Petro Porošenko
Petro Porošenko Петро Порошенко | |
---|---|
5. prezident Ukrajiny | |
Ve funkci: 25. května 2014 – 20. května 2019 | |
Předseda vlády | Arsenij Jaceňuk, Volodymyr Hrojsman |
Předchůdce | Oleksandr Turčynov |
Nástupce | Volodymyr Zelenskyj |
ministr zahraničí | |
Ve funkci: 9. října 2009 – 11. března 2010 | |
ministr obchodu a hospodářského rozvoje | |
Ve funkci: 23. března 2012 – 24. prosince 2012 | |
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany | |
Ve funkci: 8. února 2005 – 8. září 2005 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Blok Petra Porošenka |
Narození | 26. září 1965 (58 let) Bolhrad, Oděská oblast, USSR, SSSR |
Národnost | ukrajinská |
Choť | Marina Porošenková |
Rodiče | Oleksij Porošenko a Yevheniia Poroshenko |
Děti | Oleksij Petrovič Porošenko |
Příbuzní | Mykhailo Poroshenko (sourozenec) |
Sídlo | Kyjev |
Alma mater | Ševčenkova univerzita |
Profese | podnikatel, politik, diplomat, ekonom a podnikatel |
Náboženství | Ukrajinská pravoslavná cirkev (moskevský patriarchát) |
Ocenění | velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2010) Global Citizen Awards (2014) Řád sv. Ondřeje Řád Vitolda Velikého Řád za občanské zásluhy … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Петро Порошенко |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petro Olexijovyč Porošenko (ukrajinsky: Петро Олексійович Порошенко; * 26. září 1965 Bolhrad, Ukrajina, Sovětský svaz) je ukrajinský podnikatel, politik a pátý, bývalý prezident Ukrajiny.
Politická kariéra
Porošenko je bývalý ministr zahraničních věcí a ministr obchodu a hospodářského rozvoje. V letech 2007 - 2014 byl členem Ukrajinské národní bankovní rady. Do ukrajinského parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1998. Dne 29. března 2014 oznámil kandidaturu na prezidenta Ukrajiny.[zdroj?]
Ukrajinský prezident 2014–2019
Porošenko byl prostřednictvím své televizní stanice Kanál 5 jedním z organizátorů Euromajdanu, který vedl v únoru 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.[1]
V prezidentských volbách 25. května 2014 pak hned v prvním kole zvítězil, když získal přes 50 % hlasů.[2] Dne 7. června složil přísahu, a stal se tak pátým prezidentem Ukrajiny.
Až do konference čtyř státníků v Minsku v únoru 2015 a schválení druhé minské dohody o klidu zbraní prosazoval prezident Porošenko pokračování bojových operací ukrajinské armády proti proruským separatistům na východě země,[3] které v květnu 2014 začala vláda premiéra Arsenije Jaceňuka.[4] Porošenko označuje východoukrajinské separatisty z tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky jako „bandity“ a „ruské teroristy“ a od samého počátku ukrajinské krize odmítá vést se separatisty politický dialog.[5] Podle Porošenka nejsou zástupci separatistických republik „jednou ze stran dialogu“, protože ozbrojenci a teroristé nemohou zastupovat Donbas.[6] V červenci 2014 Porošenko prohlásil, že za každého ukrajinského vojáka padlého v boji „budou zlikvidovány stovky teroristů“.[7]
V prosinci 2018 došlo z iniciativy Porošenka ke sjednocení tří pravoslavných církví působících na Ukrajině v jedinou Pravoslavnou církev Ukrajiny, s čímž nesouhlasil Moskevský patriarchát, který disponuje největším počtem kostelů.[8] V reakci na to provedli agenti tajné služby SBU v klášterech a budovách patřících Moskevskému patriarchátu razie a domovní prohlídky.[9]
Koncem roku 2018 podepsal Porošenko zákon, kterým někdejší příslušníci UPA a OUN, tzv. banderovci, získají postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.[10]
Prezidentské volby 2019
V prezidentských volbách v roce 2019 získal Porošenko v prvním kole dne 31. března 16 % hlasů. Umístil se na druhém místě za Volodymyrem Zelenským, pro kterého hlasovalo více než 30 % voličů. Oba kandidáti postoupili do druhého kola voleb, které se konalo 21. dubna 2019.
Druhé kolo voleb přineslo podle očekávání vítězství Zelenského. Při volební účasti, která se předběžně pohybovala kolem 58 %, získal vítězný kandidát podle průzkumů provedených u volebních uren 74 % hlasů voličů, zatímco na dosavadního prezidenta Porošenka připadlo pouze 26 % hlasů. Porošenko svoji porážku již uznal. Volodymyr Zelenskyj se tak stal novým ukrajinským prezidentem.[11]
Osobní život
Petro Porošenko je ženatý, s manželkou Marynou Porošenkovou má čtyři děti, dva syny a dvě dcery.[12]
Podnikatelské aktivity a majetek
Podle údajů ruského vydání časopisu Forbes z března 2014 byl sedmým nejbohatším Ukrajincem, jeho jmění se tehdy odhadovalo na 1,2 miliardy dolarů.[13] Podle novějšího odhadu ke konci roku 2018 vlastní Porošenko majetek ve výši již jen 500 milionů dolarů, takže jej časopis Forbes neuvádí. Dříve byl v pořadí miliardářů celého světa veden na pozici 1284.[14] Patří mu mj. firma Roshen, která je největším ukrajinským výrobcem čokolády. (Tato firma vyráběla čokoládu také v Rusku, aktuální údaje k tomu nejsou k dispozici.) Porošenko je proto znám pod přezdívkou "čokoládový král".[15]
Porošenko byl zmíněn v tzv. Panamských dokumentech.[16] Před volbami v roce 2014 slíbil prodat svou firmu na cukrovinky Rošen, ovšem místo toho podle Panamských dokumentů přesunul své podnikání do offshorového centra na Britských Panenských ostrovech a tím ušetřil miliony na daních, které by jinak musel zaplatit na Ukrajině.[17] Po zveřejnění možného daňového úniku navrhl Oleh Ljaško, předseda Radikální strany, obžalobu Porošenka.[17] Skandál rozdmýchal měsíce trvající spory mezi Porošenkovým blokem a Lidovou frontou Arsenija Jaceňuka, ve které se obě strany vzájemně obviňují z korupce.[17] Porošenko se objevil také v dokumentech Paradise Papers, které byly zveřejněny v listopadu 2017 a které odhalují daňové úniky skrze daňové ráje.[18]
Kontroverze
Podle serveru WikiLeaks v letech 2006 až 2009, kdy Porošenko vedl v parlamentu výbor pro finance a bankovnictví, popisovali američtí diplomaté Porošenka jako oligarchu zdiskreditovaného nařčeními z korupce.[19]
Během předvolební kampaně Porošenko slíbil, že po zvolení prodá většinu svých podniků, včetně televizní stanice Pátý kanál a potravinářské firmy Rošen. Dodnes svůj slib nesplnil a naopak hodnotu svých aktiv několikanásobně zvýšil.[20]
Podle rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa Porošenko získal za podivných okolností pozemky v ochranné zóně poblíž památky UNESCO a v rozporu s ukrajinskými zákony na nich začal stavět, čímž poškodil část opevnění z 18. století. Vyšetřování prokuratury proti němu bylo zastaveno pět měsíců po jeho zvolení prezidentem v listopadu 2014.[21]
V září 2014 označil Porošenko bojovníky Ukrajinské povstalecké armády, v Česku známé pod označením „banderovci“, kteří bojovali za samostatný ukrajinský stát, nicméně masově vyvražďovali polské civilisty za druhé světové války a spolupracovali s nacistickým Německem, za „příklad hrdinství a vlastenectví na Ukrajině.“[22]
Na konci jara roku 2017 byly na Ukrajině zablokovány sociální sítě VKontakte a Odnoklasniky, dále také vysílání řady ruských televizních stanic a zakázáno působení ruských bank a firem zabývajících se vývojem bezbečnostních softwarů. To má podle Porošenka omezit údajnou ruskou podporu separatistů. Sociální síť VKontakte je však v rusky mluvících zemích velmi oblíbená, má v nich obdobné postavení jako na našem území síť Facebook. Nařízení je proto velmi nepopulární, zvláště mezi mladými, navíc je řadou organizací považováno za omezování svobody.[23]
V prosinci 2018 podepsal zákon, kterým získali někdejší příslušníci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) i Ukrajinské povstalecké armády (UPA), také označováni jako Banderovci postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.[24]
Galerie
-
Porošenko na recepci na velvyslanectví USA v Kyjevě, 6. června 2005
-
Porošenko hovoří k davu během tzv. Euromajdanu, 8. listopadu 2013
-
Vůdci ukrajinské opozice s americkým ministrem zahraničí Kerrym, 30. ledna 2014
-
Porošenko na předvolebním setkání ve Lvově, 22. května 2014
-
Porošenko, Angela Merkelová a Joe Biden v Mnichově, 7. února 2015
-
Podpora Porošenka během ukrajinských prezidentských voleb 2014
Odkazy
Reference
- ↑ Interview with Ukrainian presidential candidate Petro Poroshenko. The Washington Post. 25. dubna 2014. Dostupné online.
- ↑ BĚLKA, Michal. Do čela Ukrajiny míří Porošenko, podle odhadů vyhrál v prvním kole. idnes.cz [online]. [cit. 2014-05-25]. Dostupné online.
- ↑ "Mírový plán v troskách, Porošenko zavelel k útoku na rebely". EuroZprávy.cz. 1. července 2014.
- ↑ "Ukrajinská armáda postupuje k Doněcku. Jaceňuk míří do Oděsy". Lidovky.cz. 4. května 2014.
- ↑ "‘Terrorists and bandits’ will be punished, vows Ukraine’s Poroshenko". France 24. 30. května 2014.
- ↑ "Porošenko: Krym i Donbas sa nám vrátia, keď budeme úspešní" SME.sk. 28. května 2015.
- ↑ Ukraine president vows revenge after 19 soldiers killed in rebel rocket attack. The Washington Post. 11. července 2014. Dostupné online.
- ↑ Opozici nevoní požadavek Porošenka na církevní samostatnost. Týden [online]. 12. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ ‚Slouží ruské agresi.‘ Ukrajinští policisté prohledávali budovy církve loajální k Moskvě. Lidovky.cz [online]. 3. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ Banderovci válečnými veterány, stvrdil Porošenko. Týden [online]. 24. prosince 2018. Dostupné online.
- ↑ Zelenskyj se podle průzkumů stává novým ukrajinským prezidentem, Porošenko uznal porážku. Lidovky.cz, [1], 21. dubna 2019, aktualizováno 19:39 hod.
- ↑ {title}. www.president.gov.ua [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-09.
- ↑ (rusky) 9 богатейших украинцев в рейтинге Forbes-2014 (Forbes.ru)
- ↑ http://www.forbes.com/profile/petro-poroshenko/
- ↑ Petro Porošenko: čokoládový král, který míří do čela Ukrajiny. iDNES.cz [online]. 2014-5-4. Dostupné online.
- ↑ Panama Papers: Majetek si ulil i Porošenko, válčící Ukrajinu připravil o miliony. Lidovky. 4. dubna 2016.
- ↑ a b c KARMANAU, Yuras. Ukrainian president under fire over Panama Papers. bigstory.ap.org. April 4, 2016. Dostupné online [cit. April 4, 2016].
- ↑ Paradise Papers: Hamilton z dotazů vybruslil povídáním o energii a světle. F1sport.cz. 9. listopadu 2017.
- ↑ "Chvíli špatný, chvíli dobrý: USA podle WikiLeaks měnily na Porošenka názor". Česká televize. 29. května 2014.
- ↑ "Porošenko rok na trůnu: v zajetí problémů, jež chtěl řešit". Týden. 7. června 2015.
- ↑ "Porošenko čelí podezření, že zneužil vlivu v kauze sporné stavby". Deník.cz. 15. května 2015.
- ↑ "Poroshenko: ‘UPA are heroes,’ will consider giving veterans legal status". 26. září 2014.
- ↑ "Kyjev zablokoval ruské internetové služby včetně sociálních sítí. Zakázal i některé ruské televize". 16. května 2017.
- ↑ "Banderovci získají postavení veteránů, Porošenko podepsal zákon". 24. prosince 2018.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petro Porošenko na Wikimedia Commons
- Galerie Petro Porošenko na Wikimedia Commons