Přeskočit na obsah

Miloš Forman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
stylistické úpravy, doplnění
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
formální úpravy textu, doplnění fotografií
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 28: Řádek 28:
| ocenění = [[Medaile Za zásluhy]] [[Soubor: CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg |50px|mzz]] 1. stupeň 1995
| ocenění = [[Medaile Za zásluhy]] [[Soubor: CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg |50px|mzz]] 1. stupeň 1995
}}
}}
'''Miloš Forman''', původně '''Jan Tomáš Forman''' ([[18. únor]]a [[1932]] [[Čáslav]], [[Československo]] – [[13. duben|13. dubna]] [[2018]] [[Danbury (Connecticut)|Danbury]], [[Connecticut]], [[Spojené státy americké|USA]]), byl [[Čechoameričané|česko-americký]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové | periodikum = Chrudimský Deník | odkaz na periodikum =Deník (Vltava Labe Media) | datum vydání = 2011-08-21 | datum přístupu = 2018-04-21 | url = https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/tabor-kutrin20110820.html}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Milena Štráfeldová| titul = Komenského škola ve Vídni | url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/komenskeho-skola-ve-vidni | datum vydání = 2002-10-06 | datum přístupu = 2018-04-20 | vydavatel = Český rozhlas }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Stephanie Haney | titul = Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness' | url = http://www.dailymail.co.uk/news/article-5615621/Oscar-winning-Czech-American-film-director-Milos-Forman-One-Flew-Cuckoos-Nest-died.html | datum vydání = 2018-04-14 | datum aktualizace = 2018-04-14 | datum přístupu = 2018-04-21 | periodikum = Mail Online| jazyk = en}}</ref> filmový [[režie|režisér]], [[scénář|scenárista]] a příležitostný [[herec]]. Patřil k čelným představitelům [[Československá nová vlna|československé nové vlny]] v 60. letech, v roce 1968 emigroval do [[Spojené státy americké|USA]], kde se také propracoval mezi nejvýznamnější tvůrce a natočil řadu úspěšných a oceňovaných filmů. Za svou kariéru získal dva [[Oscar za nejlepší režii|Oscary za nejlepší režii]], tři [[Zlatý glóbus|Zlaté glóby]] a cenu [[Britská akademie filmového a televizního umění|BAFTA]] ve stejné kategorii. Jeho dvorním [[Kameraman|kameramanem]] byl [[Miroslav Ondříček]].
'''Miloš Forman''', původně '''Jan Tomáš Forman''' ([[18. únor]]a [[1932]] [[Čáslav]], [[Československo]]&nbsp;– [[13. duben|13. dubna]] [[2018]] [[Danbury (Connecticut)|Danbury]], [[Connecticut]], [[Spojené státy americké|USA]]), byl [[Čechoameričané|česko-americký]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové | periodikum = Chrudimský Deník | odkaz na periodikum =Deník (Vltava Labe Media) | datum vydání = 2011-08-21 | datum přístupu = 2018-04-21 | url = https://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/tabor-kutrin20110820.html}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Milena Štráfeldová| titul = Komenského škola ve Vídni | url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/komenskeho-skola-ve-vidni | datum vydání = 2002-10-06 | datum přístupu = 2018-04-20 | vydavatel = Český rozhlas }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Stephanie Haney | titul = Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness' | url = http://www.dailymail.co.uk/news/article-5615621/Oscar-winning-Czech-American-film-director-Milos-Forman-One-Flew-Cuckoos-Nest-died.html | datum vydání = 2018-04-14 | datum aktualizace = 2018-04-14 | datum přístupu = 2018-04-21 | periodikum = Mail Online| jazyk = en}}</ref> filmový [[režie|režisér]], [[scénář|scenárista]] a příležitostný [[herec]]. Patřil k čelným představitelům [[Československá nová vlna|čs. nové vlny]] v 60. letech, po roce 1968 odešel do [[Spojené státy americké|USA]], kde se také propracoval mezi špičku a natočil řadu úspěšných a oceňovaných filmů. Za svou kariéru získal dva [[Oscar za nejlepší režii|Oscary za nejlepší režii]], tři [[Zlatý glóbus|Zlaté glóby]] a cenu [[Britská akademie filmového a televizního umění|BAFTA]] ve stejné kategorii. Jeho dvorním [[Kameraman|kameramanem]] byl [[Miroslav Ondříček]].


== Biografie ==
== Biografie ==
=== Původ a mládí ===
=== Původ a mládí ===
Narodil se v [[Protestantismus|protestantské]] rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u [[Máchovo jezero|Máchova jezera]]. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt [[Židé|židovského]] původu [[Otto Kohn]],<ref>http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne</ref> o&nbsp;čemž se však dozvěděl až po [[Druhá světová válka|válce]]. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve [[Staré Splavy|Starých Splavech]]. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.<ref name="Doksy-79">{{Citace monografie
Narodil se v [[Protestantismus|protestantské]] rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u&nbsp;[[Máchovo jezero|Máchova jezera]]. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt [[Židé|židovského]] původu [[Otto Kohn]],<ref>http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne</ref> o&nbsp;čemž se však dozvěděl až po [[Druhá světová válka|válce]]. Mládí prožil Forman v&nbsp;rodné Čáslavi a&nbsp;zčásti také v&nbsp;penzionu Rut ve [[Staré Splavy|Starých Splavech]]. Hotel a&nbsp;penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.<ref name="Doksy-79">{{Citace monografie
| příjmení = Mauserová
| příjmení = Mauserová
| příjmení2 = Richtrmoc
| příjmení2 = Richtrmoc
Řádek 46: Řádek 46:
}}</ref>
}}</ref>


Jako dítě přišel o rodiče; otec byl zatčen pro své členství v&nbsp;odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s&nbsp;protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s&nbsp;dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře [[Němčina|německy]] a&nbsp;spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a&nbsp;její dva synové raději vrátili do Čáslavi.<ref name="Doksy-79"/> Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v&nbsp;[[Petschkův palác|Petschkově paláci]] v&nbsp;Praze. Matka 1.&nbsp;března 1943 zemřela na tyfus v&nbsp;[[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]] [[Auschwitz|Auschwitz-Birkenau]].<ref>http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/</ref> Otec zemřel v&nbsp;koncentračním táboře [[Mittelbau-Dora]] 10.&nbsp;května 1944.<ref>{{Citace elektronické monografie
Jako dítě přišel o oba rodiče. Otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře [[Němčina|německy]] a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi.<ref name="Doksy-79"/> Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v [[Petschkův palác|Petschkově paláci]] v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]] [[Auschwitz|Auschwitz-Birkenau]].<ref>http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/</ref> Otec zemřel v&nbsp;koncentračním táboře [[Mittelbau-Dora]] 10. května 1944.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Prof. Rudolf Forman - osobní karta
| titul = Prof. Rudolf Forman - osobní karta
| url = https://collections.arolsen-archives.org/en/archive/5876788/?p=1&s=Rudolf%20Forman&doc_id=5876794
| url = https://collections.arolsen-archives.org/en/archive/5876788/?p=1&s=Rudolf%20Forman&doc_id=5876794
Řádek 58: Řádek 58:
| vydavatel = KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora
| vydavatel = KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora
| jazyk = de
| jazyk = de
}}</ref> Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných<ref>{{Citace periodika
}}</ref>
Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 74: Řádek 76:
| url =
| url =
| issn =
| issn =
}}</ref> v&nbsp;Náchodě<ref>[[Josef Škvorecký]]: ''Náchod to krásné město Kostelec.'' Náchod 2004, ISBN 80-85274-30-2, S. 119.</ref> a v&nbsp;[[Poděbrady|Poděbradech]] v&nbsp;internátní škole [[Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad|Středočeské koleje krále Jiřího]], kde jeho spolužáky byli [[Václav Havel]], [[skupina bratří Mašínů|bratři Mašínové]] a [[Zbyněk Janata]]. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o&nbsp;dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v&nbsp;roce 1948 o&nbsp;něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v&nbsp;jedné z&nbsp;jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (*&nbsp;1917) zahynul v roce 1960 v&nbsp;[[Nízké Tatry|Nízkých Tatrách]] během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.meucaslav.cz/obcan/caslavske-noviny/rocnik-2010/cerven/?more=892 |datum přístupu=2018-08-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180805143343/http://www.meucaslav.cz/obcan/caslavske-noviny/rocnik-2010/cerven/?more=892 |datum archivace=2018-08-05 |nedostupné=ano }}</ref> Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v&nbsp;roce 1991 v&nbsp;restituci.<ref name="Doksy-80">Doksy, s. 80</ref>
}}</ref> v Náchodě<ref>[[Josef Škvorecký]]: ''Náchod to krásné město Kostelec.'' Náchod 2004, ISBN 80-85274-30-2, S. 119.</ref> a v [[Poděbrady|Poděbradech]] v internátní škole [[Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad|Středočeské koleje krále Jiřího]], kde jeho spolužáky byli [[Václav Havel]], [[skupina bratří Mašínů|bratři Mašínové]] a [[Zbyněk Janata]]. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (*1917) zahynul v roce 1960 v [[Nízké Tatry|Nízkých Tatrách]] během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.meucaslav.cz/obcan/caslavske-noviny/rocnik-2010/cerven/?more=892 |datum přístupu=2018-08-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180805143343/http://www.meucaslav.cz/obcan/caslavske-noviny/rocnik-2010/cerven/?more=892 |datum archivace=2018-08-05 |nedostupné=ano }}</ref>
Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.<ref name="Doksy-80">Doksy, s. 80</ref>


== Filmová tvorba ==
== Filmová tvorba ==
=== Studium a tvorba v Československu ===
=== Studium a tvorba v Československu ===
Forman vystudoval [[Scénář|scenáristiku]] na pražské [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze|Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění]]. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent [[Alfréd Radok|Alfréda Radoka]], se kterým spolupracoval na filmu [[Dědeček automobil (film)|Dědeček automobil]] i na představeních [[Laterna magika|Laterny Magiky]].
Forman vystudoval [[Scénář|scenáristiku]] na pražské [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze|Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění]], hlavním důvodem studií bylo vyhnout se [[Základní vojenská služba|vojenské službě]]. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent [[Alfréd Radok|Alfréda Radoka]], se kterým spolupracoval nejen na filmech ([[Dědeček automobil (film)|Dědeček automobil]]), ale také na představených [[Laterna magika|Laterny Magiky]].


Do roku 1968 natočil v Československu společně s kameramanem [[Miroslav Ondříček|Miroslavem Ondříčkem]] několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Pozornost Forman vzbudil již středometrážním filmem ''[[Konkurs (film)|Konkurs]]'' z&nbsp;roku 1962, který byl později spojen s filmem [[Kdyby ty muziky nebyly]] v celovečerní pásmo. Ve stejném roce vznikl film ''[[Černý Petr (film)|Černý Petr]]'', který k překvapení svého tvůrce získal hlavní cenu na [[Mezinárodní filmový festival v Locarnu|Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu]]; tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen [[Michelangelo Antonioni]] a [[Jean-Luc Godard]].
Do roku 1968 natočil v Československu společně s kameramanem [[Miroslav Ondříček|Miroslavem Ondříčkem]] několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již středometrážním debutem ''[[Konkurs (film)|Konkurs]]'' z roku 1962 (který byl společně se snímkem ''[[Kdyby ty muziky nebyly]]'' uveden do kin v roce 1963 jako pásmo pod názvem ''Konkurs''), pro který zinscenoval s [[Jaroslav Papoušek|Jaroslavem Papouškem]] a [[Ivan Passer|Ivanem Passerem]] fiktivní konkurz v [[Divadlo Semafor|divadle Semafor]]. Ve stejném roce vznikl film ''[[Černý Petr (film)|Černý Petr]]'', který k překvapení svého tvůrce získal hlavní cenu na [[Mezinárodní filmový festival v Locarnu|Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu]] (tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen [[Michelangelo Antonioni]] a [[Jean-Luc Godard]]).


Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly ''[[Lásky jedné plavovlásky]]'', černobílý [[film]] z roku 1965. Film byl nominován na ceny [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film]] a&nbsp;[[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]].<ref>The Loves of a Blonde (1965) - Awards, [http://www.imdb.com/title/tt0059415/awards?ref_=tt_ql_4].</ref> Britský filmový časopis [[Empire (časopis)|Empire]] zařadil toto dílo v&nbsp;roce 2010 na 89.&nbsp;místo mezi 100&nbsp;nejlepšími cizojazyčnými filmy všech dob.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = The 100 Best Films Of World Cinema – 89. Loves of a Blonde | url = http://www.empireonline.com/features/100-greatest-world-cinema-films/default.asp?film=89}}</ref> Film ''[[Hoří, má panenko]]'' z&nbsp;roku 1967 byl rovněž nominován na ''Oscara''.
Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly ''[[Lásky jedné plavovlásky]]'', černobílý [[film]] z roku 1965. Film byl nominován na ceny [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film]] a [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]].<ref>The Loves of a Blonde (1965) - Awards, [http://www.imdb.com/title/tt0059415/awards?ref_=tt_ql_4].</ref> Britský filmový časopis [[Empire (časopis)|Empire]] zařadil toto dílo v&nbsp;roce 2010 na 89. místo mezi 100&nbsp;nejlepšími cizojazyčnými filmy všech dob.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = The 100 Best Films Of World Cinema – 89. Loves of a Blonde | url = http://www.empireonline.com/features/100-greatest-world-cinema-films/default.asp?film=89}}</ref> Následující film ''[[Hoří, má panenko]]'' z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara a umožnil Formanovi emigrovat do Spojených států.


=== Filmová tvorba ve Spojených státech ===
=== Filmová tvorba ve Spojených státech ===
Za normalizace legálně odešel do [[Spojené státy americké|Spojených států]], aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s&nbsp;českými filmaři, především s&nbsp;kameramanem [[Miroslav Ondříček|Miroslavem Ondříčkem]]. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' v&nbsp;[[Kroměříž|Kroměříži]], [[Praha|Praze]] a&nbsp;jejím okolí.
Za normalizace legálně odešel do [[Spojené státy americké|Spojených států]], aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem [[Miroslav Ondříček|Miroslavem Ondříčkem]]. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' v [[Kroměříž|Kroměříži]], [[Praha|Praze]] a jejím okolí.

⚫
Ve svém prvním filmu vzniklém v USA, ''[[Taking Off (film)|Taking Off]]'' z&nbsp;roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americkému prostředí v tehdy doznívající éře [[hippies]]. Film byl oceněn první cenou poroty na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v&nbsp;Cannes]], ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v&nbsp;roce 1975 svým dalším filmem, adaptací románu [[Ken Kesey|Kena Keseyho]] ''[[Přelet nad kukaččím hnízdem]]''. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti [[Oscar]]y, včetně ceny za režii a&nbsp;nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný [[muzikál]] ''[[Vlasy (film)|Vlasy]]'' (''Hair'') z&nbsp;roku 1979, poté historické drama ''[[Ragtime (film)|Ragtime]]'' podle stejnojmenného románu [[Edgar Lawrence Doctorow|Edgara Lawrence Doctorowa]] (1981), který pojednává o&nbsp;příznačném rasovém konfliktu v&nbsp;USA let 1906 až 1914.


⚫
Ve svém prvním filmu natočeném v USA, ''[[Taking Off (film)|Taking Off]]'' z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americké společnosti v tehdy doznívající éře [[hippies]]. Film byl oceněn první cenou poroty na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]], ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem, adaptací románu [[Ken Kesey|Kena Keseyho]] ''[[Přelet nad kukaččím hnízdem]]''. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti [[Oscar]]y, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný zfilmovaný [[muzikál]] ''[[Vlasy (film)|Vlasy]]'' (''Hair'') z roku 1979, poté historické drama ''[[Ragtime (film)|Ragtime]]'' podle stejnojmenného románu [[Edgar Lawrence Doctorow|Edgara Lawrence Doctorowa]] (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA v letech 1906 až 1914.
⚫
Film ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' z roku 1984 o&nbsp;životě a smrti [[Hudební skladatel|hudebního skladatele]] 18. století [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z&nbsp;divácky nejúspěšnějších Formanových filmů. I jeho další filmy byly úspěšné, některé z&nbsp;nich více u&nbsp;kritiků než divácky, např. ''[[Valmont (film)|Valmont]]'' (1989), což je adaptace románu ''[[Nebezpečné známosti]]'' francouzského spisovatele [[Choderlos de Laclos|Choderlose de Laclos]] z roku 1782. Roku 1996 natočil film [[The People vs. Larry Flynt]], s [[Woody Harrelson]]em a [[Courtney Love]] v hlavních rolích, za který byl nominován na Oscara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi [[Andy Kaufman]]ovi [[Man on the Moon]], kde herec v hlavní roli [[Jim Carrey]] získal [[Golden Globe]]. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu [[Edward Norton|Edwarda Nortona]] ''Keeping the Faith''.
[[Soubor:Havel-Zupanic-Forman 1999-50. vyroci Semaforu (divadlo Karlin)14042018.jpg|náhled|[[Václav Havel]], [[Ladislav Županič]] a [[Miloš Forman]] na oslavách výročí [[Divadlo Semafor]] v roce 1999]]
⚫
Film ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' z roku 1984 o životě a smrti [[Hudební skladatel|hudebního skladatele]] 18. století [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů, díky jehož natáčení se mohl po deseti letech vrátit do své vlasti (film se natáčel mimo jiné v [[Kroměříž|Kroměříži]]). I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. ''[[Valmont (film)|Valmont]]'' (1989), což je adaptace románu ''[[Nebezpečné známosti]]'' francouzského spisovatele [[Choderlos de Laclos|Choderlose de Laclos]] z roku 1782. Roku 1996 natočil film [[Lid vs. Larry Flynt]], s [[Woody Harrelson]]em a [[Courtney Love]] v hlavních rolích, za který byl nominován na Oscara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi [[Andy Kaufman]]ovi [[Muž na Měsíci|Muž na měsíci]], kde herec v hlavní roli [[Jim Carrey]] získal [[Golden Globe]]. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu [[Edward Norton|Edwarda Nortona]] ''Keeping the Faith''.


Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve [[Slovanský dům|Slovanském domě]] uveden v české premiéře Formanův film ''[[Goyovy přízraky]]'', natočený ve [[Španělsko|Španělsku]] v&nbsp;roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci [[Natalie Portmanová]] a [[Javier Bardem]], kteří v&nbsp;něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o&nbsp;posledním období života slavného španělského [[malíř]]e [[Francisco Goya|Francisca Goyi]].
Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve [[Slovanský dům|Slovanském domě]] uveden v české premiéře Formanův film ''[[Goyovy přízraky]]'', natočený ve [[Španělsko|Španělsku]] v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci [[Natalie Portmanová]] a [[Javier Bardem]], kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského [[malíř]]e [[Francisco Goya|Francisca Goyi]].


V dubnu 2007 mělo v [[Národní divadlo|Národním divadle]] premiéru nové nastudování [[jazz]]ové [[Opera|opery]] autorů [[Jiří Suchý|Jiřího Suchého]] a&nbsp;[[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra]] s&nbsp;názvem ''[[Dobře placená procházka]]'', které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem [[Petr Forman|Petrem Formanem]].
V dubnu 2007 mělo v [[Národní divadlo|Národním divadle]] premiéru nové nastudování [[jazz]]ové [[Opera|opery]] autorů [[Jiří Suchý|Jiřího Suchého]] a [[Jiří Šlitr|Jiřího Šlitra]] s názvem ''[[Dobře placená procházka]]'', které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem [[Petr Forman|Petrem Formanem]].


== Soukromý život ==
== Soukromý život ==
[[Soubor:Aurore et Milos 1975.jpg|náhled|Miloš Forman v New Yorku v roce 1975]]
Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 [[Jana Brejchová]]. Jeho synové z druhého manželství s [[Věra Křesadlová|Věrou Křesadlovou]] jsou dvojčata, divadelníci [[Petr Forman|Petr]] a [[Matěj Forman|Matěj]] Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší [[Martina Formanová|Martinou Zbořilovou]], která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě [[Warren (Connecticut)|Warren]] ve státě [[Connecticut]].<ref>{{cite web|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/milos-forman-dead-cuckoos-nest-amadeus-director-was-86-861207|title=Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86|publisher=[[The Hollywood Reporter]]|date=14 April 2018|accessdate=14 April 2018}}</ref> Patřil k&nbsp;příznivcům klubu [[SK Slavia Praha|Slavia Praha]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 [[Jana Brejchová]]. Jeho synové z druhého manželství s [[Věra Křesadlová|Věrou Křesadlovou]] jsou dvojčata, divadelníci [[Petr Forman|Petr]] a [[Matěj Forman|Matěj]] Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší [[Martina Formanová|Martinou Zbořilovou]], která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě [[Warren (Connecticut)|Warren]] ve státě [[Connecticut]].<ref>{{cite web|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/milos-forman-dead-cuckoos-nest-amadeus-director-was-86-861207|title=Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86|publisher=[[The Hollywood Reporter]]|date=14 April 2018|accessdate=14 April 2018}}</ref> Patřil k&nbsp;příznivcům klubu [[SK Slavia Praha|Slavia Praha]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fránek
| příjmení = Fránek
Řádek 121: Řádek 126:
}}</ref>
}}</ref>


Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86&nbsp;let v nemocnici [[connecticut]]ského [[Danbury (Connecticut)|Danbury]]. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.<ref>{{Citace elektronického periodika
Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici [[connecticut]]ského [[Danbury (Connecticut)|Danbury]]. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Spáčilová
| příjmení = Spáčilová
| jméno = Mirka
| jméno = Mirka
Řádek 133: Řádek 138:


== Pamětní místa ==
== Pamětní místa ==
Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno [[Náměstí Miloše Formana]], nacházející se na [[Piazzetta|piazzettě]] před [[InterContinental Prague|hotelem InterContinental]] na konci [[Pařížská (Praha)|Pařížské]] ulice v&nbsp;[[Praha 1|Praze&nbsp;1]].
Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno [[Náměstí Miloše Formana]], nacházející se na [[Piazzetta|piazzettě]] před [[InterContinental Prague|hotelem InterContinental]] na konci [[Pařížská (Praha)|Pařížské]] ulice v [[Praha 1|Praze 1]].


== Filmografie ==
== Filmografie ==
=== Režie ===
=== Režie ===
* 1955: ''[[Nechte to na mně (film)|Nechte to na mně]]''
* 1955: ''[[Nechte to na mně]]''
* 1957: ''[[Štěňata]]''
* 1957: ''[[Štěňata]]''
* 1963: ''[[Konkurs (film)|Konkurs]]''
* 1963: ''[[Konkurs (film)|Konkurs]]''
Řádek 145: Řádek 150:
* 1971: ''[[Taking Off (film)|Odcházím]]''
* 1971: ''[[Taking Off (film)|Odcházím]]''
* 1975: ''[[Přelet nad kukaččím hnízdem]]'' (adaptace knihy ''[[Vyhoďme ho z kola ven]]'', [[Ken Kesey|Kena Keseyho]])
* 1975: ''[[Přelet nad kukaččím hnízdem]]'' (adaptace knihy ''[[Vyhoďme ho z kola ven]]'', [[Ken Kesey|Kena Keseyho]])
* 1979: ''[[Vlasy (film)|Vlasy]]''
* 1979: ''[[Vlasy (film)|Vlasy]]'' (muzikál)
* 1981: ''[[Ragtime (film)|Ragtime]]'' (adaptace knihy ''[[Ragtime (kniha)|Ragtime]]'', [[Edgar Lawrence Doctorow]])
* 1981: ''[[Ragtime (film)|Ragtime]]'' (adaptace knihy ''[[Ragtime (kniha)|Ragtime]]'', [[Edgar Lawrence Doctorow]])
* 1984: ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' (filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry [[Peter Shaffer|Petera Shaffera]])
* 1984: ''[[Amadeus (film)|Amadeus]]'' (filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry [[Peter Shaffer|Petera Shaffera]])
Řádek 187: Řádek 192:
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Forman
| příjmení = Forman
| jméno = Miloš
| jméno = Miloš
| příjmení2 = Novák
| příjmení2 = Novák
| jméno2 = Jan
| jméno2 = Jan
| odkaz na autora2 = [[Jan Novák (spisovatel)]]
| odkaz na autora2 = [[Jan Novák (spisovatel)]]
| titul = Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda?
| titul = Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda? ''Autobiografie Miloše Formana''
| vydavatel = Bookman
| vydavatel = Bookman
| místo = [[Praha]]
| místo = [[Praha]]
| rok = 2007
| rok = 2007
| počet stran = 469
| počet stran = 469
| isbn = 978-80-903455-7-7
| isbn = 978-80-903455-7-7
}}
}}
* {{Citace kvalifikační práce
* {{Citace kvalifikační práce

Verze z 15. 6. 2022, 22:38

Miloš Forman
Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009)
Rodné jménoJan Tomáš Forman
Narození18. února 1932
Čáslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. dubna 2018 (ve věku 86 let)
Danbury, Connecticut,
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbeníWarren
New Warren Cemetery
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky1963–2018
ChoťJana Brejchová (1958–1962)
Věra Křesadlová (1964–1999)
Martina Zbořilová (1999–2018)
DětiPetr Forman
Matěj Forman
Andy Forman
Jim Forman
PříbuzníJoseph Kohn (sourozenec)
Antonie Formanová[1] (vnučka)
Oficiální webmilosforman.cz
Český lev
Dlouholetý umělecký přínos českému filmu
1997
Oscar
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
Zlatý glóbus
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
1996 – Lid versus Larry Flynt
Cena BAFTA
Nejlepší režie
1976 – Přelet nad kukaččím hnízdem
César
Nejlepší zahraniční film
1985 – Amadeus
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký[2][3][4] filmový režisér, scenárista a příležitostný herec. Patřil k čelným představitelům čs. nové vlny v 60. letech, po roce 1968 odešel do USA, kde se také propracoval mezi špičku a natočil řadu úspěšných a oceňovaných filmů. Za svou kariéru získal dva Oscary za nejlepší režii, tři Zlaté glóby a cenu BAFTA ve stejné kategorii. Jeho dvorním kameramanem byl Miroslav Ondříček.

Biografie

Původ a mládí

Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn,[5] o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.[6]

Jako dítě přišel o oba rodiče. Otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi.[6] Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.[7] Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944.[8][9]

Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných[10] v Náchodě[11] a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (*1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.[12]

Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.[13]

Filmová tvorba

Studium a tvorba v Československu

Forman vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, hlavním důvodem studií bylo vyhnout se vojenské službě. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka, se kterým spolupracoval nejen na filmech (Dědeček automobil), ale také na představených Laterny Magiky.

Do roku 1968 natočil v Československu společně s kameramanem Miroslavem Ondříčkem několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již středometrážním debutem Konkurs z roku 1962 (který byl společně se snímkem Kdyby ty muziky nebyly uveden do kin v roce 1963 jako pásmo pod názvem Konkurs), pro který zinscenoval s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem fiktivní konkurz v divadle Semafor. Ve stejném roce vznikl film Černý Petr, který k překvapení svého tvůrce získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard).

Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly Lásky jedné plavovlásky, černobílý film z roku 1965. Film byl nominován na ceny Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.[14] Britský filmový časopis Empire zařadil toto dílo v roce 2010 na 89. místo mezi 100 nejlepšími cizojazyčnými filmy všech dob.[15] Následující film Hoří, má panenko z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara a umožnil Formanovi emigrovat do Spojených států.

Filmová tvorba ve Spojených státech

Za normalizace legálně odešel do Spojených států, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu Amadeus v Kroměříži, Praze a jejím okolí.

Ve svém prvním filmu natočeném v USA, Taking Off z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americké společnosti v tehdy doznívající éře hippies. Film byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem, adaptací románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný zfilmovaný muzikál Vlasy (Hair) z roku 1979, poté historické drama Ragtime podle stejnojmenného románu Edgara Lawrence Doctorowa (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA v letech 1906 až 1914.

Václav Havel, Ladislav Županič a Miloš Forman na oslavách výročí Divadlo Semafor v roce 1999

Film Amadeus z roku 1984 o životě a smrti hudebního skladatele 18. století Wolfganga Amadea Mozarta získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů, díky jehož natáčení se mohl po deseti letech vrátit do své vlasti (film se natáčel mimo jiné v Kroměříži). I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. Valmont (1989), což je adaptace románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclos z roku 1782. Roku 1996 natočil film Lid vs. Larry Flynt, s Woody Harrelsonem a Courtney Love v hlavních rolích, za který byl nominován na Oscara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi Andy Kaufmanovi Muž na měsíci, kde herec v hlavní roli Jim Carrey získal Golden Globe. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu Edwarda Nortona Keeping the Faith.

Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře Formanův film Goyovy přízraky, natočený ve Španělsku v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci Natalie Portmanová a Javier Bardem, kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského malíře Francisca Goyi.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s názvem Dobře placená procházka, které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem Petrem Formanem.

Soukromý život

Soubor:Aurore et Milos 1975.jpg
Miloš Forman v New Yorku v roce 1975

Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě Warren ve státě Connecticut.[16] Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.[17]

Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.[18][19]

Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.[20][21]

Pamětní místa

Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na konci Pařížské ulice v Praze 1.

Filmografie

Režie

Herec

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Šest vosích žihadel zvětšilo poprsí Sabině Laurinové. Chrudimský Deník [online]. 2011-08-21 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Online [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
  6. ↑ a b MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79. 
  7. ↑ http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
  8. ↑ Prof. Rudolf Forman - osobní karta [online]. Arolsen Archives - International Center on Nazi Persecution [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ Die Toten des KZ Mittelbau-Dora 1943-1945 - Prof. Rudolf Forman [online]. KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62. 
  11. ↑ Josef Škvorecký: Náchod to krásné město Kostelec. Náchod 2004, ISBN 80-85274-30-2, S. 119.
  12. ↑ Archivovaná kopie. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05. 
  13. ↑ Doksy, s. 80
  14. ↑ The Loves of a Blonde (1965) - Awards, [1].
  15. ↑ The 100 Best Films Of World Cinema – 89. Loves of a Blonde [online]. Dostupné online. 
  16. ↑ Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86 [online]. The Hollywood Reporter, 14 April 2018 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ FRÁNEK, Tomáš. Věčná Slavia je na okraji propasti, všímají si ve světě. Aktuálně.cz [online]. 2011-05-06 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ Tajemství režiséra Miloše Formana. iDNES.cz [online]. 2002-02-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ Miloš Forman vyrůstal jako sirotek. Rodiče mu před jeho očima odvleklo gestapo, zůstal sám. Aktuálně.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Formana už pochovali. Všichni jsme jeho děti, míní režisér Jiří Strach. iDNES.cz [online]. 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  21. ↑ MICHAEL CIEPLY. Milos Forman, 86, Dies; Won Oscars for ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’. The New York Times [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) </ref name=":1">Matt Schudel. Milos Forman, Oscar-winning director of ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’ dies at 86. Washington Post [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Šablona:Oscar - nejlepší režie 1961-1980 Šablona:Zlatý glóbus – nejlepší režie 1961–1980 Šablona:Oscar - nejlepší režie 1981-2000 Šablona:Zlatý glóbus – nejlepší režie 1981–2000

Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra  (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019) • Hynek Bočan (2020) • Ivo Špalj (2021) • Marcela Pittermannová (2022) • Vladimír Smutný (2023)
Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes
1946–1949
Georges Huisman (1946–1949)
1950–1959
André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959)
1960–1969
Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969)
1970–1979
Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morganová (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979)
1980–1989
Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989)
1990–1999
Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999)
2000–2009
Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009)
2010–2019
Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019)
od 2020
Spike Lee (2020–2021) • Vincent Lindon (2022)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloš_Forman&oldid=21389480“