Lilek rajčenka: Porovnání verzí
úpravy |
Přepracování |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Taxobox |
|||
[[Soubor:Tamarillos.jpg|thumb|Plody]] |
|||
| jméno = Rajčenka řepovitá |
|||
'''Rajčenka řepová''' (''Solanum betaceum'') je označení pro keř nebo malý strom z čeledi [[lilkovité|lilkovitých]] (''Solanaceae''), jehož plody se jmenují '''tamarillo''' (nebo počeštěně '''tamarilo'''), '''rajčenka, stromové rajče''' nebo '''francouzské rajče'''. Plody jsou vejčitého, někdy kulatého tvaru. Pod tuhou slupkou je měkká dužina, asi třetinu vnitřku tvoří tmavá semena. Původně pochází z peruánských And, roste ale i na Novém Zélandu, kde se mu začalo říkat ''tree tomato (stromové rajče)'', v Brazílii, Kolumbii Keni, Indii, Jižní Africe a jinde. Existují červená a žlutá tamarilla. Chuť tamarilla je údajně něco mezi chutí marakuji a rajčete. |
|||
| obrázek = Menton - Val Rahmeh 04.jpg |
|||
| popis obrázku = Rajčenka řepovitá (''Solanum betaceum'') |
|||
| šířka obrázku = 260px |
|||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
|||
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
|||
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') |
|||
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') |
|||
| řád = [[lilkotvaré]] (''Solanales'') |
|||
| čeleď = [[lilkovité]] (''Solanaceae'') |
|||
| rod = [[lilek]] (''Solanum'') |
|||
| binomické jméno = Solanum betaceum |
|||
| druh popsal = [[Antonio José Cavanilles|Cav.]], [[1793]] |
|||
| synonyma = |
|||
* ''Cyphomandra betacea'' |
|||
* ''Cyphomandra crassifolia'' |
|||
* ''Solanum crassifolium'' |
|||
| ⚫ | |||
'''Rajčenka řepovitá''' (''Solanum betaceum'') je nízký [[strom]] nebo [[keř]], který plodí exotické [[ovoce]] nazývané '''rajčenka''' nebo '''tamarilo'''. Je to [[subtropický podnebný pás|subtropický]] [[druh (biologie)|druh]] širokého [[rod (biologie)|rodu]] [[lilek]] (''Solanum''), kde je řazen do [[podrod]]u ''Bassovia'' a sekce ''Pachyphylla''. Před začleněním rodu ''Cyphomandra'' do rodu ''Solanum'' se pro rajčenku řepovitou používalo [[biologická nomenklatura|vědecké jméno]] ''Cyphomandra betacea''. |
|||
Název tamarillo (počeštěno tamarilo) vznikl až okolo roku 1970 na Novém Zélandu (je [[Maorové |maorského]] původu) a stal se mezinárodním obchodním označení pro tyto plody.<ref name = dendro>{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Solanum betaceum | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=5&id=19741 | datum aktualizace = 11.01.2007 | datum přístupu = 03.03.2016 | vydavatel = Petr Horáček a J. Mencl | jazyk = cs}}</ref><ref name = purdue>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Morton | jméno = Julia F. | titul = Fruits of warm climates: Tree Tomato | url = https://www.hort.purdue.edu/newcrop/morton/tree_tomato.html | datum aktualizace = 1987 | datum přístupu = 03.03.2016 | vydavatel = Purdue University, West Lafayette, IN, USA | jazyk = en}}</ref> |
|||
== Konzumace == |
|||
Plody mají hořkou slupku, která se vždy odstraňuje. Vnitřek je kyselý. Je možné tamarillo rozříznout, zbavit slupky, ze všech stran pocukrovat a nechat přes noc zaležet. Kyselost ovoce se tak poněkud zmírní, ale ne o mnoho. |
|||
== Rozšíření == |
|||
Druh pochází ze [[subtropický podnebný pás|subtropů]], z nevysokohorských partií [[Andy|And]] ([[Bolívie]], [[Ekvádor]], [[Chile]], [[Peru]]) odkud se rozšířil po [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] ([[Argentina]], [[Brazílie]], [[Kolumbie]], [[Venezuela]]), po [[Střední Amerika|Střední Americe]] ([[Guatemala]], [[Kostarika]], [[Karibik]]) a do jižních částí [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] ([[Florida]], [[Kalifornie]]). Následně byl rozšířen do východní a jižní [[Afrika|Afriky]] a jižní [[Asie]] ([[Indie]], [[Malajsie]], [[Srí Lanka]]), na [[Papua-Nová Guinea|Papuu-Novou Guineu]], do severních oblastí [[Austrálie]] a roku 1920 se začal pěstovat na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]].<ref name = dendro/><ref name = purdue/><ref name = seeds>{{Citace elektronické monografie | titul = Seeds fo Africa: Tamarillo Fruit | url = http://www.seedsforafrica.co.za/products/tamarillo-fruit-solanum-betaceum-exotic-fruit-tree-5-seeds | datum přístupu = 03.03.2016 | vydavatel = Seeds for Africa, Cape Town, ZA | jazyk = en}}</ref><ref name = scielo>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Pantoja | jméno = Lílian | příjmení2 = Dessimoni Pinto | jméno2 = Nísia Andrade Villela | příjmení3 = Lopes | jméno3 = Cristiane et al. | titul = Physical and physicochemical characterization of fruits of two varietes of tamarillo .... | periodikum = Revista Brasileira de Fruticultura | url = http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0100-29452009000300041 | datum vydání = 2009 | ročník = 31 | číslo = 3 | datum přístupu = 03.03.2016 | vydavatel = Brazilian Society of Plant Physiology, BR | issn = 1806-9967 | jazyk = en}}</ref> |
|||
== Popis == |
|||
[[Soubor:Tamarillos.jpg|náhled|vlevo|Zralé plody rajčenky řepovité]] |
|||
Rajčenka řepovitá je stálezelený, nevysoký, obvykle 3,5 až 5 m vysoký [[strom]] s mělkými [[kořen]]y. Jeho řídké větve jsou hustě [[trichom|žláznatě pýřité]] a jsou porostlé střídavými [[list]]y 10 až 30 cm dlouhými a 5 až 10 cm širokými s 2 cm [[řapík]]y. [[Čepel listová|Listové čepele]] jsou lesklé, slabě dužnaté, vejčité, u báze srdčité, po obvodě celokrajné, na vrcholu krátce špičaté a výrazně [[žilnatina (botanika)|žilkované]]. |
|||
Pětičetné, [[hermafrodit|oboupohlavné]] [[květ]]y na dlouhých [[stopka|stopkách]] vyrůstají ve volných shlucích. Vonící květy bývají až 2 cm široké, mají pět nafialovělých [[kalich (botanika)|kališních]] plátků asi 3 mm velkých a pět světle růžových, volných, voskovitých, podlouhlých, nazpět ohnutých, cípatých [[koruna (botanika)|korunních]] plátků asi 1 cm dlouhých. Ve středu květu vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] se žlutými [[nitka]]mi a [[prašník]]y a [[semeník]] s jednou [[čnělka|čnělkou]] s [[blizna|bliznou]]. [[Kvetení|Kvetou]] po celý rok, často i v době, kdy již zrají prvé [[plod (botanika)|plody]]. |
|||
Ze [[hmyz]]em [[opylení|opylených]] květů vyrostou visící, až 8 cm dlouhé, vejčitě elipsovité, zelené [[bobule]], které ve zralosti mohou mít barvu purpurovou, krvavě červenou, oranžovou, červenou nebo žlutou. Jejich [[dužina (rostliny)|dužina]] je zbarvená žlutě až oranžovo červeně. Plody mají v přihrádkách černá, kruhovitá, plochá [[semeno|semena]], která jsou výrazně hořká a tvoří asi třetinu plodu. [[Slupka]] plodu je tenká, hladké, lesklá a je také silně hořká.<ref name = dendro/><ref name = purdue/><ref name = scielo/><ref name = terr>{{Citace elektronické monografie | titul = Solanum betaceum | url = http://www.terrain.net.nz/friends-of-te-henui-group/trees-exotic-botanical-names-r-to-z/tamarillo.html | datum aktualizace = 05.03.2015 | datum přístupu = 03.03.2016 | vydavatel = T.E.R:R.A.I.N, New Plymouth, New Zealand | jazyk = en}}</ref> |
|||
== Význam == |
|||
Rajčenka řepovitá se pěstuje pro své plody, které ve zralosti voní po [[ananas]]u či [[jahoda|jahodě]] a obsahují [[vitamín C]] a hodně dalších, pro tělo potřebných minerálů. Plody se sklízejí postupně jak dozrávají a protože mají tvrdou slupku a pevnou dužinu, mohou být v papírových krabicích zasílány i na velké vzdálenosti. Dužina je poněkud kyselejší a přidává se do míchaných limonád a ovocných salátům, může se také dusit a přidávat do polévek a omáček obdobně jako rajčat. Plody lze konzumovat syrové, například sypané cukrem, solí nebo pepřem a případně po rozpůlení grilovat jako zeleninu. Před konzumaci nutno stáhnout hořkou slupku, nejlépe ponořením do horké vody. Obsahují hodně [[pektin]]u a lze z nich snadno připravit [[džem]]y a [[čatní]].<ref name = purdue/><ref name = terr/><ref name = atlas>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jelínková | jméno = Eva | titul = Rajčenka řepovitá | url = http://www.atlasbotani.eu/index.php?detail&cislo=629 | datum přístupu = 03.03.2016 | vydavatel = Eva Jelínková | jazyk = cs}}</ref> |
|||
== Pěstování == |
|||
K rozmnožování se vysévají krátkodobě mrazem [[stratifikace (botanika)|stratifikovaná]] semena, která do týdne [[klíčení semene|vyklíčí]]. Častěji se rozmnožují [[řízkování|řízky]], ze kterých vyrůstají stromy s níže posazenými větvemi. Mladé rostlinky se vysazují na [[plantáž]]e do úrodné, lehké a propustné půdy, na zamokřených stanovištích brzy uhynou. Nedokážou si však zajistit vodu z větší hloubky a potřebují v mládí [[mulčování]] a případně i [[zavlažování]], v průběhu intenzivního využívání je nutno je [[hnojení|hnojit]] a [[prořezávka|prořezávat]]. Dospělé stromy špatně snáší pokles teploty k 0 °C, mladé chlad zcela zničí. |
|||
Stromy plytce koření a ty vysoké a obtěžkané plody jsou často větrem vyvrácené nebo lámané. Na plantážích proto jsou, i pro usnadnění sběru, udržované řezem na nižší výšku a bývají sazeny šikmo pod úhlem 45° až 60°. Prvé plody mají asi ve dvou létech, ve čtyřech již plně plodí a průměrně se dožívají dvanácti let. Ze stromu v plné síle se sklidí průměrně asi 60 kg ovoce za rok. |
|||
Rostliny bývají napadané [[padlí]]m, které snižuje výnosy a poškozuje plody. Na jejich listech se živí [[housenka|housenky]] [[motýlů|motýlů]] [[kovosklec]]ů a často i [[mšice]]. Dozrávajícími plody se zase živí [[hmyzí]] [[larva|larvy]] [[vrtule (hmyz)|vrtulí]] rodu ''Anastrepha'' a [[hnilenka|hnilenek]] rodu ''Silba''.<ref name = purdue/><ref name = scielo/><ref name = terr/> |
|||
== Galerie == |
|||
<gallery> |
|||
Soubor:Rajčina.jpg|Mladá rostlina |
|||
Soubor:Solanum betaceum-IMG 4477.jpg|Květy |
|||
Soubor:Cyphomandra betacea HRM2.JPG|Nezralé plody |
|||
Soubor:Cyphomandra betacea (DITSL).JPG|Zralé plody |
|||
</gallery> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
|||
{{Překlad |
|||
| jazyk = en |
|||
| článek = Tamarillo |
|||
| revize = 261327034 |
|||
| ⚫ | |||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* [http://exoticke-ovoce.coajak.cz/home/tamarillo/tamarillo-popis.htm Popis tamarilla na webu exoticke-ovoce.coajak.cz] |
|||
* {{ |
* {{Wikidruhy|taxon = Solanum betaceum}} |
||
{{Portály|Rostliny}} |
|||
{{Ovoce}} |
{{Ovoce}} |
||
Verze z 3. 3. 2016, 23:07
 Rajčenka řepovitá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
| chybí údaje[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lilkotvaré (Solanales) |
| Čeleď | lilkovité (Solanaceae) |
| Rod | lilek (Solanum) |
| Binomické jméno | |
| Solanum betaceum Cav., 1793 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rajčenka řepovitá (Solanum betaceum) je nízký strom nebo keř, který plodí exotické ovoce nazývané rajčenka nebo tamarilo. Je to subtropický druh širokého rodu lilek (Solanum), kde je řazen do podrodu Bassovia a sekce Pachyphylla. Před začleněním rodu Cyphomandra do rodu Solanum se pro rajčenku řepovitou používalo vědecké jméno Cyphomandra betacea.
Název tamarillo (počeštěno tamarilo) vznikl až okolo roku 1970 na Novém Zélandu (je maorského původu) a stal se mezinárodním obchodním označení pro tyto plody.[2][3]
Rozšíření
Druh pochází ze subtropů, z nevysokohorských partií And (Bolívie, Ekvádor, Chile, Peru) odkud se rozšířil po Jižní Americe (Argentina, Brazílie, Kolumbie, Venezuela), po Střední Americe (Guatemala, Kostarika, Karibik) a do jižních částí Severní Ameriky (Florida, Kalifornie). Následně byl rozšířen do východní a jižní Afriky a jižní Asie (Indie, Malajsie, Srí Lanka), na Papuu-Novou Guineu, do severních oblastí Austrálie a roku 1920 se začal pěstovat na Novém Zélandu.[2][3][4][5]
Popis
Rajčenka řepovitá je stálezelený, nevysoký, obvykle 3,5 až 5 m vysoký strom s mělkými kořeny. Jeho řídké větve jsou hustě žláznatě pýřité a jsou porostlé střídavými listy 10 až 30 cm dlouhými a 5 až 10 cm širokými s 2 cm řapíky. Listové čepele jsou lesklé, slabě dužnaté, vejčité, u báze srdčité, po obvodě celokrajné, na vrcholu krátce špičaté a výrazně žilkované.
Pětičetné, oboupohlavné květy na dlouhých stopkách vyrůstají ve volných shlucích. Vonící květy bývají až 2 cm široké, mají pět nafialovělých kališních plátků asi 3 mm velkých a pět světle růžových, volných, voskovitých, podlouhlých, nazpět ohnutých, cípatých korunních plátků asi 1 cm dlouhých. Ve středu květu vyrůstá pět tyčinek se žlutými nitkami a prašníky a semeník s jednou čnělkou s bliznou. Kvetou po celý rok, často i v době, kdy již zrají prvé plody.
Ze hmyzem opylených květů vyrostou visící, až 8 cm dlouhé, vejčitě elipsovité, zelené bobule, které ve zralosti mohou mít barvu purpurovou, krvavě červenou, oranžovou, červenou nebo žlutou. Jejich dužina je zbarvená žlutě až oranžovo červeně. Plody mají v přihrádkách černá, kruhovitá, plochá semena, která jsou výrazně hořká a tvoří asi třetinu plodu. Slupka plodu je tenká, hladké, lesklá a je také silně hořká.[2][3][5][6]
Význam
Rajčenka řepovitá se pěstuje pro své plody, které ve zralosti voní po ananasu či jahodě a obsahují vitamín C a hodně dalších, pro tělo potřebných minerálů. Plody se sklízejí postupně jak dozrávají a protože mají tvrdou slupku a pevnou dužinu, mohou být v papírových krabicích zasílány i na velké vzdálenosti. Dužina je poněkud kyselejší a přidává se do míchaných limonád a ovocných salátům, může se také dusit a přidávat do polévek a omáček obdobně jako rajčat. Plody lze konzumovat syrové, například sypané cukrem, solí nebo pepřem a případně po rozpůlení grilovat jako zeleninu. Před konzumaci nutno stáhnout hořkou slupku, nejlépe ponořením do horké vody. Obsahují hodně pektinu a lze z nich snadno připravit džemy a čatní.[3][6][7]
Pěstování
K rozmnožování se vysévají krátkodobě mrazem stratifikovaná semena, která do týdne vyklíčí. Častěji se rozmnožují řízky, ze kterých vyrůstají stromy s níže posazenými větvemi. Mladé rostlinky se vysazují na plantáže do úrodné, lehké a propustné půdy, na zamokřených stanovištích brzy uhynou. Nedokážou si však zajistit vodu z větší hloubky a potřebují v mládí mulčování a případně i zavlažování, v průběhu intenzivního využívání je nutno je hnojit a prořezávat. Dospělé stromy špatně snáší pokles teploty k 0 °C, mladé chlad zcela zničí.
Stromy plytce koření a ty vysoké a obtěžkané plody jsou často větrem vyvrácené nebo lámané. Na plantážích proto jsou, i pro usnadnění sběru, udržované řezem na nižší výšku a bývají sazeny šikmo pod úhlem 45° až 60°. Prvé plody mají asi ve dvou létech, ve čtyřech již plně plodí a průměrně se dožívají dvanácti let. Ze stromu v plné síle se sklidí průměrně asi 60 kg ovoce za rok.
Rostliny bývají napadané padlím, které snižuje výnosy a poškozuje plody. Na jejich listech se živí housenky motýlů kovoskleců a často i mšice. Dozrávajícími plody se zase živí hmyzí larvy vrtulí rodu Anastrepha a hnilenek rodu Silba.[3][5][6]
Galerie
-
Mladá rostlina -
Květy -
Nezralé plody -
Zralé plody
.JPG)
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c Dendrologie.cz: Solanum betaceum [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 11.01.2007 [cit. 2016-03-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MORTON, Julia F. Fruits of warm climates: Tree Tomato [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 1987 [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seeds fo Africa: Tamarillo Fruit [online]. Seeds for Africa, Cape Town, ZA [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PANTOJA, Lílian; DESSIMONI PINTO, Nísia Andrade Villela; LOPES, Cristiane et al. Physical and physicochemical characterization of fruits of two varietes of tamarillo ..... Revista Brasileira de Fruticultura [online]. Brazilian Society of Plant Physiology, BR, 2009 [cit. 03.03.2016]. Roč. 31, čís. 3. Dostupné online. ISSN 1806-9967. (anglicky)
- ↑ a b c Solanum betaceum [online]. T.E.R:R.A.I.N, New Plymouth, New Zealand, rev. 05.03.2015 [cit. 2016-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JELÍNKOVÁ, Eva. Rajčenka řepovitá [online]. Eva Jelínková [cit. 2016-03-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lilek rajčenka na Wikimedia Commons 
Taxon Solanum betaceum ve Wikidruzích
