Marij El
| Marij El | |||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Joškar-Ola | ||
| Rozloha: | 23 400 km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+4[1] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 716 850 | ||
| Jazyk: | ruština, marijština | ||
| Národnostní složení: | Rusové, Marijci, Tataři, Čuvaši | ||
| Náboženství: | pravoslaví, islám | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: |  Rusko |
||
| Druh celku: | republika Ruské federace | ||
.svg)
Marij El (Марий Эл), dříve též Marijsko, je republika na východě evropské části Ruska.
Obsah |
Zeměpis [editovat]
Marij El leží na Volze východně od Nižněnovgorodské oblasti západně od Tatarstánu, na jihu sousedí s Čuvašskem.
Obyvatelstvo [editovat]
Původním národem jsou Marijci. Marijci tvořili při Sčítání 2002 312 178 (= 42,88 % populace) obyvatel. 345 513 (= 47,46 %) lidí z 727 979 osob byli Rusové, 43 377(= 5,96 %) Tataři, 7 418 (= 1,02 %) Čuvaši a 5 097(= 0,70 %) Ukrajinci. Úředními jazyky jsou dva dialekty marijštiny a ruština. V náboženství převládá ruská pravoslavná církev (66 obcí), dále jsou zastoupeni příslušníci pohanského polyteistického náboženství (3 komunity), islámu (14 obcí) a protestanství (42 obcí).
Administrativní členění [editovat]
(Obyvatelé 1. ledna 2005)
| Městský okres | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | |
|---|---|---|---|---|
| Joškar-Ola | 278 388 | 253 407 | 24 981 | |
| Kozmoděmjansk | 22 679 | 22 679 | --- | |
| Volžsk | 58 046 | 58 046 | --- | |
| Rajon | obyvatelé | městské osídlení | venkovské osídlení | sídlo správy |
| Gornomari | 28 390 | --- | 28 390 | Kozmoděmjansk |
| Jurino | 10 849 | 3 950 | 6 899 | Jurino |
| Kilemary | 13 790 | 4 005 | 9 785 | Kilemary |
| Kuženěr | 16 228 | 5 854 | 10 374 | Kuženěr |
| Mari-Turek | 24 505 | 5 965 | 18 540 | Mari-Turek |
| Medveděvo | 53 851 | 20 920 | 32 931 | Medveděvo |
| Morki | 34 422 | 9 795 | 24 627 | Morki |
| Novyj Torjal | 17 810 | 6 940 | 10 870 | Novyj Torjal |
| Oršanka | 15 709 | 6 907 | 8 802 | Oršanka |
| Paraňga | 17 553 | 6 667 | 10 886 | Paraňga |
| Sernur | 25 014 | 9 082 | 15 932 | Sernur |
| Sovetskij | 30 390 | 10 619 | 19 771 | Sovetskij |
| Zvenigovo | 45 468 | 23 020 | 22 448 | Zvenigovo |
| Volžsk | 23 758 | 4 217 | 19 541 | Volžsk |
Města [editovat]
V Marij El představuje hlavní město Joškar-Ola (255 000 obyvatel) jediné velké město. Jen dvě další města mají přes 20 000 obyvatel – Volžsk a Kozmoděmjansk.
Města (k 1. lednu 2005)
| město | ruské jméno | marijské jméno | počet obyvatel |
|---|---|---|---|
| Joškar-Ola | Йошкар-Ола | Йошкар-Ола / Joškar-Ola | 253 407 |
| Volžsk | Волжск | Юлсер-Ола / Julser-Ola | 58 046 |
| Kozmoděmjansk | Козьмодемьянск | Цӹкмӓ / Cÿkmä | 22 679 |
| Medveděvo | Медведево | Маскасола / Maskasola | 16 606 |
| Zvenigovo | Звенигово | Провой / Provoj | 12 455 |
| Sovetskij | Советский | У Роҥго / U Roňgo | 10 619 |
| Morki | Морки | Морко / Morko | 9 795 |
| Sernur | Сернур | Шернур / Šernur | 9 082 |
| Krasnogorskij | Красногорский | Лушмара / Lušmara | 7 008 |
| Novyj Torjal | Новый Торъял | У Торъял / U Torjal | 6 940 |
| Oršanka | Оршанка | Öрша / Örša | 6 907 |
| Paraňga | Параньга | Поранча / Poranča | 6 667 |
| Mari-Turek | Мари-Турек | Марий Тӱрек / Marij Türek | 5 965 |
| Kuženěr | Куженер | Кужэҥер / Kužeňer | 5 854 |
| Krasnookťabrskij | Краснооктябрьский | – | 4 314 |
| Privolžkij | Приволжский | – | 4 217 |
| Kilemary | Килемары | Кӹлемар / Kilemar | 4 005 |
| Jurino | Юрино | Йӱрны / Jürny | 3 950 |
| Suslonger | Суслонгер | Суслэҥер / Susleňer | 3 557 |
Dějiny [editovat]
Oblast, kterou obývali Marijci, byla dlouhou dobu rozdělena mezi Kazaňský chanát a Rusko, tudíž byla pod vlivem islámu i ruské pravoslavné církve. Během 16. století se definitivně stala součástí Ruska. V roce 1936 byla vytvořena Čeremissiská autonomní socialistická sovětská republika (ASSR), od roku 1991 Republika Marij El.
Politika [editovat]
Marij El je prezidentská republika. Hlavou státu je Leonid Igorjevič Markelov.
V parlamentu jsou zastoupeny 4 politické strany. Dávají Marijcům jen malé politické zastoupení. Jejich nejdůležitější stranou je Marij Ušem.
Ekonomika [editovat]
Marij El leží v zalesněné oblasti (tajga), 57 % jeho rozlohy zabírají lesy. Nejdůležitějšími odvětvími tak jsou lesnictví a dřevozpracující průmysl. Další místní ekonomická odvětví jsou strojírenství a elektrotechnika.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy [editovat]
- (rusky) Oficiální stránky republiky Marij El
- Marij El: poslední místo v Evropě, kde žijí pohané – iDNES.cz, 4. 7. 2009
