Prořezávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
smrková mlazina
rozčleňovací linka

Prořezávka je výchovný zásah v mlazinách, kterým se při pěstování lesa v určitém vývojovém stádiu upravuje počet jedinců ve vznikajícím lesním porostu. Někteří autoři používají pro tento výchovný zásah též. termín pročistka[1]. Výška porostů se v době provádění prořezávek pohybuje mezi 2 - 8 metry (jde tedy již o zajištěné mlaziny). Prořezávky jsou významným článkem v souboru výchovných zásahů a v rozhodující míře ovlivňují druhovou skladbu, zdravotní stav, kvalitu a odolnost porostu na dlouhá desetiletí[2].

Technika prořezávek[editovat | editovat zdroj]

Před vlastním prováděním prořezávek je vhodné porosty prostorově rozčlenit a stanovit pomocí přibližovacích a zpřístupňovacích linek (1,5-4 m širokých průseků)[2], navazujících na stálé lesní cesty, kostru budoucího dopravně zpřístupňovacího systému. Vlastní zásah může být prováděn ve vzniklých pracovních polích individuální selekcí v tzv. "bioskupinách". Jednodušší a méně odborně i časově náročný je schematický zásah (například odstraňováním určených řad nebo každého x-tého jedince). Případně se oba způsoby kombinují (např. se odstraní každá 4. řada a na zbylé ploše se provede individuální výběr)[3]. Dle průměru kmínků se (kromě ručního nářadí) používají buď výkonné křovinořezy nebo lehké motorové pily. Pro tvorbu linek nebo schematické zásahy v rozsáhlých porostech mohou být použity rotační sekačky nesené traktory nebo štěpkovací hlavice na lehkých harvestorech [4]. Při zásahu jsou odstraňovány nežádoucí dřeviny pokud škodí dřevinám cílovým, provádí se zdravotní výběr (odstraňují se nemocní nebo nepřirůstaví jedinci), reguluje se zápoj s cílem zlepšit stabilitu (zbylí jedinci využívají větší životní prostor zvýšením tloušťkového přírůstu) a konečně je porost redukován záporným výběrem - likvidací nekvalitních jedinců (košatí obrostlíci, dvojáky atp.) z horní a střední vrstvy[2]. Pěstitel volí odpovídající intenzitu a interval zásahů s ohledem na stav porostu a zajištění jeho odolnosti. Platí že vyšší intenzita umožňuje prodloužit interval zásahu. Intenzivnější zásahy podporují stabilitu porostů na úkor budoucí kvality dříví (širší zápoj vytvořený silnými zásahy znamená logicky i více rozměrnějších suků, protože spodní větvě při něm usychají později). Úkolem lesního hospodáře je sladit v konkrétních přírodních a ekonomických podmínkách protichůdné požadavky na stabilitu a současně kvalitu porostu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Polanský, B. a kol. Pěstění lesů 1. vyd. Praha : SZN, 1966. 514 s.
  2. a b c Bezecný a kol., Pěstování lesů.1.vydání, Praha: SZN 1981. 328s.
  3. Vyskot, M. a kol. Pěstění lesů 1. vyd. Praha : SZN, 1978. 448 s.
  4. Škapa, M. a kol. Lesní těžba 1. vyd. Praha : SZN, 1987. 376 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • [1]Populární článek o pěstování lesa
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu