Toskánský palác
| Toskánský (Thun-Hohenštejnský) palác na Hradčanech v Praze | |
|---|---|
 Toskánský palác na Hradčanském náměstí | |
| Účel stavby | |
Městský palác | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko, klasicismus |
| Architekt | Jean Baptiste Mathey |
| Výstavba | Konec 17. století |
| Přestavba | 1998 |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Thunové z Hohenštejna, Anna Marie Františka Toskánská |
| Další majitelé | Lobkovicové, toskánští velkovévodové, |
| Současný majitel | český stát (Ministerstvo zahraničí) |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčanské náměstí 182/5 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Hradčanské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′21,84″ s. š., 14°23′42″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39785/1-1024 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Toskánský palác, někdy zvaný též Thun-Hohenštejnský palác, je mohutná barokní stavba palácového typu, která se nachází na západní straně Hradčanského náměstí v městské části Praha 1 na Hradčanech. V současnosti budovu využívá Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Od roku 1964 je palác kulturní památkou.[1]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Stavbu paláce zahájil hrabě Michael Osvald Thun-Hohenstein před rokem 1690 na místě několika menších obytných domů, které do té doby patřily Lobkovicům.[2] Hrabě Thun tehdy pojal úmysl vystavět zde své šlechtické reprezentační sídlo v blízkosti Pražského hradu. Dokončení stavby se však již nedožil. V roce 1718 nedostavěnou budovu od Thunů odkoupila Anna Marie Františka, vévodkyně toskánská, ta stavbu posléze dokončila – odtud pak pochází jméno tohoto paláce.
Stavbu probíhala podle projektu francouzského architekta Jeana Baptista Matheye; na výstavbě paláce je uváděna i spolupráce italského architekta Giacoma Antonia Canevalle, jemuž jsou připisovány dva pavilony nad hlavním průčelím, které prostupují střechou a jsou spojeny terasou.[3] Objekt má celkem čtyři uzavřená křídla s obdélníkovým dvorkem uprostřed a dvěma kašnami ve stavebních nikách. Bohaté průčelí paláce zdobí dva toskánské erby a dále také sochařská výzdoba na atice, kterou tvoří alegorie Sedmera svobodných umění od Jana Brokoffa (zleva: Gramatika, Dialektika, Rétorika, Astrologie, Aritmetika, Musika, Geometrie).[1]
V roce 1998 zde proběhla celková rekonstrukce budovy. Pro veřejnost jsou příležitostně přístupné pouze prostory v přízemí, kde se občas konají různé společenské akce.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
Erb na Toskánském paláci -
-
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Toskánský palác - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
- ↑ http://www.turistik.cz/cz/kraje/hlavni-mesto-praha/okres-hlavni-mesto-praha/praha-okres-hlavni-mesto-praha/toskansky-palac/
- ↑ Toskánský palác, Praha - Hradčany [online]. [cit. 2020-12-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBÍČEK, Alois. Thunovský palác na Hradčanech. Umění, roč. 4 (1956), č. 1, s. 66-71.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Toskánský palác v Praze na Wikimedia Commons - Hrady.cz
- Turistik.cz
