částech obce. Například ZSJ Jičín-Staré Město je o něco větší než evidenční část Staré Město.

Čeřovka, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod Šibeňákem, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy.

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Jičín a Obvod obce s rozšířenou působností Jičín.

Jičín byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jičín ale stále existuje a skládá se ze 111 obcí, ORP ze 77 obcí.

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621–1634. Historický obzor, 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.
  5. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/183764-krize-v-jicine-vyvrcholila-starosta-pus-odvolan/
  6. ↑ http://www.mediafax.cz/regiony/4099428-Jicin-ma-noveho-starostu-Jiriho-Lisku-z-ODS
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 151. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 120. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-17]. S. 470, 471, záznam 30. Dostupné online. 
  10. ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715
  11. ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715
  12. ↑ http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jezuitska-kolej-speje-do-zahuby-20120629.html
  13. ↑ http://www.jicinsko.cz/landscape/jezuitska-kolej-jicin-soucas-foto.htm
  14. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/kralovehradecky/clanek.phtml?id=718891
  15. ↑ http://www.mujicin.cz/realizace-projektu/ds-29479
  16. ↑ http://hradec.idnes.cz/zabedneny-start-ma-byt-uz-brzy-nejluxusnejsim-hotelem-v-ceskem-raji-1g3-/hradec-zpravy.aspx?c=A120210_1730767_hradec-zpravy_klu
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 547.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Jičín. Sv. 13, str. 348.
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977. Heslo Jičín, str. 591-598

Související články

Externí odkazy

Město Jičín

k. ú. Jičín (Staré Město • Nové Město • Pražské Předměstí • Holínské Předměstí • Valdické Předměstí – část • Soudná • Sedličky) • k. ú. Hubálov (Hubálov) • k. ú. Moravčice (Moravčice • Valdické Předměstí – jen ZSJ Moravčice díl 2) • k. ú. Popovice u Jičína (Popovice) • k. ú. Robousy (Robousy • Dvorce)

Města, městyse a obce okresu Jičín
Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jičín&oldid=16592422“