Druh (biologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
The various levels of the scientific classification system. Druh Rod Čeleď Řád Třída Kmen Říše Doména Život
Magnify-clip.png
Hierarchie biologické klasifikace znázorňující 8 základních taxonomických kategorií.

Druh (species) je základní kategorie biologické nomenklatury. Z taxonomického hlediska je nejnižší základní kategorií hierarchické klasifikace organismů.

Označuje dvouslovným vědeckým názvem (viz též binominální nomenklatura), ke kterému bývá připojeno jméno autora názvu (tj. jméno toho, kdo jej poprvé pod tímto názvem popsal) a rok popisu, např.:

Některá častější jména se píší zkratkou (např. Linné - L.). Jména kompilátorů se pak píší do závorky.

Druhy se seskupují do rodů, některé se člení na poddruhy.

Definice druhu[editovat | editovat zdroj]

Neexistuje jednotná definice, která by jednoznačně určila, co to je druh. Definic druhu existuje mnoho, ale rozdělení podle jednotlivých definic je podobné.

Základní dělení definic druhu lze provést podle toho, jestli předpokládá nezávislost na taxonomovi (realistická definice), nebo naopak závislost na jeho rozhodnutí (nominalistická definice). Obě pojetí mají své výhody i nevýhody. Realistická definice lépe vystihuje stav v jednom čase, nominalistická umožňuje rozhodnout ve sporných případech (kruhový druh) a v případech, kdy je zahrnut faktor času a postupného vývoje.[1]

Jedna z nejrozšířenějších definic praví, že druh je soubor populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou reprodukčně izolováni od jiných podobných skupin.[zdroj?] Tato definice má některé zásadní nevýhody, ktere v určitých konkrétních případech ztěžují či znemožňují nalézt shodu na rozlišení příbuzných organismů na druhy. Pomineme-li organismy nemající pohlavní rozmnožování (bakterie, čistě apomikticky se množící rostliny), u nichž takto koncipovaná definice postrádá smysl, vyskytují se problémy při odlišení druhů a poddruhů u organismů, jejichž reprodukční izolaci zajišťují „zvyky“ a „geografické umístění“. Zde se dá rozlišit přístup, který rozděluje druhy podle toho, zda se kříží v přírodě, či dle toho, zda (přinuceni k rozmnožování) spolu produkují plodné potomstvo. Vyskytují se však i další kompromisní přístupy.

Další komplikací je tradiční snaha některých škol vylučovat vyšlechtěná domácí a hospodářská zvířata do samostatných druhů, ačkoliv jsou stále schopna křížení s divokými předky (viz např. pes), který je ve smyslu předchozí definice poddruhem vlka, ale občas je, spíše tradičně, označován za samostatný druh. U uměle šlechtěných organismů se pak také objevují problémy ohledně „podobnosti“ jedinců. Jakkoliv je třeba přiznat, že srnčí pinč je stále do značné míry podobný malamutovi, tak je zase nutno připustit, že šakal se malamutovi minimálně při zběžném pohledu podobá víc, byť jde o jiný druh.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska chorologie dělíme druhy na antropofobní a antropofilní. Antropofobní druhy jsou ty, které mizí z určitého území vlivem činnosti člověka, antropofilní druhy naopak touto činností svůj areál zvětšují.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Flegr: Evoluční biologie ISBN 80-200-1270-2